Podobá se mlynářskému psu, který si olizuje tlamu,
ještě než se pytel rozváže.
(německé rčení)

Lobkovický mlýn

Lobkovický mlýn
1
Palackého
Neratovice - Lobkovice
277 11
Mělník
Lobkovice
50° 15' 18.1'', 14° 31' 40.0''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Velký areál mlýna stojí na levém břehu Labe. Do mlýna je voda vedena z Labe náhonem. V roce 2010 začalo obnovení provozu mlýna na malou vodní elektrárnu, projekt byl spolufinancován z evropského fondu pro regionální rozvoj.
Ve velké budově jsou sklady různých obchodních firem a kavárna.
Uprostřed obce
Labe
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První historická zmínka o lobkovickém jezu a mlýnu pochází z konce 14. století. Tehdy byl majitelem lobkovického panství Jan Čúch ze Zásady, oblíbenec krále Václava IV. Jan Čúch zřídil v roce 1383 na hranicích katastru Lobkovic a Neratovic (ty byly statkem arcibiskupovým) na Labi jez, jenž měl zadržovat vodu na jeho mlýn. Úředníci arcibiskupa Jana z Jenštejna proti stavbě jezu protestovali. Když s protestem nepořídili, okolo 10. června 1384 zaútočili a jez zbořili. To se nelíbilo králi Václavu IV. Povolal arcibiskupa k sobě na Karlštejn a držel ho tam několik dnů. Mezitím Jan Čúch vykrádal arcibiskupovy statky. Jak uvádí František Palacký, tehdy bylo v Lobkovicích, poprvé na českém území, použito pušek na střelný prach. Jan Čúch pak jez znovu postavil. (Martin Čejka)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Další historický záznam o mlýnu je ze 17. století. V matrice je uvedeno, že 19. dubna 1676 se narodil Jiří Pokorný, syn Jiřího Pokorného, tovaryše ve mlýně. 18. května 1693 je zápis o úmrtí mlynáře Jiřího Pokorného ve věku 50 let.

Další zmínka je z 18. století. V roce 1769 byl mlýn emfyteuticky (zaručovalo dědění držby půdy) prodán Václavu Luckovi za 3 100 zl. a s úrokem 12 měřic pšenice, 228 měřic žita a 15 měřic ječmene. Tehdy bylo také mlýnu při zavádění čísel popisných (asi v roce 1771) přiděleno čp. 1.

Vojtěch Hlaváček mlýn, který měl tehdy asi 5 mlýnských složení, rozšířil o nová 3 mlýnská složení v samostatné budově. Tento mlýn byl pak nazýván "Malý", původní "Velký". Úrok byl vyměřen na 302 zl., ze dvou nových složení 28 zl., ze třetího složení 22 zl., ze chléva 5 zl., z rybolovu v řece 7 zl., celkem 364 zl. V Malém mlýně byla v provozu i pila. Situaci budov v této době znázorňuje mapa Stabilního katastru z r. 1842 a plánek na této stránce. (Martin Čejka)

V roce 1855 byla postavena nová hospodářská budova (chlév) s maštalemi, stojící dodnes. Později byly na dvoře stavěny další budovy: stodola, obytný dům ("vila"), garáže, kolny. V roce 1872 byl stav mlýna následující (podle protokolů z 29.7.1872 a 14.8.1872 a podle svědectví Václava Uhra, sekerníka závodu, který zde pracoval od roku 1858 nejméně do roku 1923):
čp. 1 a - Velký mlýn: 5 mlýnských složení s 5 hřebenáči (typ vodního kolo se spodním nátokem).

1. žlab (šířka 1,83-2,57 m): 3 kola o průměrech 5,35, 5,95 a 6,55 m
2. žlab (šířka 1,78-2,55 m): 2 kola o průměrech 5,52 a 6 m
3. žlab (šířka 1,78-2,11 m) sloužil jako jalový.

čp. 1 c - Malý mlýn: měl pravděpodobně 2 žlaby se 3 mlýnskými složeními o 3 kolech a pilu, poháněnoujedním nebo dvěma vodními koly.
V roce 1874 bylo ve 3. (jalovém) žlabu Velkého mlýna zřízeno 6. kolo o průměru 5,55 m pro pohon elektrického generátoru. Stav Velkého mlýna pak zůstal nezměněn až do přestavby na karbidku v roce 1898.

V roce 1872 požádal Vojtěch Hlaváček o povolení přeměny Malého mlýna na papírnu, která měla být hnána 5 turbínami. V následujících čtyřech letech byla na místě Malého mlýna vystavěna velká budova pro papírnu se 4 žlaby. Z finančních důvodů nebyla stavba úplně dokončena a turbíny ani technologie nebyly nainstalovány.
V roce 1877 (nebo 1879) přešel celý lobkovický mlýn koupí směnek na Petra Matěje Fischera (1809-1892), velkoobchodníka dřívím na Smíchově, někdejšiho  starostu tohoto města a zakladatele Slavína na Vyšehradě. Od března 1887 do školního roku 1896/97 byly v nové budově mlýna obě třídy lobkovické školy. Od školního roku 1893/94 i 3. třída.

Karbidka a nový mlýn
V roce 1892 získali mlýn dědictvím Bohdan (Theodor) Kasper a Bohdan Khom. Bohdan Kasper pak získal celý mlýn koupí v roce 1895. Výnosem místodržitelství ze dne 6.7.1898, bylo povoleno Bohdanu Kasperovi upravit nedostavěnou papírnu v budově čp. 1 c na mlýn a v budově 1 a zřídit místo mlýna výrobnu karbidu vápenatého. (Martin Čejka)

Karbidka

Celá budova bývalého Velkého mlýna v čp.la byla přestavěna. Stavební práce pod úrovní vody prováděla italská firma pomocí kesonů. Před nátokem, u mlýnského ostrova, byla postavena v jezu jalová propusť. Ve strojovně byly instalovány 3 třívěncové Girardovy turbíny, každá o hltnosti 10,5 m3/s a maximálním výkonu 100 koní. Dodavatelem byla karlínská továrna J. C. Bernard. Od turbín byla poháněna společná horizontální turbínová hřídel a z ní lanovým převodem třídavý generátor (300 kW, 6700 A, 45 V). Dynamo pro buzení generátoru také dodávalo elektrickou energii pro osvětlení karbidky a celého mlýna. Výroba karbidu probíhala ve 2 elektrických pecích. Generátor, dynamo, pece a jejich vybavení dodala firma Siemens & Halske za 45 000 zlatých.

První zkoušky turbín proběhly 11.8.1899 a první karbid byl vyroben 4.9.1899. Došlo k tomu jen 4 roky po zahájení první průmyslové výroby karbidu na světě. Můžeme tedy obdivovat šíři technického rozhledu i odvážnost celého projektu. B. Kasper byl v té době jediným výrobcem tohoto produktu v Rakousku-Uhersku.

Nový mlýn


V budově původně vystavěné pro papírnu byla podle výše zmíněného výnosu z r. 1898 instalována v pravém žlabu dvou věncová Girardova turbína o hltnosti 7,4 m3/s a výkonu 80 k, kterou dodala také továrna J. C. Bernard. Poháněla přes transmise celé zařízení válcového mlýna, instalované ve 4 podlažích v severní, kratší části budovy čp . 1 c. V levém žlabu dále pracovala turbína pro vodovod do Líbeznic a zbývající dva prostřední žlaby byly používány jako jalové. V severní části  budovy měl mlýn vlastní pekárnu, ze které se dodnes zachoval komín. (Martin Čejka)

1899 - Bohdan Kasper členem výboru Spolku mlynářů česko-moravských, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Karbidka

V druhé polovíně 30. let 20. století bylo průměrně za den vyrobeno 630 kg karbidu. Karbidka pod firmou "Bohdan Kasper válcové mlýny a výroba karbidu v Lobkovicích" pracovala až do 6. června 1940, kdy by la pronajata Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze s podmínkou, že bude firmě Kasper dodávat bezplatně elektrický proud do mlýna, obytných budov a příslušenství. Přesně o rok později Spolek karbidku zakoupil se všemi právy provozování výroby, používání části vodní síly a převzal veškeré dělnictvo. Část vodního práva byla majiteli mlýna Spolku pronajata na 50 let. Došlo k řadě technických úprav a v jedné ze dvou pecí k pokusné výrobě hliníkokřemíkové slitiny jako poloproduktu k výrobě ložiskového kovu Silegal. 

Nový mlýn

V roce 1919 po smrti Bohdana Kaspera se majiteli závodu stali jeho synové Bohdan (1898-1948) a Josef (1895- 1958). Po dokončení nového jezu v roce 1932 došlo ke zmene vodních poměrů v závodě . Do druhého žlabu byla nainstalována nová Francisova turbína o hltnosti 2,8 m3/s a výkonu 50 k, která byla zkolaudována koncem roku 1936. (Martin Čejka)

Karbidka

Výroba pokračovala do května 1945, kdy byla zastavena a zařízení odvezeno do šrotu. Průtok karbidkou byl v 50. letech zaslepen, nátok zavezen a v 80. letech byla také z větší části zavezena mlýnská strouha pod mlýnem. Až do konce století budova karbidky sloužila k různým účelům (koželužna, dílna veslařského oddílu ad.).

Nový mlýn

V roce 1945 byla výrobní kapacita mlýna 2 až 2,5 vagonů denně a kapacita uskladnění 40 vagonů. V mlýně pracovalo 28 dělníků, 1 vedoucí provozu stárek, 2 kancelářské síly a 1 obchodní zástupce. V mlýnici bylo 20 párů válců a 3 páry mlýnských kamenů.

V roce 1947 byla uvalena na mlýn a hospodářství firmy Kasper národní správa. Později mlýn převzala firma Odkolek z Prahy. Mlýn přestal pracovat asi v roce 1949. O rok pozděj i byly stroje demontovány a budovy předány pod dozor Kralupských mlýnů. V budově byla od tohoto roku veřejná prádelna a mandl. Do obytných místností se nastěhovali nájemníci. Část prostor převzal podnik zahraničního obchodu Kovo, později Motokov a Merkuria. (Martin Čejka)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po r. 1989 byl mlýn vrácen původním majitelům. V současné době v části objektů mlýna sídlí firma Akinu CZ S.r.o. V r.2008 zde zahájila společnost Mamacoffee
s.r.o. provoz pražírny fair-trade kávy. Od r. 2011 byla v mlýně kavárna Café Mlýn a nyní Restaurace Mlýn.

V roce 2010 byla založena společnost Lobkovický mlýn s.r.o. Z nátoku a z podzemí karbidky bylo odstraněno 400 m3 bahna a zeminy. Po stavebních úpravách byla v místě střední turbíny bývalé karbidky instalována Kaplanova turbína o průměru oběžného kola 1120 mm, maximální hltnosti 4 m3/s a výkonu 75 kW. Nová, plně automatizovaná, malá vodní elektrárna byla uvedena do provozu v červnu 2011. Po 60 letech se tak znovu roztočilo kolo turbíny v areálu lobkovického mlýna.

(Martin Čejka)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kalaš
  • Biener
  • Hlaváček
  • Kasper

Historie mlýna také obsahuje:

1769 - Václav Lucka (KM)

1794 - Antonín Kalaš
1798 - Josef Kalaš
1814 - Jan Biener
1820 - Josef Biener
1826 - Antonín Hlaváček
1832 - Vojtěch Hlaváček
1879 - Petr M.Fišer (KM)

1892 - Theodor Kasper + Bohdan Khon (KM)

1895 - Theodor Kasper (KM)
V roce 1930 byl majitelem mlýna a továrny na karbid Bohdan Kasper.

1899 - majitel mlýna Bohdan Kasper

1908, 1939 - Bohdan Kasper (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • papírová pečeť
  • visačka na pytel
  • razítko
částečně adaptován
02 2019
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    • raná moderna do roku 1920
    zděná
    vícepodlažní
    Budova je dvoupatrová. Zbyl komín po pekárně.
    Areál velkého vodního mlýnu na Labi se souborem staveb od poloviny 18. do konce 19. století.
    Areál mlýna je utvářen souborem staveb okolo dvora, situovaných na labském rameni. Areál od Palackého ulice odděluje dvoupatrová podélná obytná budova a přilehlá ohradní zeď na JZ straně; na SV straně navazuje labský břeh. Obytná budova klasicizujícího rázu je kryta valbovou střechou, prostory osvětlují výškově obdélná čtyřkřídlová osmitabulková okna (uliční průčelí je 22-osé), fasáda je členěna tektonikou (profilované kordónové a hlavní římsy, okenní šambrány a parapetní římsy, mělké rizality v krajních částech, štukové rámce). Kolmo na uliční budovu navazuje budova mlýnice, zbudovaná na labském rameni. Dvoupodlažní obdélná budova, krytá sedlovou střechou, je částečně vystavěna na pilířích se segmentovými oblouky, kudy protéká voda. Prostory osvětlují výškově obdélná okna (na SV straně původní dřevěná, do dvora -JZ- luxferové tvárnice). V úžlabí střech je osazen velký šestiboký komín, kónicky zúžený, vystavěný z režného cihelného zdiva. Na mlýnici navazují severozápadním směrem další provozní stavby, obdobného charakteru, neoslohového provedení (obdélné budovy se sedlovými střechami, ukončenými zalamovanými štíty s obloučkovým dekorem, výškově obdélná okna, jednoduchá tektonika). Na SZ straně uzavírají areál nejstarší hospodářské stavby barokního původu, později upravované (smíšené kamenné zdivo, podélný půdorys, sedlové či polovalbové zastřešení s větším přesahem střech do dvora); zároveň je zde mezi hranolovitými kamennými pilířky vjezd do dvora. Plochy dvora mezi náhonem propojuje kamenný most o jednom segmentovém oblouku, zbudovaný z tesaných kvádrů; koruna je doplněna režným cihelným zdivem.
    současný stav objektu: Budovy mlýnského areálu jsou v exteriéru celkově zchátralé. Jsou však
    zajištěny proti zatékání, střechy některých objektů (stavby v severozápadní části) byly obnoveny. Areál mlýna je využíván (skladovací prostory, dílny).
    hodnocení: Areál mlýna je velmi cenným stavebním celkem a urbanistickou součástí blízkého městského prostoru. Cenné jsou exteriéry všech staveb areálu, i dochované původní interiéry, všechny původní prvky a konstrukce. Areál mlýna svou hodnotou je na úrovni kulturních nemovitých památek.
    autorizace: Mgr. Eva Spárová, NPÚ-ÚOP středních Čech v Praze, 2010
    • dveře
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • komín
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      dodavatelé technologie:

      Dodavatel technologie: P & S, a.s.
      Dodavatel elektroinstalace: ELZACO s.r.o.
      Hydraulická zařízení: CHVALIS s.r.o.
      Zaniklý
      • pekárna
      • mletí surovin
      • jiné
      Dochovaný
      • výroba elektrické energie
      • hostinský provoz
      výroba karbidu
      • jez
      • náhon
      • odtokový kanál
      • turbínová kašna
      • most, propustek
      Lobkovický jez prošel od první zmínky ve 14. století určitě mnoha přestavbami. V první polovině 19. století byl jez opravován na náklady majitele velkostatku JUDr. Jana Měchury. Velká oprava jezu proběhla v roce 1856 v souvislosti s jeho poškozením o dva roky dříve. V letech 1878-1879 byla pod vraty postavena navigační stavba. K dalšímu poškození jezu došlo v roce 1903, kdy nastala ledová zácpa nad jezem a ten byl skoro celý stržen. Zůstala stát pouze vorová vrata a okřídlí vrat. Byl to klasický pevný dřevěný jez, vyplněný kamenem. Byl 172 m dlouhý, normální rozdíl hladin byl 1,4 m. V jezu byla vorová propust široká 7,6 m. Za otevření jezových vrat se od voroplavců vybíral poplatek. V roce 1888 to bylo 1 zl. 20 kr., později tomu odpovídající 2 K a 40 hal. za vor. Nad jezem býval přívoz, přeložený po regulaci řeky v roce 1926 výše proti proudu, kde sloužil do roku 1952. Jez byl odstraněn na jaře 1932 po dokončení nového jezu o 300 m dále po proudu. Spád hladin vzrostl na současných 2,7 m.
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisV místě bývalé středové kašny byla vestavěna celá strojovna MVE. V ní je nainstalována jedna přímoproudá Kaplanova turbína. Proměnu mechanického výkonu turbíny na elektrický zabezpečuje na zakázku speciálně konstruovaný generátor se zvýšenou účinnosti a optimalizovaným vinutím pro daný výkon turbíny. Přenos výkonu je řešen řemenovým převodem s hydraulickým napínáním násobných klínových řemenů. Celá MVE je řízená automaticky průmyslovým počítačem s grafickým dotykovým displejem. Elektrárnu je možné kontrolovat a ovládat na dálku pomocí internetu.
      Typturbína Kaplanova
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisV místě bývalé středové kašny byla vestavěna celá strojovna MVE. V ní je nainstalována jedna přímoproudá Kaplanova turbína. Proměnu mechanického výkonu turbíny na elektrický zabezpečuje na zakázku speciálně konstruovaný generátor se zvýšenou účinnosti a optimalizovaným vinutím pro daný výkon turbíny. Přenos výkonu je řešen řemenovým převodem s hydraulickým napínáním násobných klínových řemenů. Celá MVE je řízená automaticky průmyslovým počítačem s grafickým dotykovým displejem. Elektrárnu je možné kontrolovat a ovládat na dálku pomocí internetu.
      Typturbína Girardova
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisV roce 1930 byla ve mlýně 1 turbína Girard, hltnost 6 m3/s, spád 1,7 m, výkon 98,20 HP, v továrně na karbid byly 3 turbíny Girard, hltnost 14,2 m3/s, spád 1,4m, výkon 330,75 HP.
      Typturbína Francisova
      StavNezjištěn
      Popis1932 nainstalována nová Francisova turbína o hltnosti 2,8 m3/s a výkonu 50 k, která byla zkolaudována koncem roku 1936.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      AutorInternet
      NázevObnovení provozu Lobkovického mlýna - MVE
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://tvstav.cz/clanek/1792-obnoveni-provozu-lobkovickeho-mlyna-mve
      Datum citace internetového zdroje23.3.2013
      AutorInternet
      NázevObnovení provozu Lobkovického mlýna - MVE
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://tvstav.cz/clanek/1792-obnoveni-provozu-lobkovickeho-mlyna-mve
      Datum citace internetového zdroje23.3.2013
      AutorInternet
      NázevLobkovický mlýn obnovení provozu MVE
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesnění
      Odkazhttp://www.hobst.cz/foto2/Lobkovicky%20mlyn_c45/mlyn.html
      Datum citace internetového zdroje23.3.2013
      AutorInternet
      NázevLobkovice
      Rok vydání0
      Místo vydání
      Další upřesněníhistorické fotografie
      Odkazhttp://www.nerafoto.estranky.cz/fotoalbum/lobkovice/lobkovice/lobkovicky-mlyn.jpg.html
      Datum citace internetového zdroje23.3.2013
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Místo vydání
      Další upřesněníPraha, str. 9
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorFr. Duška
      NázevKapesní kalendář mlýnů česko-moravských
      Rok vydání1899
      Místo vydáníPraha,
      Další upřesněníviz Ostatní
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Obrazy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

      Ostatní

      Vytvořeno

      23.3.2013 22:36 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 15.3.2023 21:12
      Radomír Roup (Radomír Roup) 19.6.2018 12:09
      doxa (Jan Škoda) 16.5.2025 00:30
      charlie1101 16.10.2025 03:18