Historie
Obecná historie:
V r. 1930 je psán majitel František Kouba. Původní č. p. bylo 28.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1905 původní malý mlýn se šindelovou střechou zakoupil František Kouba z Těchobuze u Pacova
syn František se stal lékařem, Josef ředitelem spořitelny v Ledči n/S, Jindřich se vyučil mlynářem
první manželka Anna záhy zemřela, vzal si pak její sestru Marii
1912 velká přestavba mlýna, postaveny nové stáje, cementárna a nové obytné stavení
První světová válka (1914–1918)
1923 původní malý mlýn zbořen, na jeho místě postaven velký moderní mlýn
1926 postavena nová velká pila
František Kouba se rovněž stal ředitelem Občanské záložny
1935 mlýn s jednou turbínou, výkon 1 vagon obilí denně
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
1940 mlýn převzal syn Jindřich s Marií roz. Musilovou z mlýna v Chřenovicích na Sázavě
postavil silo na 32 vagonů obilí a dvě turbíny, dodávaly rovněž proud pro Dolní Kralovice
1942 vybudoval novou pilu s 2 katry, roční produkce 5000 m3 dřeva, provozoval velkoobchod s dřívím
mlýn měl 4 páry koní, 8 ha polí, denně semlel 1 vagon obilí
po válce plánoval vybudovat nový most, který by zkrátil cestu na pilu, po únoru k tomu již nedošlo
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
1950 pila znárodněna, národní správce Kapička, Koubova rodina se musela vystěhovat
1950-1952 Jindřich Kouba uvězněn
1952-1960 mlynářem v Chabeřicích
1960-1965 opět uvězněn
1966 zemřel v Hvězdonicích
1970 mlýn zbořen a zatopen přehradou
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
1991 zemřela vdova Marie Koubová
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kouba
Historie mlýna také obsahuje:
1905-1940 - František Kouba
1940-1950 Jindřich Kouba
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: