Dolejší hostivařský, Blažkův mlýn

Podél náhonu obytné stavení a k němu kolmo přiléhá mlýnice. Obytná část tvořena dvěma spojenými patrovými budovami. Dnešní budova pochází patrně z roku 1829, jelikož průčelí má klasicistní ráz. V areálu dochována sýpka s cihelnými větracími průduchy a s datem 1904 ve štítu.
xxx
Mlýn čp. 16 měl na severní straně náhon, vedoucí přes ulici od Hořejšího mlýna. Podél náhonu stálo obytné stavení a k němu kolmo přiléhala mlýnice- dnes je zde šrotárna. Obytná část je tvořena dvěma spojenými patrovými budovami. Východní je původním mlýnským obytným stavením, jehož trojdílná dispozice s vchodem ve středním poli byla přeměněna, původní vchod byl změněn na okno. Zachovala se klenutá mlýnská prostora s dvěma plackovými klenbami. Klasicistní tvářnost si uchovalo jižní vstupní průčelí. Pilastry s pásem mezi přízemím a patrem je děleno do šesti polí, v jednotlivých polích bylo po dvou oknech. Na západě má původní obytné stavení štít s klasicistními dveřmi. V západním dílu jsou dvě místnosti se stlačenou valenou klenbou s párem styčných pětibokých lunet. Východní část mlýnského stavení byla pravděpodobně v roce 1883 přestavěna a bylo přistavěno patro. V areálu se dále dochovala sýpka s cihelnými větracími průduchy, datovaná ve štítu k roku 1904.
xxx
Dolejší mlýn (obytná budova, mlýnice, sýpka) patrně existoval již v 15. stol., ale bezpečně je doložený až k r. 1567. Dnešní budovy zpravidla pochází z 19. století. Zásadní modernizace areálu proběhla v roce 2004.
Areál Dolejšího mlýna, situovaný v blízkosti objektu Hořejšího mlýna (čp. 44) a podél dnes již neexistujícího náhonu, je součástí hodnotné dvorcové zástavby ve východní levobřežní části původní vsi. První zmínky již z r. 1567, v 18. století změna na pachtovní dvorec, novodobá přestavba na počátku 20. století. V 80. letech 20. stol. zahájena rekonstrukce, v současnosti dokončena vyjma objektu sýpky. Vstup do předního dvora, vymezeném obytnou budovou s mlýnicí na půdorysu ve tvaru L na jižní straně a soliterním objektem sýpky na severní straně, je novodobou kovovou bránou v původních hranolových sloupcích ohradní zdi z ulice V Horkách (dříve Selské). V zadním dvoře na SZ je dochovaný hospodářský objekt stodoly s otevřenou čelní stěnou a sedlovou střechou nesenou sloupy, na jižní straně je areál vymezen kamennou zdí a devastovanými hospodářskými objekty. Původní vstup venkovním schodištěm na zahradu se nedochoval, pozemek zahrady je v současnosti z areálu mlýna nepřístupný.
Dochovaný komplex je cenným dokladem klasicistní zástavby a urbanistického řešení historického centra obce.
xx
Mlýnice na půdorysu tvaru L s hladce omítanou fasádou.
Objekt mlýnice je patrová budova s půdní nadezdívkou a sedlovou střechou byla přistavěna v r. 1883 kolmo na obytné stavení v souvislosti s jeho stavebními úpravami. Dvorní fasáda je pseudoslohová s obdélnými okny v nadezdívce a svisle obdélnými členěnými okny ve 2.NP, se segmentovými cihelnými překlady, původní vrata a rampa v 1. NP nahrazeny v současnosti okny (v 80. letech 20. století byl objekt ještě funkční šrotárnou).
Hodnotný doklad pseudoslohové stavby v dochovaném uceleném souboru vesnických staveb.
xx
Obytná budova:
Dvě spojené patrové budovy se sedlovou střechou. Nižší část objektu má fasádu členěnou pilastry a římsami, západní část objektu je navýšena půdní nadezdívkou, fasáda rovněž členěna římsami.
Objekt z 1. poloviny 19. století, západní část v roce 1883 přestavěna včetně přístavby mlýnice. Dvě spojené patrové budovy se sedlovými střechami ukončené do ulice valbou jsou situované na jižní straně dvora podél původního náhonu od Hořejšího mlýna. Východní nižší část objektu s klasicistní fasádou je členěna pilastry a římsami do 6 polí, v každém jsou 2 okna. Východní štítová stěna orientovaná do ulice je v 1. NP 1-osá, ve 2. NP 2-osá. Západní část budovy navýšena půdní nadezdívkou s obdélnými okny, jednoduchá pseudoslohově upravená fasáda členěna římsami, okna lemována šambránami. Původní vstup dveřmi v pískovcovém portálu. Objekt z 1. poloviny 19. století, západní část v roce 1883 přestavěna včetně přístavby mlýnice. Fasáda po celkové rekonstrukci, ve dvou barevných odstínech, dřevěná okna v 1. a 2. NP svisle obdélná, členěná, novodobá. Prosvětlení novodobě využívaného podkroví střešními okny.
Obě části obytného objektu jsou hodnotným dokladem klasicistní zástavby vesnických staveb na okraji Prahy.
xx
Sýpka:
Nově přestavěná patrová budova se sedlovou střechou. Objekt dokládající typickou hospodářskou stavbu z přelomu 19. a 20. století.
Patrová budova na zalomeném půdorysu se sedlovou střechou, fasády v současnosti zbaveny omítek. V jižní stěně 1. NP vstup v pískovcovém ostění, patrné zazdívky původních oken a segmentově zaklenutých vrat, ve výchdní stěně novodobá vrata v původních segmentově ukončených otvorech. Okenní otvory ve 2. NP s dochovaným charakteristickým cihlovým rastrem a rovným nebo segmentovým nadpražím, ve štítech dva obdélné (V) a dvě kosodélné (Z) otvory s cihelným rastrem.
Objekt dokládající typickou hospodářskou stavbu z přelomu 19. a 20. století, součást hodnotného souboru staveb.
xxx
Dvě souběžná, k ulici kolmo položená stavení, mezi nimiž vede do dvora brána zaklenutá stlačeným obloukem. Na lichoběžníkovém štítu pravého, zmodernisovaného přízemního stavení s polovalbou umístěn letopočet 1829.
Krajní, k ulici Selské přilehlé stavení šestiosé, fasáda dělena po dvou osách pilastry, probíhajícími oběma patry. V přízemí okna pouze ve střední části. Vchody novodobě upraveny. Kordová římsa hodně vystupující, okna prvního patra osmitabulková, v líci zdi. Korunní římsa jednoduše profilovaná. V interiéru patra ploché stropy, v přízemí pruské klenby. V přízemí síla zdi 125 cm.
Hlavní trakt pětiosý. v přízemí v líci zdiva okna, pravé znehodnoceno, levé s klasicistní šambránou, bohatě profilovanou. Vstupový portál ve druhé ose vlevo s kamenným ostěním s kapkami. Před vstupem na schodiště prostor zaklenut plochou. Vlevo v přízemí místnost zaklenutá hřebínkovou klenbou křížovou. V prvním poschodí stropy ploché.
Fasáda prvního poschodí hladká, okna s profilovanými šambránami. Vzadu za budovou zachována klasicistní mříž.
Jádro z poloviny 17.stol., přístavby a úpravy roku 1829, po požáru fasáda hospodářských budov sjednocena 1904
Významný zbytek staré zástavby Hostivaře, součást velké skupiny statků při východní straně Selské ulice.