Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1747 převzal mlýn Josef Mazur po otci Janu Mazurovi za 120 rýnských.
Mezi členy počestného cechu mlynářského, který tehdy sídlil v Příboře, jsou v roce 1756 uváděni Josef Mazur (z Dolního mlýna) a Mikuláš Palica (nájemce Horního mlýna).
od r. 1806 je zde rod Bajarů. Toho roku je mlýn oceněn na žádost Matese Bajara na 250 zlatých.
1812 převzal mlýn František Bajar po svém otci za 220 zlatých.
Po něm je zde od roku 1823 jeho syn Jan Bajar.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1871 se stává majitelkou Rozina Bajarová po svém zesnulém muži. Od roku 1873 je spoluvlastníkem mlýna Vincenc Glomb, její druhý manžel. Po jeho smrti se stává roku 1874 spolumajitelem Josef Boček, její třetí manžel. 1877 Rozina Bočková opět ovdověla a v roce 1881 se stává spolumajitelem mlýna její čtvrtý manžel Josef Klimša. Po Josefu Klimšovi převzal mlýn František Hrubiš, který mlel do roku 1928.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Po Josefu Klimšovi převzal mlýn František Hrubiš, který mlel do roku 1928, kdy zemřel jako poslední mlynář na tomto mlýně.
Jeho syn Albert již mlynářskou koncesi neobdržel, protože nebyl vyučen mlynářem.
Došlo k postupné likvidaci mlýna a na místě rybníka byla zřízena zahrada.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Moris Mazur Bajar Glomb Boček Klimša Hrubiš Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Před 1747 – rod Morisů
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
