Kde mele více mlýnů,
dostane se vždycky mouka dříve.
(estonské přísloví)

Kühnhackelmühle

Kühnhackelmühle
26, 152
Kříženec
348 15
Tachov
Kříženec
49° 53' 33.9'', 12° 47' 31.2''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn stál v údolí Kosího potoka, na jeho pravé straně, asi 1,5 km severovýchodně od obce Kříženec. Lze se k němu dostal ze zeleně značené turistické cesty pěšinkou s můstkem přes Kosí potok.
samota, severovýchodně od obce
Kosí potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn se objevuje v plánském urbáři z roku 1641. Mlýn tehdy patřil pod Michalovy Hory. Hospodařil zde rod Nahrhaftů. V roce 1659 se ženil zdejší mlynář Matthes Nahrhaft.

V roce 1696 zde mlynařil Thomas Nahrhaft, v tomto roce se oženil s Dorotheou Röllerovou, dcerou mlynáře ze mlýna v Plané.

V roce 1800 je zde uváděn Franz Andreas Nahrhaft, za manželku měl Francisku Merzovou (Mirzovou) z Michalových Hor. Mlýn tehdy patřil pod Michalovy Hory.

Následoval Franzův syn Josef Nahrhaft s manželkou Annou Königovou, která byla dcera mlynáře z Michalových Hor čp. 122.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Dalším v řadě mlynářů z tohoto rodu byl Josefův syn Andreas Nahrhaft narozený v roce 1842, který zde hospodařil s manželkou Zuzanou Meierovou (narozená roku 1845), která pocházela ze mlýna v Borečku u Vysočan nedaleko Boru. Z jejich početných dětí se mlynářskému řemeslu nevěnovalo žádné. Mlýn proto přešel sňatkem jeho dcery Anny na mlynáře Franze Böhma, který byl synem mlynáře Johanna Böhma ze Žebráků. Po jeho smrti v roce 1907 ve věku pouhých 44 let se Anna podruhé vdala za Franze Schneidera.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1921 v souvislosti s vyřizováním vodoprávních záležitostí zde byl jako mlynář uváděn Johann Birl.

V roce 1930 zde byl Lugwig Ansprung.

Posledním majitelem mlýna před odsunem německého obyvatelstva byl Johann Klier, v roce 1935 byl vyzván, aby doplnil údaje o mlýně do vodních knih.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Po roce 1945 byla rodina mlynáře Kliera vysídlena do Německa. Dne 13. 11. 1946 přišel ke mlýnu úředník osídlovacího úřadu, aby provedl odhad mlýna a jeho vybavení. Mlýn byl tehdy opuštěný, dveře vylámané a okna rozbitá. Budovu tehdy odhal na 10 000 korun a mlýnské zařízení na 13 880 korun. V roce 1948 bylo zařízení mlýna odvezeno do sběrných surovin, kde za ně bylo vyplaceno 9 952,50 korun.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Na leteckém snímku z roku 1957 jsou viditelné již jen obrysové zdi mlýna.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Od roku 2015 je místo využíváno jako tábořiště trampské osady.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Nahrhaft
  • Böhm
  • Schneider
  • Birl
  • Ansprung
  • Klier

Historie mlýna také obsahuje:

1659 Matthes Nahrhaft

1696 Thomas Nahrhaft

1800 Franz Andreas Nahrhaft

Josef Nahrhaft

Andreas Nahrhaft

? – 1907 Franze Böhm

Franz Schneider

1921 Johann Birl

1930 Ludwirg Ansprung

1935 – 1945 Johann Klier

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2019
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
        zděná
        jednopatrový
        Zděná budova o půdorysu 11,2 x 12,8 m s mlýnicí o velikosti 8 x 6 m s dřevěným přístřeškem nad lednicí na návodní straně. Mlýnice obsahovala 3 pracovní patra.
          • klenba
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Soupis z roku 1946: vodní kolo o průměru 3 m a šíři lopatek 60 cm s hřídelových převodem tzv. Maagovo soukolí, 1 jednopárová stolice se dvěma rýhovanými válci dlouhými 50 cm od firmy Josef Trapp Plzeň, 1 jednopárová stolice se dvěma rýhovanými válci dlouhými 40 cm od firmy Hoerde a spol. Vídeň, 1 loupačka, vysévače, výtahy, transmise.
          • náhon
          • odtokový kanál
          • lednice
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 – 1 vodní kolo na spodní vodu, hltnost 0,9 m3/s, spád 1,5 m, výkon 6 HP.
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930 – 1 vodní kolo na spodní vodu, hltnost 0,9 m3/s, spád 1,5 m, výkon 6 HP.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 35
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníCheb, str. 35
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZdeněk Procházka
          NázevCestami krajánků aneb putování po mlýnech a vodních provozech na Tachovsku a Stříbrsku, Díl II – Levostranné přítoky Mže
          Rok vydání2017
          Místo vydáníDomažlice
          Další upřesněnístr. 158 - 161
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          28.5.2019 07:21 uživatelem cestovatelka

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 8.7.2019 22:34
          doxa (Jan Škoda) 27.6.2023 12:04
          Ringo (Vladimír Forejt)