Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Chtěl by si hrát na zemana a
nemá ani vindru na mlýně.
(německé rčení)

Plitznerův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Plitznerův mlýn

Čp.

Bývalé čp.

113

Ulice

Malá Strana

Lokalita (vesnice, město)

Hladké Životice

PSČ

742 47

Okres

Nový Jičín

Katastrální území

Hladké Životice

GPS

49° 41' 6.1'', 17° 58' 44.3''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

První písemná zmínka o mlýně je už z první poloviny 18. století. Mlýn, který stál přibližně v místě dnešního čp. 138, byl v provozu až do r. 1945, kdy byl německy mluvící majitel mlýna vysídlen a mlýn po něm již nikdo nepřevzal. Ten postupně chátral a následně byl zbořen a materiál rozebrán. Dnes mlýn připomínají jen nepatrné zbytky mlýnské strouhy.

Poloha vůči obci

V SV části obce zv. Malá strana

Vodní tok

Husí potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1620 mlynář Michel Pohl z mlýna Hoppového (neidentifikován)

Nejstarší majitel tohoto mlýna, který je znám, byl Kristián Plitzner /1706 - 1789/. Po něm hospodařil na mlýně jeho syn Jan Plitzner /1737 - 1817/. Ještě za života Jana Plitznera převzal mlýn jeho syn Jan Jiří Plitzner /nar. 14. května 1765/, který hospodařil na mlýně až do své smrti 20. ledna 1806.

Po jeho smrti převzal mlýn Jan Krischke, který měl za manželku Terezii Plitznerovou, dceru předchozího mlynáře. Dalším mlynářem byl jejich syn Josef Krischke spolu se svou manželkou Annou, dcerou Karla Lanika, mlynáře v Čechovicích čp. 80.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Z dalších majitelů se zmiňují 1898 - 99 František Herforth, 1899 - 1913 Vincenc Jedlitschka.

První republika (1919–1938)

V letech 1913 - 1932 byl na mlýně Josef Jedlitschka.

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Posledním majitelem mlýna v Hladkých Životicích čp. 113 byl v letech 1932 - 45 Josef Schöpp, kterému byl mlýn v roce 1945 zkonfiskován. Po válce nebyl mlýn dále využíván, postupně pustl a následně byl zbořen a materiál rozebrán. Velikost původního mlýna byla asi 16 x 12,5 metru. Měl číslo parcely 127 a stál mezi ostatními staveními.

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Vývoj po roce 1989

V současné době není po mlýnu ani památky, ani zbořeniště nebo něco podobného.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Plitzner
Krischke
Herforth
Jedlitschka
Schöpp

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1789 Kristián Plitzner

1789- Jan Plitzner (syn)

-1806 Jan Jiří Plitzner

1806-1837 Jan Krischke (zeť)

1857-1898 Josef Krischke (syn)

1898-1899 František Herforth

1899-1913 Vincenc Jedlitschka

1913-1932Josef Jedlitschka (syn)

1932-1945 Joisef Schöpp

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

04 2017

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Mlýnská strouha, která mlýn napájela, měla parc.č. 1324, sbírala vodu ze 3 směrů a končila rozšířeným kanálem. Hlavní přítok do ní byl z Husího potoka. Strouha začínala z Husího potoka naproti hasičské zbrojnici, vedla zprvu kolem cesty na Malé straně, pak ji opouštěla, směřovala šikmo přes pole za vesnicí. Během 2 km přibírala vodu z odvodňovacího příkopu a strouhy od polí od kujavské hranice. Těsně u mlýna ústila do větší nádrže / ta v r. 1932 není už na plánu zaznamenána/. Z ní mlýn používal vodu k pohonu vodního kola a dalších zařízení ve mlýně. Dnes tento mlýn připomínají ne všude zahrnuté části mlýnské strouhy. Ta je nejvíc patrná před mlýnem a za ním, stály kolem něj hlavaté vrby Na snímku z dubna 2017 jsou vrby podél strouhy ořezány.