Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1596 Kateřina Donínská z Donína, majitela statku Dřevěnice, prodala statek a stavský mlýn Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy, pánu na Kumburce, Veliši a Lipnici.
V kumburském urbáři uvedeno, že stavský mlynář odvádí 37 1/2 korce žita a vykrmí 3 vepře. U mlýna pila, za rok nařeže 12 kop prken.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Wagenknecht
1812 přiženil se sem Václav Rieger z Riegrova mlýna v Semilech, vzav si dceru mlynáře Terezii Wagenknechtovou
1842 František Schmied
1857-96 Jan a Františka Vindišovi
1896-1907 Antonín a Marie Horákovi
1907 mlýn vyhořel
1907-1909 V. Lorenc
1909-1920 Josef a Marie Kobrovi
ve mlýně tkalcovna, výroba knoflíků a okrasných předmětů
mlýn opět vyhořel
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
1920-1925 V. a E. Volfovi, mlýn přestavěl a modernizoval
1930 Václav Tauchmann
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Tauchmann
- Schmied
- Rieger
- Vindiš
- Horák
- Lorenc
- Kobr
- Volf
- Wagenknecht
Historie mlýna také obsahuje:
Wagenknecht
1812 Václav Rieger
1842 František Schmied
1857-96 Jan a Františka Vindišovi
1896-1907 Antonín a Marie Horákovi
1907-1909 V. Lorenc
1909-1920 Josef a Marie Kobrovi
1920-1925 V. a E. Volfovi,
1930-1939 - Václav Tauchmann (RR)
Zobrazit více
"Mlýn stál na panské půdě. Mlynář z něho odváděl panství činži. Vrchnost byla povinna spravovati splav, ale oprava závisela na dobré vůli panských úředníků v knížecí kanceláři. Když jednou na počátku jara příval splav úplně strhal, byl mlynář v krutých nesnázích. Panští úředníci nechtěli o správě jezu ani slyšeti; prosby a pochůzky byly marny. Tu 14letá Terinka Vagenknechtová odhodlala se sama ke knížeti Trattmansdorfovi do Jičína, aby obhájila práva otcova. Byla milostivě přijata, vysvětlila zdvořile a uctivě otcovu záležitost. Kníže ji pohladil, pochválil, dal jí na památku velký tolar, který nosila na krku ještě jako stará babička. Splav byl do několika dní spraven."
(Marie Červinková-Riegrová sepsala životopis své babičky Terezie Wagenknechtové, dcery stavského mlynáře, která se provdala za semilského rychtáře Václava Riegra a byla matkou Františkou Ladislava Riegra)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
