Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V tereziánském katastru v polovině 18. století je u mlýna uvedeno: 1 kolo, 4 stoupy, 1 olejna.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Vodní kniha z roku 1874: jedno mlecí složení, jahelka a pohon kolem na vrchní vodu o průměru 360 cm a šířce 52 cm.
Před rokem 1906 byla zrušena olejna, instalováno umělecké složení s válcovou stolicí a obyčejné složení mlelo francouzskými kameny.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem Antonín Tichý.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
V roce 1939 byla instalována turbína Banki, která nahradila vodní kolo, a dále pomocí plynosací motor. Byla pořízena další mlecí stolice, porcelánová.
V průběhu 2. světové války zde hospodařil mlynář František Pospíšil, který byl posledním mlynářem na tomto mlýně. Za mletí načerno byl v roce 1943 Němci zatčen a uvězněn nejprve na Pankráci, potom v Barnau. Domů se vrátil v dubnu 1945.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Poslední mlynář František Pospíšil mlel do roku 1951.
Nemovitost je v katastru vedená jako zastavěná plocha a nádvoří, budova bez čísla popisného nebo evidenčního. Současný majitel budovu opravuje. Rybník nad mlýnem je využíván jako chovný, je ve správě rybářů obce Dubany.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1930 Antonín Tichý
1939 - Josef Pospíšil (RR)
František Pospíšil
Vzpomínka posledního mlynáře Františka Pospíšila: „V roce 1943 mě Němci zavřeli za černé mletí. Byl jsem vězněn na Pankráci a později v Bernau. Dne 20. dubna 1945 jsem byl propuštěn a většinu cesty domů jsem musel jít pěšky, kam jsem dorazil 24. dubna.“ (zdroj: L. Štěpán, I. Šulc: Chrudimsko. Mlýny a další zařízení na vodní pohon)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: