Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Podle historických pramenů se vznik mlýna datuje kolem roku 1538. Někdy v té době jel "mlynář Jíra ze Žárovic do Přeloučí a musel ve Břehách zaplatit mýtné".
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Mikuláš Procháska (48 let), manželka Dorota (46), dcera Mandalena (14), všichni katolíci
V pozdějších letech byl majitelem Žáravického mlýna Fischer. Protože měl jméno německé, nechal si je změnit na "Beránek".
Farář v blízké obci Rohovládově Bělé se však přehlédl a do matriky místo toho zapsal "Beran" a tak to zůstalo.
1839 Jan Beran
Jeden z potomků mlynářského rodu Fischerů, Alois Beran, byl ve velké vážnosti nejen v Žáravicích, ale i v okolí. Však se také roku 1851 stal prvním starostou Žáravic. Po jeho smrti vdova Beranová předala mlýn i s hospodářstvím roku 1885 svému vnukovi Václavu Jičínskému.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První světová válka (1914–1918)
1930 František Jičínský
Jeho syn František provedl modernizaci mlýna a v roce 1938 nahradil dřevěné mlýnské kolo, které pracovalo na svrchní vodu, vodní turbínou.
Po druhé světové válce v letech 1947-48 zboural starý žáravický mlýn s mansardovou střechou a stěnami roubenými dřevem a postavil moderní zděný mlýn se dvěma mlecími stolicemi. Rovněž na vantrokách, odkud šla voda na turbínu, nechal vyzdít rezervoár vody, z něhož pak voda tekla samospádem potrubím přes dvůr i do chlévů. Jičínský používal k pohonu mlýna ve dne vodní síly, ale v noci, kdy byl elektrický proud levnější, mlel na elektřinu.
Mlynář Václav Jičínský zemřel v roce 1949 ve věku 64 let. V žáravickém mlýně se mlelo do roku 1950, kdy byl mlýn uzavřen a poté zestátněn. Místní JZD jej využívalo ke šrotování obilí.
V roce 1969 byl při mlýně postaven přístřešek s roštem a kapsovým výtahem pro příjem obilí. Později došlo k vybourání mlýnských stolic i dalšího mlýnského zařízení. V roce 1967 byla odstraněna lepenková střecha nad obytnou místností a nahrazena střechou s taškovou krytinou.
Po roce 1990 v rámci restituce byl mlýn i s hospodářskými budovami navrácen původnímu majiteli. Zůstal však mimo provoz.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Jíra
- Fischer
- Beran
- Jičínský
- Procháska
- Procházka
Historie mlýna také obsahuje:
1651 Mikuláš Procháska
1839 Jan Beran
1930 František Jičínský
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: