Historie
Obecná historie:
Je to jediný mlýn na katastru obce Hamr, byl spojen s pekárnou a později také s prodejnou chleba a mouky v přistaveném krámku. Majitelé byli Karel Griessbach, Karel Walter, Karel Jahn, důlní měřič Antonín Krahl s inž. Rudolfem Köhlerem a naposled Inž. Karel Bähr. Po vybombardování vlastního domku v Záluží se v r. 1944 nastěhoval do prostorné dílny kolář František Ryšánek a provozoval tu své řemeslo do r. 1964.
Posledním mlynářem byl Jahn; Krahl změnil mlýnici na dílnu ve které zařizoval výrobu kolejních hřebíků a pracoval také na realizaci některých svých patentu. Jahna přinutila k prodeji všeobecná hospodářská krize.Tížila ho snad také smrt stárka Antonína Wagnera, který v r. 1931 při prohlídce kola spadl do hloubky pěti metrů a zabil se.
O tomto mlýně píše hamerský kronikář, že nezjistil žádných zpráv ani o založení mlýna, ani o poměru mlynáře k vrchnosti. Také mně se nepodařilo v archivu najít nějaké záznamy z této doby. V dubnu 1961 vyšel v Průboji krátký článek o zrušeni sešlého vodního kola (6 m průměr, 60 cm silná hřídel) v Hamru, uvedeného do provozu v r. 1848. Jak jsem se dozvěděl, byl
letopočet s jménem mlynáře Griessbacha vyryt na dubové desce a tato připevněna na sloupu mlýnice, což by vysvětlilo neúspěch při hledání dokladů z dřívějších let, kdybychom mohli předpokládat, že mlýn vznikl teprve v roce. 1848.
Jak ale uvádí Sommer (1833), a také Waitterich (1845), byl mlýn v duchcovském Hamru, potvrzuje to též zápis v knize o přípřeží obce Záluží, podle něhož vezl v r. 1818 zálužský poddaný dříví z Klínů do duchcovského Hamru pro vyhořelého mlynáře. Nepodařilo se mi do uzavření tohoto článku najít další doklady o požáru nebo novovýstavbě hamrského mlýna.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Přesná doba tohoto mlýna není zatím známá. Nacházel se jako jediný z mnoha zdejších mlýnů v duchcovské části obce Hamr, ale těsně na hranici s Janovem na náhonu z Loupnického potoka. Nespadal tudíž pod vrchnost města Mostu, ale pod duchcovské panství Valdštejů. Tím lze vysvětlit skutečnost, že náhon a objekty u něj jsou zakresleny pouze na císařském otisku z roku 1842, objekt má st.p.č.59. Indikační skica u otisku /2675-1/ není zřejmě nedopatřením uvedena.
Mlýn je zmiňován v r.1818 v knihách obce Záluží o přípřeži; podle zápisu vezl zálužský poddaný dříví z Klínů do duchcovského Hamru pro vyhořelého mlynáře. Dále tento mlýn uvádí v roce 1833 Sommer a také Weitterich v r. 1845.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Letopočet 1848 se jménem mlynáře Griessbacha byl vyryt na dubové desce a ta byla připevněna na sloupu mlýnice. Majiteli mlýna byli tedy postupně Karel Griessbach, Karel Walter a posledním mlynářem a majitelem byl Karel Jahn. Jahnův mlýn byl spojen s pekárnou a později také prodejnou chleba a mouky, která byla přistavěna.
1875 vyhořel, po požáru pořestavěn na parní
První světová válka (1914–1918)
Karla Jahna přinutila k prodeji mlýna hospodářská krize ve 30. letech 20. století. Tížila ho snad také smrt stárka Antonína Wagnera, který v r. 1931 při prohlídce kola spadl do hloubky pěti metrů a zabil se.
Mlýn od Jahna koupil důlní měřič Antonín Krahl s ing. Rudolfem Köhlerem a změnili mlýn na dílnu na výrobu kolejních hřebíků. Nakonec tu byl také ing. Karel Bähr.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
V roce 1944 po vybombardování svého domku v Záluží se sem do prostorné dílny přestěhoval kolář František Ryšánek a svou živnost zde provozoval až do roku 1964.
v roce 1961 proběhla tiskem krátká zpráva, že bylo u bývalého Jahnova mlýna zrušeno sešlé vodní kolo, které mělo průměr 6 metrů a 60 cm silnou hřídel.
Dnes je budova bývalého mlýna pod čp. 17 vedena v katastru nemovitostí jako objekt k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Griessbach
- Walter
- Jahn
- Griestach
Historie mlýna také obsahuje:
Karel Griessbach
Anton Griessbach (Griestach)
Karel Walter
1931 Karel Jahn
Antonín Krahl
inž. Rudolf Köhler
Inž. Karel Bähr
1944-1964 František Ryšánek
Zobrazit více
Tajemství starého mlýna v Hamru – příběh, který voní chlebem a šumí kolem vody
Na samé hranici dnešního Hamru a Janova, u klidně plynoucího Loupnického potoka, stojí tichý svědek času – Jahnův mlýn. Dnes je veden jako obytný dům, ale kdysi tu klapala lopatka vodního kola a vzduchem voněla čerstvě upečená žemle.
První zmínka o tomto mlýně sahá až do roku 1818, kdy dle zápisu v knize o přípřeží vezl zálužský poddaný dříví pro vyhořelého mlynáře. To, co bylo tehdy ztraceno v plamenech, vyrostlo znovu — silnější a parou poháněné, neboť po požáru v roce 1875 byl mlýn přestavěn na parní pohon.
Mlynáři, kteří zde působili, byli pánové Griessbach, Walter a Jahn. Právě Karel Jahn byl posledním mlynářem, který zde mlel mouku a pekl chléb ve vlastní pekárně. Mlýn měl dokonce i přistavěný krámek, kde se prodávala mouka a pečivo – opravdová vesnická „samoška“ dávných časů.
Bouřlivá 30. léta 20. století přinesla nejen hospodářskou krizi, ale i osobní tragédii. V roce 1931 zahynul stárek Antonín Wagner, když při prohlídce kola spadl do hloubky pěti metrů. Tato smutná událost a těžká doba přiměla Karla Jahna mlýn prodat.
Mlýn poté dostal nový účel – dílna na kolejní hřebíky, kde pracoval důlní měřič Antonín Krahl společně s inženýrem Rudolfem Köhlerem. V pozdějších letech, po vybombardování Záluží, zde našel útočiště i kolář František Ryšánek, který tu provozoval své řemeslo až do roku 1964.
Až do roku 1961 zde stálo vodní kolo o průměru 6 metrů a s hřídelí silnou 60 cm – dřevěný obr, jehož rachot byl slyšet po celém Hamru. Poté však bylo odstraněno, jako by se tím uzavřela poslední kapitola mlynářské éry.
Dnes mlýn tiše odpočívá pod čp. 17 a připomíná časy, kdy se tu žilo jinak – možná těžce, ale s rytmem přírody, poctivou prací a vůní chleba, která spojovala lidi.
Vzpomínejme na taková místa, neboť v nich dříme duše kraje i paměť našich předků. A kdo ví – možná právě tady na Mlýnské ulici pořád zůstalo něco z mlynářského ducha, který v Hamru kdysi vládl.
Realitní tým Vajshajtl & Brabcová
⸻
Skrýt
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: