Historie
Obecná historie:
Parní mlýn postavil společně s přilehlou obytnou vilou v letech 1919–20 místní podnikatel Václav Jouza. Těsně před rokem 1942 mlýn koupil Jan Karásek z Prahy a nechal ho staviteli Jehličkou, Novotným a Munzarem upravit pro potřeby výroby elektrotechnických přístrojů. Na třípatrovou budovu mlýna nechal přistavět čtvrté patro a postavit drobnější objekty vedle. V roce 1943 začal s výrobou, za druhé světové války zde pracovalo přes 400 zaměstnanců. Po válce firma vyráběla především magneto-elektrické stroje a rentgenová zařízení pro zkoušení materiálů a speciální svářecí stroje. V roce 1947 zaměstnávala 146 zaměstnanců.
V roce 1948 byl podnik znárodněn a následně začleňován do různých podniků - 1948 Tesla Kolín, 1950 TOS Čelákovice, 1957 Chirana Praha a 1961 Laboratorní přístroje Praha. Od roku 1971 se závod specializoval na výrobu vakuové techniky. V roce 1993 vznikla v rámci privatizace státního podniku Laboratorní přístroje Praha ryze česká akciová společnost Lavat, která vyrábí přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a výrobky z oboru laboratorní techniky.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Parní mlýn postavil společně s přilehlou obytnou vilou v letech 1919–20 místní podnikatel Václav Jouza.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Obchodní
Těsně před rokem 1942 mlýn koupil Jan Karásek z Prahy a nechal ho staviteli Jehličkou, Novotným a Munzarem upravit pro potřeby výroby elektrotechnických přístrojů. Na třípatrovou budovu mlýna nechal přistavět čtvrté patro a postavit drobnější objekty vedle. V roce 1943 začal s výrobou, za druhé světové války zde pracovalo přes 400 zaměstnanců. Po válce firma vyráběla především magneto-elektrické stroje a rentgenová zařízení pro zkoušení materiálů a speciální svářecí stroje. V roce 1947 zaměstnávala 146 zaměstnanců.
V roce 1948 byl podnik znárodněn a následně začleňován do různých podniků - 1948 Tesla Kolín, 1950 TOS Čelákovice, 1957 Chirana Praha a 1961 Laboratorní přístroje Praha. Od roku 1971 se závod specializoval na výrobu vakuové techniky.
V roce 1993 vznikla v rámci privatizace státního podniku Laboratorní přístroje Praha ryze česká akciová společnost Lavat, která vyrábí přesné strojírenské součásti, vakuové zařízení a komponenty a výrobky z oboru laboratorní techniky.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Jouza
Historie mlýna také obsahuje:
1919-1942 Václav Jouza
1942 Jan Karásek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
