Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Údajně původně příslušenství Nového hradu (zv. Klečkov), nelze doložit
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1750 k mlýnu náleželo 22 měřic dominikálních pozemků, držitel platil ročně činže ze mlýna 10 zlatých, z pozemků 21 zlatý.
1840 na skice je psán majitel Josef Řehák.
1848 mlynář Řehák, původní dřevěný mlýn přestavěn
1872 Damián Řehák
1902 Damián Řehák ml. a Marie Řeháková
1907 Rudolf Řehák
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1921 přestavěn do současné podoby, modernizován na válcový
Majitel v r. 1930 Rudolf Řehák, mlýn a pila.
1939 Josef Řehák, mlýn a pila
1940 mlýn uzavřen okupační mocí
1951 definitivně zastaven provoz, strojní zařízení vyházeno na dvůr
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Řehák
Historie mlýna také obsahuje:
1840 Josef Řehák
1872 Damián Řehák
1902 Damián Řehák ml. a Marie Řeháková
1907 Rudolf Řehák
1939 Josef Řehák
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Alois Jirádek v románu Husitský král zmiňuje dřevěný mlýn pod Klečkovem.
Dle románu Skály od Aloise Jiráska bylo 1628 u Klečkovského mlýna shromaždiště selských povstalců, nepřišli však Kounovští, Bysterští a Dobřanští.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: