Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn byl postaven v první polovině 17. století.
mlýn na horní vodu zpracoval v polovině 19. století ročně 20 měřic pšenice, 50 měřic žita, 20 měřic ječmene a 60 měřic ovsa. Zdejší pila vyrobila ročně 600 kusů prken.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
1930 mlýn a pila Ondřej Glajcar
Jan Sikora mlýn přestavil a roku 1939 rozšířil o jedno patro.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1681 – Michal Štefek
1908 – Jerzy Grycz
1910 – Josef Grycz
1920-1930 – Ondřej Glajcar
1939 – Jan Sikora
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn několikrát vyhořel a váže se k němu i lidová pověst. Adam Borek z Roztropic daroval vendryňskému kostelu monstranci, která je dodnes chloubou tohoto kostela. Nakolik je pravdivá historka z roku 1681 o pokladu uherské vrchnosti, který našel lyžbický mlynář Michal Štefek, nevíme. Každopádně pověst říká, že po požáru mlýna, ve kterém zahynula téměř celá Štefkova rodina, se našly hrudky stříbra. Z nich dal Adam Borek zhotovit výše zmíňovanou monstranci.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
