Já a ty a mlynářova kráva!
(německé rčení)

Petrův, Schöfflův mlýn; Petermühle, Schöfflmühle

Petrův, Schöfflův mlýn; Petermühle, Schöfflmühle
410
Karlovarská
Jáchymov
362 51
Karlovy Vary
Jáchymov
50° 21' 5.2'', 12° 55' 53.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Ruina mlýna bude patrně v tomto roce demolována.
Traduje se, že zde stál jeden z nejstarších mlýnů v Čechách.
Jáchymovský potok
nepřístupný

Obecná historie:

V jižní části Jáchymova stávalo podél Veseřice několik mlýnů a celé údolí až k Hornímu Žďáru se nazývalo Mlýnské údolí. Na mapě Loketského kraje z roku 1715 je zde zaznamenáno šest objektů s jedním objektem přináležejícím již k Hornímu Žďáru. V místech dnešního Lázeňského parku se nacházela šmelcovna, vedle níž pak byl později postaven mlýn na barvy (Farbenmühle), dále po toku Veseřice stál Bretzův mlýn (Bretzmühle), Panský mlýn (Herrenmühle), dále Maderův mlýn (Madermühle), Petterův mlýn (Pettermühle, někdy nazývaný i Schöfflův mlýn, Schöfflmühle), hamr - drátovna (Drahtmühle) a dvě papírny (Papiermühle). Některé mlýny sloužily jako obilné, k zásobování Jáchymova moukou namletou z obilí dováženého z vnitrozemí. Některé objekty ale sloužily zřejmě i pro zpracování rudy, jako rudné mlýny. Vedle šmelcovny, kde se bez pochyby tavila ruda, se v dalších provozních objektech mohla ruda i dále upravovat. O této činnosti svědčí nálezy strusky, torza mlýnských kamenů i zpracovatelské polotovary.

V dolní části jáchymovského údolí stávalo několik vodních mlýnů, jeden z nich provozoval na konci 19. století mlynář Josef Schöffl. Roku 1898 pro něj Johann F. Glaser vypracoval návrh třípatrové novostavby, jejíž strojní zařízení poháněla vodní turbina. Stávající historický mlýn, který nadále sloužil k obývání, rozšířil o šest let později přístavbou jáchymovský stavitel Johann Möschl. Po druhé světové válce se mlýn vdovy po Josefu Schöfflovi dostal pod národní správu, v téže době byla podle plánu Jana Pince postavena „příruční“ strojovna (1945). V letech 1960–1964 prošly budovy úpravou na skladiště léčiv. Od roku 1992 zde soukromá firma vyráběla sportovní nářadí laminováním, zanikla roku 2005 a stavby bez základní údržby nezadržitelně chátrají.

Tento mlýn je nejstarším vodním mlýnem na území dnešní ČR. Dendrochronologickým průzkumem zbytků dřeva byl mlýn datován do období 1525 – 30. Toto bádání provedla Dendrochronologická společnost. Historickou stavbou je nižší budova, původně dvoupodlažní. K jižní stěně byla dostavěna čtyřpodlažní cihlová budova nového mlýna. Na severní straně historické budovy byly přistavěny garáže a další provozní objekty.Jednalo se o nejvýkonnější mlýn v oblasti vybavený dvěma koly. Později bylo jedno kolo nahrazeno turbínou o výkonu 15 koňských sil a druhé kolo, čtyřmetrové, zůstalo v provozu. Kromě tradičních mlýnských výrobků se zde rovněž vařilo pivo a později byla přistavena i pila. V roce 1877 jej získal Josef Schöffel. V roce 1930 je doložena jako majitelka mlýna a pily Marie Schöfflová. V tomto roce zde bylo nainstalované vodní kolo na svrchní vodu a turbína. Do dnešní doby se dochovaly zbytky středověkého zdiva a původní kamenná vana na turbínu. Po II. sv. válce byl objekt přestavěn např. na sklad léků (při protržení hráze Jezírka (Stadtteichu) došlo k vyplavení chemikálií a léků do potoka – proto byl sklad zrušen) nebo továrnu na zpracování plastů. Po zkrachování továrny objekt chátral, což bylo uspíšeno zloději kovů a vyřezáváním střešních konstrukcí. V roce 2011 byla ukradena turbína a přívodní potrubí k ní. Nakonec došlo i k samovolné destrukci zdiva. Město Jáchymov v současné době  zvažuje demolici areálu při zachování historického zdiva. Tento plán byl zmiňován již v roce 2015, později se objevil i návrh na zrestaurování historické části, vybudování malé vodní elektrárny a restaurace, kdy by elektrárnu od restaurace oddělovala skleněná stěna, aby hosté mohli pozorovat práci vody. 

Po II. sv. válce byl objekt přestavěn např. na sklad léků (při protržení hráze Jezírka (Stadtteichu) došlo k vyplavení chemikálií a léků do potoka – proto byl sklad zrušen) nebo továrnu na zpracování plastů. Po zkrachování továrny objekt chátral, což bylo uspíšeno zloději kovů a vyřezáváním střešních konstrukcí. Nakonec došlo i k samovolné destrukci zdiva. Město Jáchymov jakožto majitel objektu zvažuje demolici areálu při zachování historického zdiva. 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zpráva 1532

Dendrologická analýza ukázala, že jeho datování se váže do roku 1532, jedná se o druhý nejstarší zachovaný mlýn u nás.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1877 Josef Schöffel

V r. 1930 vlastnila mlýn a pilu Marie Schöfflová.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Schoffel
  • Peter
  • Petter
  • Schöffel

Historie mlýna také obsahuje:

1877 Josef Schöffel

1930 Marie Schofflová.


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
        Petterův mlýn je součástí lokality hutních provozů a mlýnů, reliktů zpracovatelských děl a vodních náhonů v Mlýnském údolí u Jáchymova. Dendrochronologickou analýzou se podařilo datovat stavbu do roku 1532. Jedná se tak o nejstarší mlýn v Čechách.
        Zmiňovaná lokalita hutních provozů a mlýnů, reliktů zpracovatelských děl a vodních náhonů v Mlýnském údolí, představuje jedinečný technický komplex s mimořádnými hodnotami, doplňující vlastní těžební prostor města Jáchymova a přesahující rámec regionu. I když je objekt v neuspokojivém stavebně-technickém stavu, je zachranitelný v torzálním stavu. Je jeden z posledních pozůstatků renesančního provozního objektu, časově sounáležitého s rozvojem Jáchymova a jeho důlním provozem.
        Hlavní objekt Petterova mlýna renesančního původu z 30. let 16. století s kamenným přízemím a hrázděným patrem.
        Dvoupodlažní objekt, původně zastřešený sedlovou střechou. Vstupní podélné průčelí je orientováno směrem východním k cestě z Ostrova na Jáchymov. Obvodové zdivo přízemí je provedeno z lomového kamene, patro bývalo hrázděné. Výplně hrázděné konstrukce byly provedeny z lomového kamene menšího formátu. V severovýchodním štítu byla hrázděná konstrukce obezděna a sloužila ke statickému ztužení zdiva. Jihozápadní část patra je vyzděna z lomového kamene. Přízemí vstupního průčelí je šestiosé, vstup do objektu situován ve třetí ose zleva. Okenní otvory jsou obdélné, špalety vyzděné z cihel, nadpraží oken z kamenných překladů. Okno vpravo od vstupu vestavěno do původně širšího otvoru s půlkruhovým záklenkem z lomového kamene. Vstupní otvor obdélný s osazenými novodobými ocelovými zárubněmi. Okna v patře obdélná, druhotně zmenšovaná cihelnými dozdívkami. Stávající úprava obvodového pláště je klasicistní, omítky v plochách jsou hrubé strukturální, kolem oken vpadlé hladké rámování. Stropy mezi přízemím a patrem dřevěné záklopové s novějším rákosovým podbitím a omítnutím – dnes propadlé včetně krovové konstrukce do interiéru objektu. Sedlovou střechu kryla původně břidlice. V severní části parcely stojí novodobé garáže a další novodobé přízemní provozní objekty.
        Dendrochronologickou analýzou hrázděných konstrukcí se podařilo datovat stavbu Petterova mlýna do roku 1532. Jedná se tedy pravděpodobně o nejstarší datovaný mlýn v Čechách.
        Objekt mlýnice byl k původnímu Petterovu mlýnu přistavěn ke konci 19. století.
        K jižnímu štítovému průčelí je přistavěn čtyřpodlažní objekt nového mlýna z cihelného zdiva, zastřešený sedlovou střechou. Podélné průčelí směřující k silnici je pětiosé, štítové průčelí pak dvojosé s přistavěnou hmotou výtahové šachty s přesahující strojovnou. Okenní otvory jsou obdélné s půlkruhovým záklenkem. Obvodový plášť je omítaný s rámováním lisénových rámců. Sedlová je střecha destruovaná.
        Areál bývalého Petterova mlýna sestává z několika objektů. Jádrem souboru je dvoupodlažní objekt, původně zastřešený sedlovou střechou. Vstupní podélné průčelí je orientováno směrem východním k cestě z Ostrova na Jáchymov. Obvodové zdivo přízemí je provedeno z lomového kamene, patro bývalo hrázděné. Výplně hrázděné konstrukce byly provedeny z lomového kamene menšího formátu. V severovýchodním štítu byla hrázděná konstrukce obezděna a sloužila ke statickému ztužení zdivá. Jihozápadní část patra je vyzděna z lomového kamene.
        Přízemí vstupního průčelí je šestiosé, vstup do objektu situován ve třetí ose zleva. Okenní otvory jsou obdélné, špalety vyzděné z cihel, nadpraží oken z kamenných překladů. Okno vpravo od vstupu vestavěno do původně širšího otvoru s půlkruhovým záklenkem z lomového kamene. Vstupní otvor obdélný s osazenými novodobými ocelovými zárubněmi. Okna v patře obdélná, druhotně zmenšovaná cihelnými dozdívkami. Stávající úprava obvodového pláště je klasicistní, omítky v plochách jsou hrubé strukturální, kolem oken vpadlé hladké rámování. Stropy mezi přízemím a patrem dřevěné záklopové s novějším rákosovým podbitím a omítnutím - dnes propadlé včetně krovové konstrukce do interiéru objektu. Sedlovou střechu kryla původně břidlice.
        K jižnímu štítovému průčelí přistavěn čtyřpodlažní objekt nového mlýna z cihelného zdiva, zastřešený sedlovou střechou. Podélné průčelí směřující k silnici je pětiosé, štítové průčelí pak dvojosé s přistavěnou hmotou výtahové šachty s přesahující strojovnou. Okenní otvory jsou obdélné s půlkruhovým záklenkem. Obvodový plášť je omítaný s rámováním lisénových rámců. Sedlová je střecha destruovaná.
        V severní části parcely stojí novodobé garáže a další novodobé přízemní provozní objekty.
        Hlavní objekt mlýna s kamenným zdivém přízemí a brázděným patrem je renesanční, (30. léta 16. stol.), mlýnice je pak z konce 19. století.
        V současné době je objekt bez využití.
        Střecha a hrázděné zdivo renesančního objektu se propadly do interiéru mlýna a destruovaly také stropy. Mlýnice je bez zastřešení a stropů.
        Dendrochronologickou analýzou brázděných konstrukcí se podařilo datovat stavbu Petterova mlýna do roku 1532. Jedná se tedy pravděpodobně o nejstarší datovaný mlýn v Čechách.
        Zdivo přízemí je vyzděné z lomového kamene, první patro bylo hrázděné. Vyzdívka dřevěné konstrukce byla stejného provedení, ale menšího formátu. Stropy byly trámové záklopové. Střecha byla sedlová, krytá břidlicí.
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů

          ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
          mlýnhrázdění přízemí mlýna1530
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          • most, propustek
          Náhon je veden ve svahu za západním průčelím, voda k mlýnu byla původně svedena vantroky. Mlýnské kolo bylo původně osazeno na bočním severním štítovém průčelí.
          Vodní kolo bylo umístěno na severní štítové zdi a náhon je veden ze svahu za západní stěnou budovy. Voda byla do náhonu přiváděna pomocí vantroků (dřevěné koryto, které přivádělo tzv. svrchní vodu na mlýnské kolo). Z pozdějšího období je dochovaná i kamenná vana, ve které byla uložena vodní turbína.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisJednalo se o nejvýkonnější mlýn v oblasti vybavený dvěma koly. Později bylo jedno kolo nahrazeno turbínou o výkonu 15 koňských sil a druhé kolo, čtyřmetrové, zůstalo v provozu.
          V r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,18 m3/s, spád 6,5 m, výkon 6,5 k.

          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisJednalo se o nejvýkonnější mlýn v oblasti vybavený dvěma koly. Později bylo jedno kolo nahrazeno turbínou o výkonu 15 koňských sil a druhé kolo, čtyřmetrové, zůstalo v provozu.
          V r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,18 m3/s, spád 6,5 m, výkon 6,5 k.

          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          PopisV r. 1930 zde byla turbína s průtokem 0,25 m3/s, spád 6 m, výkon 15 k.
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky českodlovenské
          Rok vydání1932
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky českodlovenské
          Rok vydání1932
          Autor
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://vary.idnes.cz/jachymov-chce-zbourat-zchatraly-objekt-medika-f4m-/vary-zpravy.aspx?c=A131217_2012848_vary-zpravy_slv
          Datum citace internetového zdroje
          Autor
          Název
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazwww.dendrochronologie.cz
          Datum citace internetového zdroje29. 6. 2014
          AutorDita Dvořáková
          NázevMlýn Josefa Schröffla
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V011255
          Datum citace internetového zdroje02 2025
          AutorJana Kopecká
          NázevU Jáchymova stojí druhý nejstarší mlýn. Spekulanti z něj udělali torzo
          Rok vydání2023
          Místo vydáníKarlovy Vary
          Další upřesněníKarlovarský deník, 12.7.2023
          Odkazhttps://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/u-jachymova-stoji-druhy-nejstarsi-mlyn-spekulanti-z-nej-udelali-torzo-20230712.html
          Datum citace internetového zdroje11 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Ostatní

          Vytvořeno

          17.1.2014 20:45 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 29.6.2014 16:25
          doxa (Jan Škoda) 16.11.2025 20:25