Historie
Obecná historie:
Panský mlýn čp. 14 v Dolním Vikštejně (dnes Podhradí) ležící na řece Moravici pod pivovarem se zmiňuje poprvé v gruntovní knize Vikštejna, kdy 14. února 1713 prodává Jakub John svému synovi Ondřeji Johnovi mlýn na řece Moravici se všemi činžemi, výnosy, hranicemi, rolemi, klučinami a loukami jak on je užíval za 250 tol. sl. Závdavek z této sumy činil 15 tol. sl. a zbývající částku měl nový majitel mlýna splácet po 10 tol. sl. ročně.
Dne 1. ledna 1762 s povolením milostivé vrchnosti prodal Ondřej John mlýn svému synu Antonínu Johnovi za 250 tol. sl. Když Antonín John 22. května 1772 v pětačtyřiceti letech zemřel, provdala se vdova podruhé za mlynáře Jana Heitela, syna Ondřeje Heitela mlynáře v Domácím mlýně. Po smrti svého druhého muže provdala se vdova potřetí za pivovarského sládka Františka Raaba a 24. června 1786 prodala tzv. Panský mlýn čp. 14 svému synu Josefu Johnovi za 200 tol. sl. nebo-li 240 zl. rýn. Polovinu z této sumy měl kupující složit jako závdavek. Ten byl rovným dílem rozdělen mezi matku jako prodávající a sestru Janu Johnovou. Zbývající částka 120 zl. rýn. měla být zaplacena v pěti ročních splátkách po 24 zl. rýn. Z ní připadlo 60 zl. rýn. matce a posledních 60 zl. náleželo jako dědický díl kupujícímu. Spolu s mlýnem převzal kupující i ve mlýně se nacházející mlýnské nářadí, vůz, hák, brány, krávy, telata, voly, koně a černý dobytek. Z tohoto mlýna byl mlynář povinen každoročně odvádět do vrchnostenských důchodů pozemkovou činži (včetně mlýnské činže a platu na místo povinnosti výkrmu prasat) ve výši 12 tol., 2 vratislavské věrtele pšenice a 24 vratislavských šeflů žita, a za pastvu jeden zlatý. Dále byl mlynář povinen chovat jednoho panského honícího psa (případně místo toho ročně zaplatit 1 zl. 30 kr.) a zdarma mlít veškeré panské obilí.
Dalším majitelem Panského mlýna se po smrti Josefa Johna stal od 26. ledna 1832 jeho syn Vincenc John. Mlýn spolu s rolemi byl oceněn na 1500 zl., příslušenství na 260 zl. a k mlýnu náležející samostatný domek na dalších 240 zl. Celková suma za kterou byl mlýn i s příslušenstvím na nového mlynáře převedena činila 2000 zl. k. m.
Dne 30. srpna 1836 přikoupil ke mlýnu od zdejší vrchnosti Vincenc John pilu v Dolním Vikštejně na řece Moravici za 800 zl. k. m. Roku 1910 byl majitelem mlýna s pilou čp. 14 Leopold John (* 15. listopadu 1871). Za 1. republiky fungovala již jenom pila, kterou poháněla turbína.
(Pavel Solnický)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Panský mlýn čp. 14 v Dolním Vikštejně - dnes Podhradí - ležící na řece Moravici pod pivovarem se zmiňuje poprvé v gruntovní knize Vikštejna, když 14. února 1713 prodává Jakub John svému synovi Ondřeji Johnovi mlýn za 250 tolarů slezských.
Dne 1. ledna 1762 s povolením vrchnosti prodal Ondřej John Panský mlýn svému synu Antonínu Johnovi za 250 tolarů sl. Když Antonín John 22. května 1772 v 45 letech zemřel, provdala se vdova podruhé za mlynáře Jana Heitela, syna Ondřeje Heitela, mlynáře v Domácím mlýně. Po smrti svého druhého muže se vdova provdala potřetí za pivovarského sládka Františka Raaba a 24. června 1786 prodala tzv. Panský mlýn čp. 14 svému synu Josefu Johnovi za 200 tolarů slezských neboli 240 zlatých rýnských.
Dalším majitelem Panského mlýna se po smrti Josefa Johna stal od 26. ledna 1832 jeho syn Vincenc John. Mlýn spolu s rolemi byl oceněn na 1 500 zlatých, příslušenství za 260 zlatých a k mlýnu náležející samostatný domek na dalších 240 zlatých.
Dne 30. srpna 1836 přikoupil k mlýnu od zdejší vrchnosti Vincenc John pilu za 800 zlatých k.m.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Roku 1910 byl majitelem mlýna s pilou čp. 14 Leopold John /nar. 15. listopadu 1871/.
První světová válka (1914–1918)
Za 1. republiky fungovala již jenom pila, kterou poháněla turbína, majitel Leopold John
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes je objekt v katastru nemovitostí veden jako bytový dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
-1713 Jakub John
1713-1762 Ondřej John
1762-1772 Antonín John
1772- Jan Heitel
-1786 František Raab
1786-1832 Josef John
1832-1836 Vincenc John
1910-1930 Leopold John
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: