Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1544 Vilém z Víckova koupil 2 mlýny v Polehradicích
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1816 postaven diváckou vrchností na místě zrušené panské tkalcovny
1827 Jiří Heppert
následně se zde vystřídalo více než 10 majitelů
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1908 na zadlužený mlýn se přiženil Eduard Lasák, mlýn by rád prodal, avšak tchyně mu v tom stále brání
28.5.1910 na radu krajánka Jana Paula ve mlýně zakládají požár, aby získali pojistku. Rychlým zásahem hasičů je však požár uhašen již v zárodku, vyšetřováním záhy odhaleno, že byl založen, Jan Paul na útěku dopaden u Cáhnova v Dolních Rakousích. Lasák a Paul stanuli před soudem pro zločin žhářství, manželé Eduard a Valérie Lasákovi navíc žalování pro zaviněný úpadek a maření exekuce.
1910 v nucené dražbě zakoupil mlýn Eduard Otýpka (1883-1956) s manž. Hedvikou roz. Horákovou (1887-1968, svatba 24.11.1909)
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
mlýn odhadnut na 16.000 Kč, pozemky na 7.000 Kč
1930 majitel Ed. Otýpka
1935 zakoupil Petr Kučera
1936 od Petra Kučery koupil Josef Půlkrábek
1936 Josef Pulkrábek (*1910)
kapacita 20 q/24 hod.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1951 úředně zastaven
při rozšiřování silnice zbořena mlýnice
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Otýpka Heppert Kučera Půlkrábek Lasák Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1827 Jiří Heppert
1908-1910 Eduard Lasák
1910-1935 Eduard Otýpka
1935-1936 Petr Kučera
1936- Josef Půlkrábek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
