Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Tobiáš Polák (48 let), manželka Anna (36), čeledín Martin Loučnej (19), všichni katolíci
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V r. 1930 vlastnil mlýn Bedřich Adolf.
1936 nájemce František Janota
1939 - nájemce Josef Janatka (RR)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Rieger
- Adolf
- Janatka
- Patočka
- Janota
- Polák
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Tobiáš Polák
V r. 1930 vlastnil mlýn Bedřich Adolf.
1936 nájemce František Janota
1939 - nájemce Josef Janatka (RR)
1950 - vlastník František Patočka (informace Martin Jůna)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Velešický mlýn patřil rodu Riegerů. Mlynářem byl Josef Rieger (nar. 1774 - úmr. 1831), který měl s Annou Riegerovou (roz. Machýtkovou) 5 dětí. Mlýn byl předán prvorozenému synovi Josefu Riegerovi (nar. 18. 2. 1812 - úmr. 24. 7. 1885), který pokračoval v řemesle mlynářském až do své smrti. Dohledatelné místo úmrtí v bydlišti Velešice 20, Sběř, Nový Bydžov. Následné nakládání s majetkem mlýna je mi neznáme. (Aneta Pierzynová)
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
