Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1580 urbář Jiřího z Lohova: fojt Mikuláš – vlastnící svobodné fojtství, pozemky a mlýn.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1833 František Kubala, dědičný fojt
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 stolařství Karel Svoboda
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1941 je objekt popsán jako zděná patrová budova, majitelem je p. Viktor Svoboda, který zde provozuje pilu a stolařskou dílnu.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Mlýn a pila čp. 61 bratrů Karla a Viktora Svobodových byly zrušeny roku 1954.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1580 Mikuláš, fojt
1833 František Kubala, fojt 1910 – Johann Nikel 1941–1948 – Viktor Svoboda Do 1954 – Karel a Viktor Svobodovi.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: