První zmínka o existenci mlýna v Předměřicích nad Labem je z roku 1533. Tehdy zdejší mlýn prodal Vavřinec Zajíček za 800 kop grošů míšeňských Mikuláši Kydlinovi, a to s podmínkou, že obci královéhradecké povolí, aby mohla od jeho mlýna vybudovat strouhu na svůj nový mlýn v Březhradě. O 5 let později byl mlýn prodán Janu Kydlinovi ze Správčic, ale již v roce 1540 byl zase postoupen zpět Mikulášovi Kydlinovi.
Roku 1547 byly Předměřice městu Hradci Králové zkonfiskovány králem Ferdinandem I., ale o 2 roky později mu byly navráceny. Ale náhon, který byl vybudován od předměřického mlýna až na Březhradský rybník, byl prodán spolu s Březhradem a tamním rybníkem Janovi z Pernštejna, z čehož vznikla řada sporů. V následujícím roce přísežní mlynáři srovnali spory mezi Janem z Pernštejna a městem Hradcem Králové o hražení jezů, prahů držení a stavidel a vycejchování v Předměřicích a na struze Březhradské. Úplným urovnáním sporů města s Pernštejny ohledně onoho náhonu se stalo jeho odkoupení spolu s Březhradem a místním rybníkem, k čemuž došlo roku 1559. V té době byl předměřický mlýn již v rukou jiného vlastníka, protože v roce 1545 koupil mlýn od Mikuláše Kydlina Václav Valeš, mlynář od Poděbrad. Ten roku 1566 ve své poslední vůli odkázal 20 kop grošů na faru a opravu sešlého kostela sv. Pavla v Hradci Králové. V roce 1575 byl vlastníkem mlýna Bořek Hamza ze Zábědovic, po něm před rokem 1580 královéhradecký císařský rychtář Jiří Balbín Škornice a roku 1580 mlynář Zahrádka a jeho dcera.
Znovu se objevuje zdejší mlýn v popředí v roce 1608, kdy náležel Janu Makovci (s manželkou Annou ho koupil roku 1596 od Zahrádkovy dcery), který byl ve sporu s rytířem Janem Králem z Dobré Vody a na Plotištích. Ta vygradovala při návštěvě obou u nejvyššího mincmistra Hanibala z Valdštejna na Velichovkách. Sice byl tento spor tímto srovnán, ale při cestě z Velichovek znovu vypukl a na drahách u Holohlav Král Makovce z ručnice „naskrz prostřelil.“ Rána byla sice těžká, ale mlynář se přeci jen uzdravil. Aby toho nebylo málo, tak jeho syn Václav mladší Makovec v noci ze středy na čtvrtek po sv. Kryšpínu roku 1611 v domě Jana Šepse (též psáno jako Šepce) v Jaroměři zastřelil z dlouhé ručnice královéhradeckého měšťana Mikuláše Kavku Předdvorského z Traskovce. Vzat byl sice do vězení, ale trestán za vraždu nebyl, protože došlo k dohodě mezi oběma stranami, jejímž výsledkem bylo to, že Makovec musel vdově a dětem ne za tuto vraždu, ale za velké její náklady a pojezdy ve 2 termínech vyplatit 11,5 kopy míšeňských. Ten pojistil tuto sumu na svém mlýně a hned byl z vězení propuštěn na svobodu. Dodejme však, že mezi oběma mlynáři Makovci je menší proluka, protože Jan a Anna Makovcovi prodali mlýn s pilou, kovárnou a hospodářstvím v roce 1609 Janu Hubatkovi, který ho obratem ruky téhož roku prodal městu Hradci Králové. Zde je prostě sled majitelů nejasný.