Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlynář je šlechtické dítko, na něj pracuje voda a vítr.
(německé přísloví)

Peklo, Pekelec

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Peklo, Pekelec

Čp.

Bývalé čp.

41, 16

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Peklo

PSČ

549 01

Okres

Náchod

Katastrální území

Jestřebí nad Metují

GPS

50° 22' 45.3'', 16° 11' 13.8''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Původní mlýn Peklo byl přestavěn architektem Jurkovičem na Bartoňovu turistickou útulnu.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Olešenka

Číslo kulturní památky

20828/6-1668

Webové stránky

www.peklo-bartonovautulna.cz

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Obecná historie:

Na zakázku bratří Bartoňů z Dobenína, majitelů zámku v Novém Městě n. M., adaptoval slovinský architekt Dušan Jurkovič v letech 1908 - 1909 starý mlýn zvaný Pekelec při Olešence na útulnou restauraci. Jurkovičova žena pocházela z Náchodska, proto měl k Náchodsku vztah. Jurkovič vytvořil stavbu, která přesně zapadala do prostředí. U restaurace jsou zachovány mlýnské kameny jako stoly, mlýnské kolo je uvnitř na stropě a čerti chrlí z okapů vodu. Osada je připomínána již v r. 1415. Volně podle http://www.peklo-nemecek.cz/o-nas/

Osada Peklo se nachází v hlubokém údolí řeky Metuje. Najdete zde stejnojmennou výletní restauraci, dílo architekta Dušana Jurkoviče.

Peklo je jednak osada, jednak výletní restaurace, jednak údolí. Úbočí hlubokého údolí má z jedné strany vrcholný bod v Sendražském kopci a z druhé strany v krásné scenérii Koníčka, součásti to Hunčovských hor. V Pekle bývaly dva mlýny. Ve mlýně na Olešence, který Jurkovič přeměnil ve výletní restauraci nebo útulnu, jak se dříve říkalo, se občerstvení podávalo už dříve. Nic zvláštního, ale voda nebo pivo a chléb s máslem a syrečky. To vše po pětikilometrové chůzi z Nového Města nebo z Náchoda přišlo k chuti.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Peklo je místo u Náchoda. Nedaleko je Nové Město nad Metují. Původně zde byly dva mlýny.

1651 Soupis poddaných podle víry: Vavřinec Čejka (věk 48 let) spolu s manželkou Annou (46 let) a dcerou Kateřinou (17 let), všichni nekatolíci. Jsou sice uvedeni ve vsi Krčíně, ovšem podle poznámky byl mlýn Pekelský v Krčíně zapsán.

Jako první je uvedený 1659 Jiřík Čejka, I. mlynář z „Pekelskyho mlejna“. Jeho ženou byla Kateřina.

Václav Čejka, mlynář z Pekelskyho mlejna. Žena Anna.

Jiřík Čejka,* asi 2.8.1664, mlynář Pekelský

Jan Čejka, mlynář v Pekelském mlejně. Žena Zuzana.

1676 Jiří Čejka v domě náchodského měšťana Jana Soukala v přítomnosti dalších svědků pohaněl Václava Smrčku, rychtáře v Lipí "totiž, že by tele scepenělé na Mrštníku odříti měl" (t.j. stáhl z kůže). Jistý Marek Lokvenc žádal, aby Čejka byl za to vsazen do šatlavy, ten se však vymlouval na opilost a tak celá aféra byla zakončena jen veřejnou omluvou

Václav Čejka, *8.7.1705 z Pekelskyho mlejna . Žena Kateřina.

Jiřík Čejka,*12.6.1707 z Pekelskyho mlejna. Žena Zuzana.

Baltazar Čejka z Pekelskyho mlejna. Žena Kateřina.

Asi v létech 1740 až 1755 Čejkovi mlýn pronajali.

Jakub Plunáry je prozatímní nájemce Pekelského mlýna. Žije zde se svou ženou Ester. Zde se jim narodili synové:

Pak zde žije rod Šafářových.

III.Matěj Šafář, mlynář z Pekelskyho mlejna. Žena Ludmila.

IV. 1775 Karel Šafář, *7.4.1754. Mlynář v Pekle č. 30. Žena Anna Špačková z Jizbice.

Pavel Šafář, mlynář z Pekelského mlýna. Žena Marie.

V. 1820 Antonín Šafář I., *15.1.1804, + 8.4.1843, mlynář z Pekla u Jestřebího čp. 30.

1840 Antonín Šafář

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

VI. Antonín II., *18.11.1832, + 25.2.1887 Náchod. Syn po Antonínu Šafáři, mlynáři z Pekla u Jestřebího čp. 30 a Františky Roubalové z N. Hrádku čp. 171. Mlynář v Pekle čp. 30, Jestřebí, dodržovatel.

1856 nájemce Matěj Kančák

Matěj Šafář ze mlýna Opařiště

Jan Šafář s manž.Marií roz. Maryškovou

Jan Novák si vzal vdovu Marii Šafářovou a stal se mlynářem v Pekle č. 30 a je posledním vlastníkem mlýna.

1884 - nájemce mlýna Knaifl, majitel Skrčený.

Mlýn v Pekle s pilou čp. 30 Jestřebí koupili v r. 1908 od Jana Nováka, majitele mlýna Josef a Cyril Bartoň z Dobenína, majitelé panství z Nového Města nad Metují. Podle návrhu arch. Jurkoviče byl mlýn zvaný Pekelec přestavěn na restauraci.

Mlýn zrušen po koupi Josefa Bartoně v r. 1908. Zřízena restaurace v nájmu p. Műllera. Své hosty zde přijal např. bývalý majitel náchodského zámku Vilém Schaumburg – Lipe.

Roku 1909, tedy současně se zámkem, bylo Peklo podel návrhu architekta Juroviče přestavěno. Veranda v sousedství mlýna, která pojala hodně výletníků byla zlikvidována. Ještě jsou v místě její základy. Mlýn a pila se proměnily v restauraci. Nedaleko byla postavena nová pila s turbinou, kterou poháněla voda přiváděná sem trubami z Olešenky.

(Historii a genealogii doplnil jšk podle Zdeny Hartmanové)

Události

Zánik mlynářské živnosti

První republika (1919–1938)

1930 Josef Bartoň, pila

Do Pekla jezdíval na dovolenou herec Národního divadla Eduard Vojan. Ať na Rezek, do Pekla, do hotelů či do soukromí, jezdilo mnoho významných lidí: kancléř Dr. Šámal, režisér ND Dr. Hilar, otec a syn Václavové Vydrové, malíř Malý, Guth-Jarkovský a další. Alois Jirásek napsal o Pekle hezkou povídku

Události

Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Vývoj po roce 1989

V restauraci v Pekle se sešli český prezident Václav Havel s polským prezidentem Alexandrem Kwasniewskim. Miloš Forman – režisér často vzpomínal

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Knaifl
Čejka
Šafář
Kančák
Skrčený
Novák
Plunáry

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1651 Vavřinec Čejka

1659 Jiřík Čejka

Václav Čejka,.

1676 Jiřík Čejka

Jan Čejka,.

Václav Čejka

Jiřík Čejka

Baltazar Čejka

1740-1755 Jakub Plunáry (nájemce)

Matěj Šafář

Karel Šafář.

Pavel Šafář

1820-1840 Antonín Šafář

Antonín Šafář ml.

1856 Matěj Kančák (nájemce)

Matěj Šafář

Jan Šafář

1884 - Skrčený

1884 - Knaifl (nájemce)

-1908 Jan Novák

1908 Josef a Cyril Bartoň z Dobenína,

1930 Josef Bartoň

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

„A nyní se podíváme do pekla,“ zasmál se Jurkovič, obcházeje dva vraníky, kteří nás měli vyvézti až k pekelnému údolí. Novoměstské Peklo, skryté v rozkošném lesním úvalu pod vysokými stráněmi nedaleko Rezku, je známo českým čtenářům z Jiráskovy povídky, vypravující o třech českých vojácích, kteří v tom starém mlýně r. 1778 byli ubytováni a prožili dosti pohnutou milostnou idylu. Na obrázcích ještě před rokem 1909 je to starý, nahrbený mlýnec s pilou a volnou zahradou pro hosty v létě, kteří tam houfně zapadají zvlášť z německého severu. V zimě je pusto v hustě zarostlém údolu nad čistou říčkou, kdy špatná silnice a hluboký úvoz ve stráni jsou zaváty sněhem. Ale na jaře je to jeden z nejrozkošnějších koutů, jakými je český kraj tak hojně požehnán. Dojeli jsme až na kraj nízké smrčiny a vnořili se do lesní cesty, sestupující prudce vysokým úbočím. Les mohutní, houstne, mezi kmeny proniká již zezdola lesklý proud a zdáli zní rachot prken a hvizd pily. Tiché dřív údolí je plno ruchu. Staví se nová, vysoká silnice pro těžké náklady dříví, široká cesta pro automobily, přes řeku vede nový pohodlný most a na palouku u vody vyrostla velká moderní pila, obklopená obrovskými hromadami zpracovaného dříví. Během necelého roku zmocnil se podnikavý průmysl opuštěného údolí a těch několik chaloupek, jež se krčí za strženou lávkou do olšoví, jakoby pocházelo z jiného světa. Cesta zatáčí kolem nich do příčného údolíčka, v němž se skrývá Peklo.
Ale starý pekelný mlýnec změnil se jakoby kouzelným proutkem z pohádky v rozkošné staveníčko. Jurkovič zahrál si opravdu s pohádkovým humorem se starým horským klepáčem, ke kterému se pojí tolik strašidelných, veselých i tragických povídek. Všechno zůstalo zdánlivě tak, jak bylo: hlavní stavení, jemu po boku při vodě podlouhlá pila, napravo přístavek, ale je to vše přece zcela jinaké a nové, opravdu veselé peklo. Bílé pruhy jen svítí mezi tmavými příčnými břevny, z nichž postavena ta hromádka svěžích domků, vnitřek prohlédá množstvím jasných oken, stará pila změnila se v letní zasklenou verandu, pod pavlačí z dřevěných sloupků stojí stolky, udělané ze starých mlýnských kamenů, nad střechou vyčnívají na tyčích nabodená vozová kola jak čapí hnízda, a po boku, kde dřív se otáčelo vodní kolo, zarůstá kamenná podezdívka nad rybníčkem hustým podrostem. Vnitřek starého mlýna — udržení a utužení starých jeho stěn ze dřeva a hlíny dalo mnoho práce, změnil se v hostinskou světnici, z které architekt s malířem a malířkou udělali v bujném rozmaru pekelný salon. Strop plápolá žlutým, červeným a černým ornamentem, uprostřed je do něho zapuštěno staré, zčernalé mlýnské kolo z něho spouští se do podlahy tvrdý mlýnský hřídel a ve stěně rozvírá se kamenné ohniště, nad nímž dovádějí malovaní rarášci. Přes tento pekelný inventář je v staré jizbě velice útulno a řada pokojíků nad ní je asi roztomilým letním sídlem. Celé to staré hnízdo lidových pohádek je nesmírně veselé a působí naivním půvabem ve svém novém nastrojení. Tak nějak by si ho přál hloupý Jan, putující s ranečkem na holi k čertům do pekla pro tolary i s tím studeným nářezem, věnci salámu a dobrým vínem, jež tam na něj čeká. Je v tom kus české lidové poesie, bohužel však mají pro ni, zdá se, Němci více smyslu nežli Češi. Bývá jich tu mnoho o letních nedělích a svátcích a německé listy přispíšily si již upozornit své čtenáře dlouhými články i obrázky, jaké půvabné podoby nabylo jejich oblíbené výletní místo. Vydali jsme se skoro neradi na zpáteční pouť kolem řeky, po příkrém úbočí, ke kočáru, jenž nás rychle svážel ovocným stromořadím, mezi zoranými poli k městu. V čistém, podzimním vzduchu svítil jasně rozlehlý, úrodný kraj hnědými i žlutými lány a u starobylého městečka, tulícího se v těsnou hromádku na skalnatém návrší, rostly na obzoru nové tovární budovy, nový průmyslový svět, jenž si podmaňuje celý ten kraj, vrácený znovu do českých rukou.

Skrýt

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Jako první je uvedený Jiřík Čejka, I. mlynář z „Pekelskyho mlejna“. Jeho ženou byla Kateřina.

Děti: Baltazar I., *12.12.1660,Václav I. a Alžběta, *12.8.1661 Dorota I.,* 6.9.1662,

Baltazar II..,*1.1.1664,

Jiřík Čejka, *2.8.1664,

Dorota II.,*7.12.1665,Václav II.*2.7.1667,

Susana = Zuzana a Rozina, *8.4.1670, Jiří, *9.6.1671.

Václav Čejka, mlynář z Pekelskyho mlejna. Žena Anna.

Děti: Marie, *7.8.1691, Jakub, *6.5.1694, Dorota a Zuzana, *1.6.1696,

Bartoloměj Čejka, *7.5.1698, mlynář Pekelský. Žena Kateřina.

Děti: Jan, *21.11.1726, Justina, *17.11.1727, Anna,*?.4.1729, Václav, *22.5.1732.

Jan Čejka, *26.7.1699.

Jiřík Čejka,* asi 2.8.1664, mlynář Pekelský, žena Dorota.

Děti:Vojtěch a Dorota, *5.12.1693.

Jan Čejka, mlynář v Pekelském mlejně. Žena Zuzana.

Děti: Jakub, *10.5.1696, Rudolf, *13.3.1698, Jan, *12.8.1701,

Václav Čejka, *8.7.1705 z Pekelskyho mlejna . Žena Kateřina.

Děti: Kateřina, *5.8.1736.

Jiřík Čejka,*12.6.1707 z Pekelskyho mlejna. Žena Zuzana.

Děti: Rudolf, *8.10.1736, Kateřina, *29.5.1740.

Baltazar Čejka z Pekelskyho mlejna. Žena Kateřina.

Děti: Jiřík, *21.4.1690, Marie, *28.11.1691, Kateřina, *9.7.1696, Alžběta, *20.5.1698,

Jan, *24.12.1699, Anna, *18.5.1702.

Asi v létech 1740 až 1755 Čejkovi mlýn pronajali.

Jakub Plunáry je prozatímní nájemce Pekelkého mlýna. Žije zde se svou ženou Ester. Zde se jim narodili synové:

Antonín Martin, *12.11.1755, Josef, *13.11.1759.

Pak zde žije rod Šafářových.

III.Matěj Šafář, mlynář z Pekelskyho mlejna. Žena Ludmila.

Děti: Johanna Františka, *6.10.1742, Jan, *18.12.1743, Jan, *30.11.1745, Václav Ondřej, *7.12.1746,

František,*9.9.1749, Františka, *4.7.1752, II. Karel Šafář,*7.4.1754.

IV. Karel Šafář, *7.4.1754. Mlynář v Pekle č. 30. Žena Anna Špačková z Jizbice.

Děti:V. Antonín Šafář I., *15.1.1804 – viz níže.

Antonie, *3.4.1810,

Terezie,*26.8.1812,

Karel Šafář,*11.3.1826 – dodržovatel v Pekle. Později v Liberku č. 72 – viz níže.

Žena Josefa, dcera Antonína Linka, školního učitele z Borové u Havl. Brodu,

Brocná u Chotěboře.

Děti: Josef, *14.4.1851, + 14.11.1851, Terezie, *12.9.1852, Karel, *15.8.1855,

Jan, * 1861, asi v Liberku, mlynář v Žákovci č. 6. Viz níže.

Pavel Šafář, mlynář z Pekelského mlýna. Žena Marie.

Děti: Josef Jáchym, *4.9.1763, Jan, *19.12.1765, Marie Anna, *2.1.1768, Dorota, *15.6.1770,

Karel, *12.12.1778

V. Antonín Šafář I., *15.1.1804, + 8.4.1843, mlynář z Pekla u Jestřebího čp. 30.

Syn Karla Šafáře a A. Špačkové.

Žena Františka Roubalová, *1803, + 18.10.1844 po porodu. Dcera Josefa Antonína Roubala,

mlynáře pod Frimburkem u Nového Hrádku čp. 171.

Děti:Karel, *19.3.1826, + asi 16.5.1833.

Marie, *9.5.1930, odd . r. 1853. Muž Jan Prouza

VI. Antonín II., *18.11.1832, + 25.2.1887 Náchod. Syn po Antonínu Šafáři, mlynáři

z Pekla u Jestřebího čp. 30 a Františky Roubalové z N. Hrádku čp. 171.

Mlynář v Pekle čp. 30, Jestřebí, dodržovatel.

Odd. 23.6.1856 ve věku 23 let. Svědek Ignác Langr, mlynář ze Sněžného čp. 42.

Žena Františka Langrová, *4.4.1835 ve Sněžném čp. 42.

Odd.23.6.1856 ve věku 21 let. Dcera Ignáce Langra I.,*8.3.1801,

+ 24.2.1865, mlynáře ze Sněžného čp. 42 a 45, matky Marie

Čtvrtečkové,* 21 - 23.2.1810,+ 28.8.1859, nejstarší dcera

po Karlu Čtvrtečkovi, sedláku ze Sněžného čp. 45.

( Uvedena matka Zuzana Remšová.)

Děti:Vendelín Stanislav Šafář, *7.5.1854

Antonín Ignác,*27.4.1856, + 21.11.1936

Jan,*6.5.1858, + 20.11.1858

Marie Emílie, *26.11.1859,+ 12.2.1904. Odd.7.9.1880.

Muž Antonín Jasenský,*7.1.1853, + 12.2.1929.

Josefa,*9.12.1861,+ 4.3.1929

Ignác, *7.4.1864,+ 9.4.1865

Albína, *25.12.1865, +1.7.1944, kmotrou Blaženy Anny.

Robert, *6.6.1868, + 1.2.1954, ( + 5.10.1931 Náchod?)odd.26.5.1896.

Žena Josefa Bártová, *asi 1870, + 10.10.1940

Vilém, *5.10.1870 Peklo čp.30, + 30.5.1933, učitel ve Vysokově čp. 101.

Odd. 7.9.1896 v České Skalici.

I.žena Marie Klasová, *10.12.1876 v Č. Skalici čp. 8. Dcera Josefa

Klasa, měšťana a pekaře z Č. Skalice čp.8 a Anny, dcery

F. Matůšky, koželuha v Jaroměři čp. 7.

Děti: Blažena Anna, *12.12.1896 Vysokov 101.

Asi II. žena Marie Horáková,*asi 1870, + 2.2.1959,

Ludvík,*26.8.1874,+ květen 1945.

Žena Evženie Šafářová,*1879.

Františka, *20.10.1834.

Anna, *7.2.1837. Odd. v r. 1859 do Tisu.

Dominik, *15.2.1841. Mlynář z Rozkoše č. 1.

Žena Marie Škodová, *22.10.1853, dcera Jana Škody ml., mlynáře z Kamenice č. 38.

(Uvedena chybně matka Rozálie, dcera Františka Vernara z Kamenice č. 38, což byla její babička.)

Matka Marie Smolová z Kamenice č. 15, byla sestrou předka mé maminky.

Děti:Antonín, *11.1.1867, + 17.2.1867 v Rozkoši č. 1.

Antonín, *27.4.1842, mlynář v Pekle č. 30.

Žena Josefa, *1866, dcera Josefa Prokopa, zahradníka z Bražce č. 1.

II. odd. za Jana Nováka, *1870, syn Josefa Nováka, sedláka z Lipí čp. 2.

Jan Novák se stává mlynářem v Pekle č. 30 a je posledním vlastníkem mlýna.

Děti: Josef Novák, *11.9.1893, odd. 6.2.1937.

Žena Augustina Vítová z Olešnice u Rtyně.

Antonín Václav Novák, *25.9.1896.

Děti:Josefa, *3.7.1884, Anna, *12.6.1885, Marie, *2.8.1887.

Alexandr, *15.10.1844 – nem. syn vdovy Františky Roubalové- Šafářové.

Jan Šafář, pachtýř ve mlýne v Pekle č. 30, Jestřebí.

Žena Marie, vdova po Karlu Klimšovi, mlynáři ze Slavoňova č. 17. Dcera Jiřího

Maryšky, pachtýře na Rezku. Matky Marie Daškovy ze Slavoňova č. 21.

Děti: Josef, *5.6.1847, Jan, *14.4.1849, + 21.4.1849. Viz níže.

1884 - nájemce mlýna Knaifl, majitel Skrčený.

Matěj Vančák. Nájemník v Pekle čp. 30. Také podruh.

Žena Alžběta Jelínková z Přibyslavi č. 68.

Děti: Anna Vančáková, muž Josef Dintar, chalupník na Lipím čp. 7.

Josef Vančák, podruh v Pekle č. 30. Žena Marie.

Josef Dyntara, chalupník z Lipí č. 52. Syn Josefa Dyntara, chalupníka z Janova č. 17 a Františky Lepšové

z N. Hrádku. Podruh v Pekle č. 30.

Žena Anna, dcera Matěje Vančáka, podruha v Pekelským mlýně č. 30, Jestřebí a matky Alžběty

Jelínkové z Přibyslavi č. 68.

Děti: Františka Dyntar, *15.4.1851.

Marie Dyntar, *30.5.1856, + 28.1.1938 v Radechové.

Skrýt

Pověst
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Císařský povinný otisk (1824–43)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920

Dominantní stavební konstrukce

roubená+zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Významná moderní architektura od Dušana Jurkoviče.
Hodnotná stavba podle projektu Dušana Jurkoviče, formálně navazující na tradice lidového umění. Mimo své vysoké architektonické hodnoty je i vyhledávaným turistickým místem.
Obdélné stavení se dvěma křídly ustupujícími vzad a úzkou verandou vystupující před průčelí. Střední část jednopatrová s pavlačí, k níž je připojeno přízemní křídlo na pravé straně a roubená veranda. Střed stavení zděný, obložený roubenou vazbou.
Střecha valbová, ve střední části zvýšená, vrcholící dvěma korouhvemi. V průčelí pavlač, nad níž je samostatný roubený štít (korouhve, lyže, hole). Stěny vzepřeny trámovou vazbou. Oba souběžné zadní trakty na zděném přízemí a z části i patře, roubené se štíty, střední část zadního průčelí ustupuje a je nesena obloukem opřeným o krajní křídla. V této části tři štíty s lomenicí. Střechy šindelové. Okna stavení pravoúhlá, také vchody a okna na verandě pravoúhlá, rozdělena na menší tabulky.
Po straně hostince, pod jeho zdi, zasahuje rybníček s rozkošnou soškou Vodníka od mistra Marka z Nového Města nad Metují. U tohoto rybníčka je drobné stavidlo. Před restaurací stojí stolky z mlýnských kamenů. Na okapech ozdobní čerti (též uvnitř nad krbem).
Vybudováno r. 1910 z tehdejšího mlýna a pily. Hodnotná pseudolidová stavba nár. umělce Dušana Jurkoviče s přestavbou. Hodnot. strop, rázov. nábytek.
Stavení Peklo - uchováno ve velmi dobrém stavu - před nedávnem opraveno. Používáno jako restaurace.
R.Řemínek,10 .8 .1961 .
Bývalý mlýn s pilou umístěný v údolí řeky Metuje v osadě Peklo nedaleko Nového Města nad Metují zakoupil továrník Josef Bartoň roce 1908. Nechal jej přestavět architektem Dušanem Jurkovičem, který se v té době podílel na úpravách novoměstského zámku, ve stylu romantizující lidové architektury inspirované valašským a slovenským folklorem. Přízemní část objektu, v níž je umístěna hospoda, je roubená, v konstrukci jsou osazena malá dvoukřídlová okénka dělená do šesti tabulek. Nad vstupní částí se nachází patrová část objektu s valbovou střechou a balkonem, který kryje vstupní zádveří a nad nímž je ve střeše umístěn vikýř se štítem s diagonálně kladenými prkny. Před touto částí je kolmo posazená přízemní hmota se sedlovou střechou a okny členěnými do jednoduchých křídel. Štítová stěna je členěna velmi kreativně barevnými řezbářskými střechou a rázně kladenými prkny a trámy.
Obdobně jsou řešeny i ostatní fasády objektu - v kombinaci bílých omítaných částí a roubených konstrukcích pater se slovenskými výtvarnými malovanými prvky v nárožích a kolem oken. Objekty jsou posazené na kamenných podezdívkách, sedlové a valbové střechy jsou kryté dřevěným šindelem. Interiéry jsou dochovány včetně truhlářských prvků, konstrukcí stropů, obložení stěn a osvětlení.
Objekt je skvělým příkladem secesní architektury inspirované lidovými vlivy a motivy, dílem významného architekta Dušana Jurkoviče.
Zpracovatel: Mg. arch. Vladimíra Paterová, 18. 6. 2010

Historické stavební prvky – exteriér

pavlač, balkón
dveře
okno
komín
náhrobky, pamětní desky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

existující torzo obyčejného složení
zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Palečné kolo využito k výzdobě interiéru restaurace, mlecí kameny před budovou.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Doplňkové a další provozy – popis

1930 pouze pila

Cesta vody ke mlýnu

náhon
most, propustek

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Popis

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Popis1930: 2 turbíny Francis
1) hltnost 0,228 m3/s, spád 6,33 m, výkon 13,30 HP
2) hltnost 0,027 m3/s, spád 6,91 m, výkon 1,91 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet:

Prameny

Literatura / Internet

Autor

Název

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Autor

Název

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorMiroslav Trudič

NázevPrezidenti v Pekle

Rok vydání1996

Další upřesněníSetkání prezidenta Havla s polským prezidentem na mlýně Peklo

Odkazhttps://www.youtube.com/watch?v=v-Z7qxJZmj8

Datum citace internetového zdroje12.11.2020

AutorEva Koudelková - Aleš Fetters

NázevMetuje známá i neznámá

Rok vydání2020

Místo vydáníLiberec

Další upřesněnís. 178-181

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 9

AutorMarie Pultarová

NázevV našem poníženém způsobu

Rok vydání2022

Místo vydáníČeské Budějovice

Další upřesněnís. 66-67

AutorJosef Klempera

NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky

Rok vydání2005

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 216-219

AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog

NázevRestaurace Peklo

Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/restaurace-peklo-12854253

Datum citace internetového zdroje08 2025

AutorLuděk Štěpán - Magda Křivanová

NázevDílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách

Rok vydání2000

Místo vydáníPraha

Další upřesněnís. 252

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Bartoňova útulna, před r. 2008, © http://www.novemestonm.cz

Historické mapy

Mlýny Peklo I. (jestřebský, červeně) a Peklo II. (lipský, modře), I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © oldmaps.geolab.cz

Mlýny Peklo I. (jestřebský, červeně) a Peklo II. (lipský, modře), II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © oldmaps.geolab.cz

Mlýny Peklo I. (jestřebský, červeně) a Peklo II. (lipský, modře), III. vojenské mapování, výřez, 1877-1880, © oldmaps.geolab.cz

Mlýn na císařském otisku, 1840, © http://archivnimapy.cuzk.cz/

Indikační skica, výřez, 1840, © ags.cuzk/archiv

Originální mapa stabilního katastru, výřez, 1871, © ags.cuzk/archiv

Katastrální mapa evidenční, výřez, 1956, © ags.cuzk/archiv

Plány - stavební a konstrukční

Skica půdorysu, 08 1961, © R. Řemínek

Obrazy

Mlýn v Pekle (olej), 1900, © Jindřich Rajl

Mlýn před přestavbou na restauraci, 1900, © Karel Líbal

Historické fotografie a pohlednice

Historická pohlednice - v popředí mlýn Peklo II., 1923, © Autor neznámý (viz aukro.cz)

Pohlednice mlýna, 1910, © Jiří Novotný - sbírka

Mlýn před přestavbou, duben 1909, © autor neznámý

Nedělní návštěva ve mlýně, 1900, © autor neznámý

Pila, 1900, © Jiří Novotný - sbírka

Hostinec po povodni, 1900, © Jiří Novotný - sbírka

Pohlednice - mlýn před přestavbou, 1900, © Josef Klempera - archiv

Pohlednice mlýna, 1930, © Jiří Novotný - sbírka

Pohlednice mlýna, 1900, © Jiří Novotný - sbírka

Přestavba býv. mlýna, 1920, © Jiří Novotný - sbírka

Pohlednice mlýna, 1900, © Petrivo

Historická pohlednice, 1900, © Lit. Th. Böhm (viz aukro.cz)

Okénková pohlednice, 1910, © Jiří Novotný - sbírka

Skupina domů v Pekle, bývalý mlýn, přestavěný D. Jurkovičem na turistickou chatu., 1925, © Dr. J. Král (Archiv Národního muzea - Etnografický archiv negativů)