Vitoušův mlýn

1651 Soupis poddaných podle víry - v Nečtinách 3 panští mlynáři:

1) panský mlynář Vít Kuffnar (38 let), manželka Anna (29), syn Jan (7), oba poddaní katolíci

2) panský mlynář Jiřík Krátký (43), manželka Maria (41), dcera Důra (14), všichni poddaní katolíci

3) panský mlynář Jan Fronek (40), manželka Důra (35), oba poddaní katolíci

1839 Václav Mülling

Dne 1. června 1848 je mlynář Václav Mülling z Vitoušova mlýna na panství Preitenstein jmenován s ostatními mlynáři z Plzeňska a Loketska v žádosti o zrušení nebo snížení činží, kterou podali v Manětíně. 

Mlýn je také zobrazen na II. vojenském mapování, které bylo provedeno v letech 1836-52 a na indikační skice a císařském otisku z roku 1839. 

Po Václavu Müllingovi hospodařil na Vitoušově mlýně Karel Mülling, pravděpodobně to byl syn nebo jiný příbuzný předchozího mlynáře.

Mlýn je vyznačen i na III. vojenském mapování v letech 1877-80.

V době mezi 1. a 2. světovou válkou ustává na mlýně mlynářská činnost a už se tu jen šrotuje pro vlastní potřebu. Pila u mlýna však zůstala v provozu.

1930 Antonín Mülling, mlýn a pila

Karel Mülling byl posledním mlynářem na Vitoušově mlýně a žil tu až do roku 1945, kdy byl mlýn znárodněn. 

Mlynářská usedlost zůstala od r. 1945 neosídlena, na pile byl odmontován katr a mlýn i s polnostmi převzala Národní správa, po ní Státní statky a od roku 1954 vše patřilo Školnímu statku Nečtiny.

V roce 1954 koupili Týnskou usedlost původní majitelé, tedy rodina Müllingů. Budovu starého mlýna však zbořili a ponechali pouze obytnou část. Pila tu zůstala, ale později vyhořela. 

V katastru nemovitostí je dnes objekt bývalého mlýna veden jako rodinný dům.