Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1840 Magdalena Čermáková, Josef Knotek
před 1842 Václav Čermák
vodní síla pronajata od tuchoměřického panství, pro spor s panstvím rybník po několik let vypuštěn, pak ale musel být znovu naplněn
1842 zakoupil Jan Štulc
obstarával selské a krupařské mletí, z korce bral mlynář čtvrtci měřičného, mimoto platil mleč chase jako poplatek od mletí 4 groše za korec
semlelo se za 24 hodin 16 - 17 korců obilí
(doplnil jšk)
1884 zakoupil Antonín Kohout
sešlý mlýn s celým složením zrušil a vystavěl novou budovu s uměleckým složením
mlýn měl 5 handlířů, každý dodal týdně fůru obilí a zasílali mouku do Prahy
(doplnil jšk)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Ladislav Kohout.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kohout
- Procházka
- Přešticzký
- Svoboda
- Čermák
- Štulc
- Knotek
Historie mlýna také obsahuje:
1700 Pavel Procházka
1703 Pavel Přešticzký
1704-1709 Pavel Svoboda
1840 Magdalena Čermáková, Josef Knotek
1840-1842 Václav Čermák (jšk)
1842-1884 Jan Štulc (jšk)
1884-1916 - Antonín Kohout (RR)
1930 - Ladislav Kohout
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
