Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1722 vyhořel.
1829 Matěj Norek
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Název toku: Lešovský potok
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1829 Matěj Norek
1930-1939 - Bohumil Norek (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Josef Norek zde byl mlynářem. Byl to mlýn vrchnostenský o 1 kole a 1 stoupě. V r. 1722 vyhořel, mezi lety 1748 - 1762 byl opraven. Mlynářem se stal Jan Norek, který však v r. 1763 zemřel. Vdova po něm se provdala za Josefa Veselého, mlynáře a svobodníka z Pošné. Bohumil Norek (4.4.1895-1954) byl mlynářem od r. 1920 do své smrti, po r. 1948 byl mlýn zabrán pro JZD. Jeho syn Bohuslav (1927-1972) zde obilí už pouze šrotoval. Po smrti Bohuslava, který zemřel svobodný, zde bydlela jeho matka Anežka do své smrti v r. 1974. Pak obytné části koupil arch. Oldřich Dudek a hospodářské budovy používalo JZD Rynárec. Dnes jsou vlastníky Zdeněk a Lucie Jehlíkovi z Prahy, kteří mlýn používají k rekreačním účelům. (Kateřina Kantorová)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více
Výpisy pro Radňovský mlýn, Radňov čp.16
Částečný výpisy z matrik fary Rynárec Josef Veselý mlynář svobodnýa Anna poddaná k PelhřimovuMatěj Norek (*1755; +12.5.1795) mlynář Pavel Machek mlynář Matěj Norek mlynář Jan Norek mlynář Alois Norek mlynář
Bohumil Norek (*4.4.1895; +??) mlynář a oo12.7.1921 Anežka roz. Marousková (*14.9.1901; +??) z Nemojova čp.2
Skrýt
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
