Historie
Obecná historie:
Dolní Otaslavice, Horní mlýn, č. p. 68, 120, dnes 331
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1701 Jan Kaška, vrchní mlynář (doplnila Zuzana Budíková)
1704 Pavel Mik a Dorota Rasková (není známo, z kterého mlýna, doplnila Zuzana Budíková)
1730 Karel Nedoma mlynář z Otaslavic (není známo, z kterého mlýna, doplnila Zuzana Budíková)
8.3.1733 Jan Formánek, mlynář, syn Jana Formánka oo s Barborou dc. Jiřího Růžičky (není ale, jasné z kterého mlýna v Otaslavicích pocházeli, doplnila Zuzana Budíková)
1834 Martin Zantov
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1851 – 1879 – Franz Konečný, žena Marianna Fibíková z Letovic.
Pozn. Jeho syn Alois Konečný byl poslancem Říšské rady a senátorem Národního shromáždění ČSR.
1900 – 1910 – Hynek Gregor z D. Otaslavic, žena Amalie z Žešova
1915 – 1921 – žije zde bezdětná vdova Amalie Gregorová
(Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, obecní kronika, doplnil J. Komárek)
První světová válka (1914–1918)
1922 – mlýn koupil Rudolf Tesárek a společně s obcí postavil ke mlýnu novou silnici
1930-1933 – Josef Novotný
(Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, obecní kronika, doplnil J. Komárek)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V roce 1941 zde umírá František Stollhof, mlynář na odpočinku z Uherčic u Moravských Budějovic.
(Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, obecní kronika, doplnil J. Komárek)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Novotný
- Zantov
- Kaška
- Formánek
- Belátka
- Konečný
- Gregor
- Tesárek
- Stollhof
Historie mlýna také obsahuje:
1701 Jan Kaška
1703 Jan Formánek, Marek Belátka (?)
1834 Martin Zantov
1851 – 1879 – Franz Konečný
1900 – 1910 – Hynek Gregor
1915 – 1921 – Amalie Gregorová
1922 – Rudolf Tesárek
1930-1933 – Josef Novotný
1941 František Stollhof,
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: