Kdo jde do mlýna, zmoučí se, kdo jde do nebe,
stane se blahoslaveným,
ale lepší je být zmoučený než blahoslavený.
(německé přísloví)

mlýn Hladov

mlýn Hladov
45
34
Jetřichovec
395 01
Pelhřimov
Jetřichovec
49° 30' 22.1'', 14° 59' 19.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Je velice příjemné začíst se do naprosto srozumitelné matriky, s krásnou češtinou a navíc z roku 1637, kdy je první zápis o tomto mlýně. Ze zápisu lze dovodit, že mlýn byl v provozu již před tímto rokem a mlynář se jmenoval Hlad. Mlýn svoji dlouhou historii nemůže bohužel vyprávět. Mlýn patřil ke vsi Jetřichovec (čp.22), pak Zhořec jako čp.31 (čp. 34? - jšk), později čp.45 a po roce 1886 znovu ke vsi Jetřichovec. Mlýn ukončil činnost v padesátých letech minulého století. V současnosti je upraven pro bydlení potomků mlynáře Krejči. V provozu zůstala jen pila.
Severovýchodně od obce Jetřichovec
Trnava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Pamětní kniha města Pacova 1473 - 1712 obsahuje zápis z r. 1573 - smlouva mezi Jiříkem Vilímem z Jetřichovsi a Havlem z Hladova, dále zápis z r. 1599 mezi  Janem Mynářem[!] na Hladově a Matějem Kohoutem, též na dvoře Hladovském. Více v části - Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.    (Gib)

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Pamětní kniha města Pacova 1473 - 1712 obsahuje zápis ze 13. srpna 1652, jedná se o smlouvu a porovnání právní mezi Pavlem Chocholkovým, mlynářem na Hladově a Václavem Papežovým z Jetřichovy vsi (dnes Jetřichovec).        (Gib)

Pozemková kniha – Gruntovní dominikální kniha sv. B, Velkostatek Pacov, 1744-1865

https://digi.ceskearchivy.cz/127596/1

(V knize zapsány smlouvy v souvislosti s Stejskalovým, Chocholkovým Staňkovým, Bezručkým, Roučovickým mlýnem a Pacovskou barvírnou)

Folio 9 – Kupní smlouva na mlýn Hladov z 16.10.1760. Kupující Jan Kopecký mlynář na Hladově.

Folio 11 – Postupující smlouva z 20.4.1798. Postupující Jan Kopecký a manželka Kateřina, nastupující Vojtěch Kopecký.

Folio 18 – Svatební smlouva z 14.1.1814. Podepsali František Kraucher ženich, Terezie ovdovělá Kopecká nevěsta, Šimon Kraucher otec ženicha a mlynář podkamberský, Antonín Vlach otec nevěsty, Tomáš Kopecký poručník sirotků

1829 Jan Švec (jšk)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1930 Boh. Koubík, mlýn a pila 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Čj:27429/vyživ/1941 ze dne 22.prosince 1941
Námězdní mletí ve mlýnech – konečná úprava.
Číslo rejstříku: -
Jméno majitele mlýna a bydliště: Krejč(í)a, mlynář v obci Jetřichovice, okres Pelhřimov
Přidělení politických obcí: Holýšov z pol.obce Velký Ježov
Den příjmu obilí a výdej výrobků: -

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hlad
  • Blažek
  • Chocholka
  • Dymburk
  • Míka
  • Hlaváček
  • Kopecký
  • Kraucher
  • Kouba
  • Koubík
  • Krejča
  • Švec

Historie mlýna také obsahuje:

1760 Jan Kopecký

1798 - 1813 Vojtěch Kopecký

1814 FrantišekKraucher a Terezie

1829 Jan Švec (jšk)

1902 - 1913 František Koubík

1913 - 1930  Bohumil Koubík

1937 Jan a Marie  Jan Krejčovi


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        • vyskladňovací otvor
            SokA Pelhřimov, Vodní kniha č.pol. 20
            Místní Obec Jetřichovec
            Potok Trnavka pravý břeh
            Mlýn se stoupami a pila čp.45 /Hladov/
            Držitelé: knihovní držitelem dle sdělení okr. Soudu z 4.1.1902 František Koubík; Bohumil Koubík
            Dle šetření z 2.11.1892 má mlýn „Hladov“ dvě mlýnská složení a dvě stoupy a mimo to je zde pila. Mlýn má tři vodní kola na vrchní vodu z nichž hodní vodní kolo žene stoupy a má průměr 2,68 m a šířku 0,78 m; střední kolo žene mlýnské složení a má průměr 2,68 m a šířku 0,78 m; dolní vodní kolo žene jedno mlýnské složení a má průměr 2,68 m a šířku 0,78 m. Vodní kolo pro pilu je na střední vodu a má průměr 2,95 m a šířku 0,76 m.
            Dle protokolu z 12.9.1900 skládá se rámová pila z jednoho plechu a vedle toho je zde cirkulárka na přípravu dřeva pro výrobu šindele a cirkulárka na výrobu šindele.
            Dle zápisu z 3.3.1930 u Bohumila Koubíka v Jetřichovci čp.45:
            - pilní kolo měří v průměru 2,52 m, má hloubku korečků 28 cm a šířku mezi věnci 92 cm;
            - kolo pro dynamo a hospodářské stroje má v průměru 2,5 m, hloubku korečků 26 cm a šířku mezi věnci 1,56 m;
            - kolo mlýnské má v průměru 2,54 m, hloubku korečků 28 cm a šířku mezi věnci 1,69 m.
            Celková spotřeba vody pro všechna 3 kola vymezena na 1087 l/s jenž při spádu 3,28 m vykoná sílu 13,85 HP. Toto právo se uděluje do 31. prosince 1990.
            Mlýnské stroje poháněné vodními koly jsou umístěny následovně: žitná stolice, hladká stolice, francouzský kámen, český špičák, loupačka, dynamo na zanášce; moučný vysavač, reforma, trier, prachový vysévač v podkroví a na první podlaze.
            10.1.1944 byla schválena přestavba stávajícího vodního zařízení mlýna a to místo dvou vodních kol zřízena bude jedna Francisova turbína s vodorovnou hřídelí s maximální spotřebou 480 l/s a bude umístěna v lednici. Voda bude přiváděna betonovým žlabem.
            Žádná položka není vyplněna
            Dochovaný
            • pila
            • výroba elektrické energie
            • pohon zemědělských strojů
            1930 mlýn a pila
            • jez
            • náhon
            • odtokový kanál
            • turbínová kašna
            • lednice
            Potřebná voda ku hnaní strojů se vede náhonem, jenž odbočuje z potoka Trnavky. Do náhonu hrne se voda z potoka přepadním jezem 27,4 m dlouhým. Na začátku náhonu jsou u jezu dvě stavídka. Fixní bod vytesán na skalním balvanu ve vzdálenosti 21,8 m od vpouštěcích stavidel. Jedná se o vodorovně vytesanou rýhu, pod ní na špičku stojící trojúhelník a nad rýhou vytesána písmena F.K. a letopočet 1892.
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            VýrobceNeznámý
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            VýrobceNeznámý
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 3 kola na svrchní vodu, hltnost 0,46 m3/s, spád 3,1 m, výkon 12,3 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevVýpisy z matrik fary Pacov
            Rok vydání0
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-P-Pacov
            Datum citace internetového zdroje12.8.2016
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevVýpisy z matrik fary Pacov
            Rok vydání0
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/Matriky-Rimskokatolicka-cirkev-P-Pacov
            Datum citace internetového zdroje12.8.2016
            AutorKarel Míka
            NázevJetřichovec. Od minulosti až po dnešek aneb krátká historie jedné obce
            Rok vydání0
            Místo vydáníNová tiskárna Pelhřimov
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.jetrichovec.cz/images/jetrichovec%20karel%20mika.pdf
            Datum citace internetového zdroje12.8.2016
            AutorSOkA Pelhřimov
            NázevDokumenty k vodnímu mlýnu Hladov, Jetřichovec čp.45
            Rok vydání0
            Místo vydáníOÚ Pelhřimov
            Další upřesněníSOkA Pelhřimov. Inv.číslo 919
            Odkazkarton číslo 356
            Datum citace internetového zdroje
            AutorPavel Holub a Karel Kučera
            NázevPamětní Kniha Města Pacova 1473 - 1712
            Rok vydání2015
            Místo vydáníPraha - Ústí nad Labem
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 12 (Tábor), s. 19

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            12.8.2016 11:40 uživatelem pepino

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 18.7.2021 20:47
            Radomír Roup (Radomír Roup) 11.6.2018 12:33
            doxa (Jan Škoda) 29.12.2023 23:54
            Gib (Robert Filip) 27.1.2022 16:49