Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Kdo má hodně obilí, ten má chovat prasata,
kdo má hodně peněz, má stavět mlýn.
(estonské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn Nepraš, Pekárkův mlýn

mlýn Nepraš, Pekárkův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Cejle

Lokalita (vesnice, město)

Dvorce

PSČ

588 51

Okres

Jihlava

Katastrální území

Dvorce u Jihlavy

GPS

49° 22' 22.6'', 15° 29' 16.1''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Tak jako první, tak i poslední mlýn na Jedlovském potoce již dnes neexistují. Mlýn Nepraš patřil v minulosti k obci Cejle, dnes prostor mlýniště i nové objekty vpravo patří k obci Dvorce.

Poloha vůči obci

Na jižním okraji obce Dvorce

Vodní tok

Jedlovský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1829 Jan Pekárek

První republika (1919–1938)

Mlýn uveden v Seznamech vodních děl republiky Československé s dvěma vodními koly, majitel Josef Pekárek.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Podle informací místních měla být před rokem 1989 ve mlýně potravinářské výroba. Mlýn nepracoval.

Události

Zánik mlynářské živnosti

Vývoj po roce 1989

Mlýn měl být vrácen v restituci příbuznému posledního mlynáře, který objekty mlýna a polnosti prodal. Vše, co ještě ze mlýna zbylo bylo srovnáno se zemí.

Události

Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Pekárek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1829 Jan Pekárek

1939 - Josef Pekárek (RR)

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Pelhřimov

Název toku: Jedlovský potok
Obec, čp. : Cejle 49
Podnikatel: Josef Pekárek
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 2 kola na svrchní vodu
Normální výkon v ks: 10.44

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

neexistuje

Stav nemovitosti k datu

04 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Z protokolu z 27.10.1893:
„Mlýn čp.49 v Cejli leží na Jedlovském potoce, jehož část poblíž mlýna tvoří mlýnský náhon. Potok přechází přímo do mlýnského náhonu a tvoří s ním jediné koryto bez jalového toku. Žádný vodní cejch nebyl zasazen. Poblíž mlýna po levé straně náhonu je malá mlýnská nádržka.
Mlýn má dvě mlýnská složení (jedno české, jedno francouzské), 4 stoupy a pilu s cirkulárkou. Celkem zde je 5 vodních kol na svrchní vodu, z nichž 3 jsou při mlýně; z těch pak horní vodní kolo žene stoupy a má průměr 2,7 m a šířku 0,53 m; střední vodní kolo žene francouzské složení a dolní kolo české složení. Každé z nich má průměr 3,28 m a 0,61 m šířku. Vodní kolo pily má průměr 3,28 m a šířku 0,78 m. Vodní kolo cirkulární pily je nejmenší a nemohlo být změřeno.
Fixní bod čili ham se skládá z kameného sloupku na levé straně náhonu. Na povrchu hlavy sloupku je zapuštěn železný hřeb jehož povrch znamená fixní bod.“

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Protokol z 10.3.1931 – dodatečné vodoprávní a živnostensko policejní schválení mlýna na základě žádosti Josefa Pekárka. Bylo zjištěno:
Situace provozovny nedoznala oproti zápisu z roku 1893 změn. Provozovna se skládala z mlýna a pily.
K pohonu sloužila 2 vodní kola a v přístavku naftový motor. Na 1.podlaze byla 2 válcové stolice, 1 loupačka, dynamo 120 V k výrobě proudu pro osvětlení mlýna a bytu. Na 2.podlaze byl rovinný vysévač a nasypné koše. V přístupku byl umístněn naftový motor o výkonu 16HP.
Pila byla od mlýna oddělena lednicí. V pilnici byly jednolistová pila a okružní pila.
Voda za velkých stavů se mohla vypustit jalovým stavidlem 36 m nad mlýnem v levém břehu náhonu.
Vantroky byly betonové, na konci 2 stavidla, jedno regulovalo vodu na mlýnské kolo, druhé na kolo pilní

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
stoupa
výroba elektrické energie
pohon zemědělských strojů
šindelka

Doplňkové a další provozy – popis

Pila byla od mlýna oddělena lednicí. V pilnici byly jednolistová pila a okružní pila.
Protokol z 17.12.1903 – povolen pohon hospodářské mlátičky a řezečky.

Cesta vody ke mlýnu