Ještě za mlynáře Antonína Fiedlera náležela k mlýnu louka mezi mlýnem a jezerem u mostu, jež se stala posléze jádrem sporu mezi mlynářem a velkostatkem. Dlouhotrvající spor nahněval vlastníka mlýna tak, že ještě před jeho ukončením nemovitost raději prodal. Krátce po prodeji mu však přišla zpráva, že spor vyhrál. Ze zlosti nad tím vším roztrhal a spálil veškeré listiny a doklady o mlýnu i onom sporu, které u sebe měl. Rozmístění jednotlivých budov v areálu mlýna se nám dochovalo v indikační skice stabilního katastru z roku 1841, kterou vyhotovil adjunkt 2. třídy Ernest Köstner a geometr 3. třídy Anton Wind.
Mlynář Antonín Pavelka, syn staroskřeněřského mlynáře Františka Pavelky, zakoupil mlýn čp. 10 v roce 1861 za 8 300 zlatých a vedle toho musel odvádět každoročně výměnek ve výši 2 000 zlatých. Mimo toho ještě splácel výkupní cenu velkostatku v částce kolem 1 800 zlatých. V roce 1866 vyhořel dosavadní dřevěný mlýn a jeho vlastník nechal na jeho místě vybudovat zděný objekt. Tehdy byly ve mlýně 3 české kameny k mletí a šrotování a poháněny byly trojicí vodních kol.
Mlýn ve druhé polovině 19. století vlastnil Antonín Pavelka. Starší mlýn v tomto prostoru vyhořel těsně před bitvou u Hradce Králové v r. 1866 a byl obnoven o kousek dál kvůli rozšíření silnice. (informace z rodiné kroniky, poskytla Andrea Kylarová)
Roku 1902 převzala mlýn Občanská záložna v Nechanicích, a to jako úhradu defraudace, kterou způsobil v záložně jako účetní jediný Pavelkův syn František, protože nejstarší syn Antonín zemřel na zápal plic již v roce 1873 ve věku nedožitých 8 let. O ní se krátce zmínil „Čas“ 21. ledna 1903: „Defraudace v záložně v Nechanicích byla objevena při revisi revisorem Jednoty čes. záložen“. Defraudovaná částka činí 44.000 kor. Defraudaci spáchal účetní Fr. Pavelka, člen obec. zastupitelstva, jenž nedávno byl v noci přepaden, vysvlečen, ztlučen a ku plotu přivázán. Schodek byl z části hrazen.“ Dodejme jen, že k výše zmíněnému napadení došlo 7. ledna 1903.
Na jaře 1904 koupil nakonec mlýn Ladislav Kašťák z Nechanic a následně ho přestavěl na poschoďový a na vodě místo vodních kol postavil Francisovu turbinu se stejným hřídelem, konstruovanou na 900 litrů vody za vteřinu a spád 150 cm. Díky tomuto novému majiteli se do mlýna rovněž dostalo nové a moderní zařízení – loupačka, francouzský kámen a stolice, výtahy a vysévače a jako výpomocná síla benzinový spalovací motor, jenž byl později přeměněn v plynový a v roce 1916 byl znovu vyměněn, tentokrát za elektromotor o 15 HP. I přesto byl mlýn napojen roku 1914 na nově zřízenou elektrickou síť.
(Boris J. - www.turistika.cz)
1873 Zm.- 1890 sčítání Antonín Pavelka mlynář (*1837 Skřeneř, Nový Bydžov) (MH)
