V soupise poddaných podle víry v roce 1651 žili na Poděbabském mlýně: mlynář Václav Holenda (32), mlynářka Zuzana (29), čtyři synové Pavel 9, Mikuláš 8, Matěj 5 a Václav 3.
Mlynář Václav Holenda neměl v roce 1654 (Berní rula) mnoho dalších pozemků; jen asi 20 strychů polností (tj. 1/3-1/4 lánu). Sedláci měli celý jeden lán. Dále měl mlejn o jednom kole. K orání měl koně. Měl však ve vsi největší dávky panstvu: Kromě běžného úroku odváděl o sv. Havlu 2 vepře, 6 strychů žita, stejné množství ovsa, 6 kapounů a dva krocany, tehdy nazývané "indiany", v celkové ceně 21 zlatých a 20 krejcarů.
V r. 1678 mlynář Václav Holenda sběhl ze svého mlýna "pro nemožnost". Vrchnost poté zabrala mlýn k dominikálu a dosadila sem nového mlynáře jménem Mikuláš, který zůstal v nájmu za 6 strychů obilí ročně.
V r. 1714, v době tereziánského katastru, je mlýn opět v rukou poddaných a udává se na něm mlynář Václav Duben.
Dne 31. července zasáhla Havlíčkův Brod a okolí velká průtrž mračen s následnou povodní, která poškodila mlýny na Sázavě i okolních potocích.
Mlýn je zobrazen na I. i II. vojenském mapování a na císařském otisku a indikační skice; má čp. 6 a p.č.st. 1.
1838 majitel Karel Březina
