Panský, Strženecký mlýn

Při silnici z Jankova do Líšna je ve Strženci, který patří k Ouběnicím, bývalý panský mlýn a pod ním nádržka. Tento mlýn na počáteční vodě měl právo na odpad jalové vody z rybníků u Kačin,  Dvouhrázského v lese u hájovny a v Jankovské Lhotě, z Kopřivnice a Stéblence.

První zmínka o mlýnu je v listině z 16. října 1773. Toho dne tvoršovická tvrz pronajímala Strženecký mlýn - nově upravený včetně lednice - mlynáři Štěpánu Pumrovi. "Nájemce bude  ročně platit 30 zlatých, jedno vykrmené prase a v čas žní pošle na panské statného žence na dobu tří dnů". U mlýna bylo 17 strychů polí a dvě louky s výnosem půl vozu sena.

Dne 1. února 1783 si mlýn pronajal Antonín Kuliš. Pět let poté je v josefinském katastru 12. července 1788 mlýn označen jako panský s čp.1.

Dne 6. září 1790 vrchnost mlýn v dražbě prodala Matěji Kovrzkovi za 299 zlatých. V dražební smlouvě se m.j. uvádí, že" rybník byl zkasírován" již 24. listopadu 1788 a proto mlynář bude do doby, než se rybník uvede do řádného stavu, platit roční činži pouze 12 zlatých, potom 30 zlatých.Tehdy byl mlýn ve Strženci oceněn na 268 zlatých 15 krejcarů. Rovněž je zaznamenáno, že byl sešlý, a mlynář jej měl zvelebit. Pivo, kořalku a sůl měl mlynář brát z panského důchodu nebo z panských hospod, každoročně o žních postavit na tři dny ruční práce statného žence, deputátní žito mlít přednodtně, nechovat víc koz a jiného rohatého dobyta, než kolik grunt uživí.

Matěj Kovrzek mlýn 13. září 1802 prodal za 1800 zlatých Josefu Kratochvílovi z Mrače, který jej 1.září 1804 přenechal za 4000 zlatých Jánu a Františce Ebenstrietovým z Prahy, ti jej 17. března 1807 museli kvůli zadlužení přepustit mlynáři Matěji Skalákovi z Vindušky, který mlýn koupil pro svého syna Jana. Když ale otec Skalák koupil Janovi v Praze dům, dostal mlýn 1. srpna 1810 Janův bratr Tomáš. Ten jej 10. ledna 1820 prodal za 4000 zlatých Janu Kubíkovi. Od něho jej 25. dubna 1825 za 20 zlatých stř. m. neboli 1800 zlatých koupil Vojtěch Suchan.

Dne 20. října 1835 mlýn získal za 1628 zlatých cmz. stř. měny Václav Tůma. Tehdy měl mlýn jen jedno složení. Na den o jedenáct let později jej Tůma převedl na svého nezletilého syna Jana, což poté, kdy syn dosáhl plnoletosti, stvrdil 6. května 1853. Cena mlýna obnášela 1500 zlatých.

1841 Václav Tůma

Mlynář Tůma se vyvazovací listinou ze 6. prosince 1873 vykoupil z povinnosti odvádět postupné a koledu ouběnické škole v částce 63 krejcary ročně i z povinnosti platit 1 zlatý ouběnickému faráři. V katastru obce Ouběnice byl Strženecký mlýn zapsán s 5.4388 ha rolí, 6,423 ha luk, dále 0,547 ha zahrady a 0,1208 ha pastvin. Za Jana a Marie Tůmových bylo v roce 1880 provedeno vodosprávní řízení a zasazeny cejchy. V té době měl mlýn 1 složení a 4 stoupy. 10. ledna 1884 převzali mlýn Antonín a Kateřina Tůmovi.

V roce 1896 mlýn vyhořel. Při jeho obnově bylo postaveno 1 francouzské a 1 české složení, 1 savka na mletí pšenice a olejna, 2 stoupy, stolice na mletí olejných semen, strojní pražidlo a strojní lis. V roce 1908 byla postavena mlecí stolice. 

V roce 1915 byl mlýn restaurován a byly instalovány pomocné stroje.

Po smrti Kateřiny Tůmové 29.4.1921 převzal její polovinu mlýna syn Josef a v roce 1924 jeho manželka Vlasta druhou polovinu. 

Protože mlýn trpěl nedostatkem vody, mlynář na něm roku 1925 instaloval motor na plyn o síle 40 HP. V roce 1928 dal nové vodní kolo, čistírnu a zřídil elektrárnu. A poněvadž mletí přibylo, postavil v letech 1934-36 kombinovanou stolici na pšenici, loupačku a dvojitý rovinný vysévač. V roce 1938 vybudoval při mlýně skladiště.

1925-1930 Josef Tůma

polní hospodářství 7 ha

V roce 1940 mlynář instaloval Francisovu turbínu o 18 HP a v r. 1941 mlýn rekonstruoval.

Za nacistické okupace, kdy byly zastaveny mlýny v okolí, mlel mlýn pro celé široké okolí. Mlynář Tůma podporoval a někdy i vydržoval rodiny vlastneců, kteří odešli do ciziny, jiné chránil tím, že je zaměstnával. Jeho synovec František Tůma byl zatčen a poslán do koncentračního tábora v Sachsenhausenu.Po třech letech byl propuštěn, ale pak znovu zatčen. Podařilo se mu uprchnout a skrýval se právě ve Strženeckém mlýně, odkud byl ve spojení s výsadkáři z Anglie. 

V roce 1947 vedl mlýn syn Josefa Tůmy Miroslav. 

Ve mlýně se mlelo do jara 1952, v období 1960-61 se šrotovalo pro JZD.

V současné době jsou budovy bývalého mlýna ve vlastnictví rodiny Tůmovy a na katastru nemovitostí jsou vedeny jako zemědělská stavba.