Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1654 Berní rula: rychta Brloh, hospodář a mlynář Adam Šimeček, mlýn silně zadlužený
Šimeček prodal Mikuláši Fučíkovi, pilaři z Holubova
na mlýně se vystřídaly další rody:
Janešové z Chlumu
Bláhové z Rojšína
Litvanové z Bohouškovic
1738 Vít Litvan odsouzen pro pytláctví, z nařízení vrchnosti musel mlýn prodal, zakoupil Šimon Anderle z Nové Vsi (původem Němec z Březíkova)
1827 Bartoloměj Anderle
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn vznikl někdy ve druhé polovině 19. stol. při staré hospodářské usedlosti.
Václav Anderle st. poč. 20. stol. mlýn zrušil, stroje prodal a budovu upravil na výměnek
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Václav Anderle ml., 22 ha zemědělské půdy a 7 ha lesa
V roce 1930 mlýn vlastní Linhart Anderle.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Poslední majitel z mlynářského rodu Václav Anderle, po smrti svého otce mlýn prodal a odstěhoval se z obce. Jeho otec mlýn zrušil a zařízení rozprodal, aby se vyhnul znárodnění, část přestavěl jako výměnek a mlýn nadále obýval.
Někdy po roce 1974 byla zbořena obytná budova s mlýnicí a jedno hospodářské křídlo.
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Vývoj po roce 1989
Mezi lety 2006 a 2011 byl na parcele po zbořeném mlýnu postavený nový dům a dochované hospodářské křídlo prošlo přestavbou k obytným účelům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Anderle Šimeček Fučík Janeš Bláha Litvan Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1654 Adam Šimeček
Mikuláš Fučík
Janeš
Bláha
-1738 Vít Litvan
1738- Šimon Anderle
1827 Bartoloměj Anderle
1900 Václav Anderle st.
1900 Václav Anderle ml.
1930 Linhart Anderle
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
