Není-li ve mlýně mouka, jde se do jiného.
(německé přísloví)

Podkostelní, Matějovský, Měšťanský mlýn

Podkostelní, Matějovský, Měšťanský mlýn
6
Malé náměstí
Místek
738 01
Frýdek-Místek
Místek
49° 40' 34.4'', 18° 20' 31.3''
Mlýniště bez mlýna
Nejstarší mlýn v Místku, snad z 15. stol. Mlýn byl zbytečně zbořen r. 1974. Jeho č. p. bylo pravděpodobně 6.
Za kostelem sv. Jakubva v Místku
Ostravice
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Nejstarší mlýn v Místku byl pod kostelem sv. Jakuba, snad z 15. století.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

První písemná zmínka týkající se mlýnů v Místku pochází z roku 1578. Je učiněna v kupní listině mezi mlynářem Matyášem a vdovou Pávkovou, která prodávala pro velkou zadluženost svůj grunt v Místku. „Letha Páně 1578 za purkmistra a starších koupil jest Matyáš, mynář, od Pavkovej grunt za summu 1000 zl. a 200 zl., závdanku položil 300 zl. a nárok ma klásti o sv. Duše po 40 zl. až do vyplnění tej summy a to koupil v těch mezách a což jest v zástavbě od toho gruntu má sobě Matyáš z tej summy vyplacovati k tomu gruntu zase“ (Prof. Frant. Linhart: Velká kniha o Místku, 1929).

Z výše uvedeného vyplývá, že mlynář Matyáš odkoupil od zmíněné vdovy  její zadlužený grunt v Místku. Nevíme však, které z později známých mlýnů v Místku se údaj týká. Vzhledem k rozložení a postupnému rozrůstání zástavby městečka můžeme odhadovat, že mlynář Matyáš vlastnil nejstarší místecký mlýn, tzv. Podkostelní, na místeckém Zámostí.

Zámostí, jak již z názvu možno odvodit, leželo za nějakým mostem. Onen most vedl přes starou mlýnskou příkopu, vykopanou podél východní a severovýchodní strany vlastního centra města, která v podstatě obtékala zadní strany měšťanských domů na náměstí. Příkopa byla založena podle starších autorů (Prof. F. Linhart) snad již s vysazením městečka ve 13. století.

Listem ze dne 13.12. 1589 Stanislav Pavlovský, biskup olomoucký, potvrzuje kup dvou mlýnů Matěje Domaslavského a všecka jeho práva i povinnosti vůči vrchnosti
i místeckým občanům.

Zřejmě byl obnoven po požáru města v roce 1602, který jej silně poškodil.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla

František Linhart uvádí že se platilo do důchodů panských ze všech třech mlýnů a to v termínu sv.  Jirském a sv. Václavském po 20 zl. 24 kr., z louky při
horním mlýně dávalo se rychtáři 5 kr. a z kouska země  patřící k malému mlýnu v obou termínech dohromady 8 kr. Z mlýna Matějovského (míní se tím mlýn podkostelní) se platilo o sv. Jiří 24 zl. 48 kr. a o sv. Václavě 24 zl. 48 kr., celkem 49 zl. 36 kr. Von der Tuchodermühle o sv. Jiří a sv. Václavě po 54 kr. tedy celkem 1 zl. 48 kr.

Roku 1778 zmiňuje se v soupise držitelů domů na Zámostí (část Místku za náhonem, „za mostem“) i David Liberda minář (mlynář na podkostelním mlýně) a malý  mlýnek Pasekův. Mlýn podkostelní byl jinak nazýván také jako mlýn měšťanský, který držel roku 1805 Josef Liberda.
V roce 1816 držel mlýn podkostelní za plat obci 170 zl. Josef Liberda, mlýn Horní za plat obci 95 zl. Jan Richter a malý mlýnek za plat obci 7 zl. 36 kr. Tomáš Tichavský.
K roku 1818 je v soupisu mlynářů uveden Josef Kostka, mlynář na Zámostí čp. 56.

V r. 1833 je psán majitel Tomáš Tichavský (Tichawski).

1837 v Místku  mleli Franz Tichavský, Bohumil Liberda a Josef Husig

Roku 1843 byl uváděn mlynářem na mlýně u sv. Jakuba František Tichavský. Ten odváděl 68 zl. dominikálního platu. Již roku 1844 však je tu jeho vdova, jak ukazuje počet obecní.

Zázračně byl před ohněm uchráněn v roce 1887, kdy všude kolem něj oheň ničil centrum města včetně kostela

Na přelomu 19. a 20. století byl mlýn modernizován novými mlecími válcovými stolicemi, které nahradily zastaralé mlýnské kameny. Ani to však ve zvýšení produkce mlýnů nepomohlo.

Později byl do mlýna instalován i elektromotor, který měl zabezpečit možnost mletí i v době sucha, nízkého stavu vody.

Ve mlýně semlelo jen tzv. chlebové obilí a žito.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1923 Alois a Johanna Ševčíkovi mlýn odkoupili od manželů Tomáše a Anděly Perničkových za 60 000 korun.
1926 byla část náhonu v centru Místku zatrubněna.

1930 Alois Ševčík

1936 – 39 měl mlýn povoleno semlít ročně 200 q pšenice a 800 q žita, avšak těchto limitů z důvodu malého zájmu dodavatelů ani z daleka nedosahoval.

Posledním majitelem byl Alois Ševčík, otec Zdeňka Ševčíka z Bahna.

Za německé okupace v roce 1942 bylo mletí v Podkostelním mlýně zastaveno úplně. Po válce se provoz částečně obnovil a mlýn sloužil ke šrotování. 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1956 byl mlýn definitivně zastaven a jeho strojní zařízení rozprodáno předem určeným zájemcům do mlýnů se zůstatkovou hodnotou.

Podkostelní mlýn, i když nefunkčním, zůstával významnou technickou památkou starého Místku.
V době, kdy se začala absurdním bouráním modernizovat stará část Místku, vyslovila Krajská správa památkové péče v Ostravě požadavek, aby byl mlýn rozebrán a jako významná památka instalován na jiném místě ve městě. Bohužel, i přes tento požadavek byl mlýn na podzim roku 1974 během pár dnů do základů zdemolován.

Rodina Ševčíků, starý mlynářský rod s tradicí, se posléze dočkala jen nesnází a naschválů ze strany úřadů a n.p. Slezské mlýny v Krnově, který dlužil rodině částku za odprodané mlýnské strojní zařízení. Panu Ševčíkovi byla vyměřena jen směšná suma 192, 40 Kč důchodu, za což bylo takřka nemožné žít.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Tichawski
  • Konečný
  • Liberda
  • Kostka
  • Tichavský
  • Pernička
  • Ševčík
  • Perníček
  • Domaslavský

Historie mlýna také obsahuje:

1578 – Matyáš

1589 Matěj Domaslavský
1778 – David Liberda
1805 – Josef Liberda
1816 – Josef Liberda (snad syn)
1818 – Josef Kostka

1833 Tomáš Tichawski (Tichavský)
1837-1843 – František Tichavský
1844 – Tichavská (vdova po předešlém)
Do 1923 – Tomáš a Anděla Perničkovi
1923–1942 – Alois a Johana Ševčíkovi

1930 Alois Ševčík

1939 - Viktor Konečný


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Pohon tam vodním kolem, strojní a celkové vybavení sice starší, ale udržované.
            1956 zařízení rozprodáno.
            • náhon
            Mlýnská příkopa původně začínala stavidly (jezem) na řece Ostravici přibližně v úrovni dnešního dolního konce Kunčiček u Bašky. V pozdější době (konec 19. století) byl náhon zkrácen a jeho počátek posunut k nově vystavěnému jezu na staré Riviéře naproti Starému Městu. Stará „Příkopa“ později poháněla i další místecké mlýny a objekty na vodní pohon.
            Po průchodu středem města směřovala podél cesty do Kolloredova (dnešní ulice Pionýrů) a již na katastru Sviadnova se za Lembergerovou textilní továrnou (původně Jiříkův sviadnovský mlýn a pozdější Slezan) vlévala zpět do řeky Ostravice.
            Náhon začínal za dnešním čp. 1258 (konec cyklostezky na místeckém břehu Ostravice, u rohu oplocení kasáren), kde je dodnes v terénu rýha po náhonu. Další část rýhy náhonu lze snad vidět na severní části kasáren. Náhon pokračoval ul Václava Talicha, kolem kina P. Bezruč, OD Ještěr a před kostelem Všech Svatých se odkláněl k dnešní bance Moravia, kde podtékal Hlavní třídu, mezi místeckou radnicí a kavárnou Avion protékal (zatrubněn). Mlýnskou ulicí a za domy na náměstí směřoval na podkostelní mlýn za farou. Dále protékal mezi tzv. Starou poštou a dnešní poliklinikou a směřoval na Koloredov, kde za Landsbergerovou továrnou ústil do Ostravice.
            V roce 1926 byla část náhonu v centru Místku zatrubněna, především v místě, kde příkop procházel částí Palackého ulice a Hlavní třídy s významnými budovami. Dnes lze trasu kanálu vysledovat jen díky existence Mlýnské ulice vedoucí mezi bývalou místeckou spořitelnou a kavárnou Avion. I zde býval náhon zatrubněn. Na povrch se ukázal až po podtečení Staré cesty, aby následně směrem k mlýnu tvořil zadní hranici měšťanských domů na náměstí. Této části se ne bezdůvodně říkalo lidově Benátky, spíše však jako obecné pojmenování Zámostí.
            Vzhledem k častému nedostatku vody v náhoně mohl mlít obilí jen občasně.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, náhon 0,39 m3/s, spád 2,2 m, výkon 6,8 HP (5,03 kW)
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, náhon 0,39 m3/s, spád 2,2 m, výkon 6,8 HP (5,03 kW)
            Typelektrický motor
            StavZaniklý
            Popis
            Typelektrický motor
            StavZaniklý
            Popis
            Historické technologické prvky
            AutorPolášková, Jiřina a Polášek Jaromír
            NázevPověsti z tajemného Štandlu (Místecké pověsti)
            Rok vydání2013
            Místo vydáníHukvaldy - Dobrá
            Další upřesněníkniha pověstí
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorPolášková, Jiřina a Polášek Jaromír
            NázevPověsti z tajemného Štandlu (Místecké pověsti)
            Rok vydání2013
            Místo vydáníHukvaldy - Dobrá
            Další upřesněníkniha pověstí
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
            NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
            Rok vydání2013
            Další upřesněnírkp., s. 404-409
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 16

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Vytvořeno

            2.1.2016 19:26 uživatelem Radomír Roup (Radomír Roup)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 4.1.2016 22:03
            dedeon 7.4.2016 10:44
            doxa (Jan Škoda) 12.12.2020 17:19