Počátky osady spadají zřejmě do pol. 14. století, kdy zde byl postaven hamr (k výrobě železa). 1. písemná zmínka k r. 1499, při prodeji Trhové Kamenice s hamrem Matyáši Trčkovi z Lípy a na Lichtemburku. V r. 1613 je zaznamenán spor majitele Jana Sobka s hamerníky, dožadujícími se práv a výsad, která jim zaručovalo usnesení sněmu z r. 1575 na podporu železářské výroby v Českém království. Sobek byl nucen vydat Výsadní list a uznat tato práva. Berní rula k r. 1654 uvádí k panství Nasavrky železný hamr a při něm 8 chalup pro svobodné řemeslníky. Až do 17. století se osada nazývala Hamr nad Kamenicí, později Hamry a v r. 1719 Svobodný Hamr. Od 2. pol. 18. stol. běžně užíván název Freyhammer - Svobodné Hamry. Do té doby byl jediným hamrem na panství. Od r. 1680 byl statek majetkově spojen se sousedním statkem Dřevíkov. Při cestě mezi oběma vesnicemi byla r. 1728 postavena kaplička a v této době také vznikl zámek ve Svobodných Hamrech. Statek patřil od r. 1741 královéhradeckému biskupovi Janu Josefovi Vratislavovi z Mitrovic. Někdy po r. 1753, za Jana Josefa Kosoře z Malovic byl zrušen starý mlýn na pravém břehu Chrudimky a postaven nový náhon v místě zaniklé železné hutě vedle hamru. Od r. 1860 koupil panství stavitel a říšský poslanec Jan Šebek a poté zdědila rodina Nevolů. Do vsi tehdy přijížděly významné osobnosti národního obrození. V r. 1927 vyhořela pila, v r. 1928 mlýn. V r. 1929 - 1930 byla postavena silnice s mostem. K r. 1948 byl statek zestátněn, předán zemědělskému družstvu. Od r. 1960 jsou Svobodné Hamry součástí sloučené obce Vysočina. V letech 1982 - 1997 měla v zámku sídlo správa Souboru lidových staveb Vysočina, která zajistila jeho opravu a také obnovu železářského hamru.
Historický vývoj
Hamr vznikl pravděpodobně ve 14. století, 1. písemná zmínka k r. 1499. Původně se jednalo o železářskou huť, ve které se zpracovávala ruda z okolí. Vodní kola u pece poháněla voda z Chrudimky, vedená dlouhým náhonem středověkého původu. Výroba železa zanikla na konci 17. století, na místě pece byl po pol. 18. století postaven mlýn. Hamr dál sloužil k výrobě nářadí, pracoval údajně až do poč. 19. století. Až do r. 1952 zde byla kovárna, z níž zbylo obvodové zdivo. Po založení SLS Vysočina byla budova obnovena a bylo sem přemístěno zařízení z opuštěného hamru ve Věžovaté Pláni u Českého Krumlova
V obci Svobodné Hamry se železo vyrábělo již v 15. století v kusových pecích, v 16. a 17. století pak v tzv. dýmačce. Hutní hamr sloužil jako panská kovárna do začátku 19. století, po zrušení vodního bucharu pak jako běžná kovárna až do padesátých let 20. století. Panský mlýn u hamru na místě pece dýmačky vyhořel roku 1929. Během výstavby skanzenu lidových a technických staveb Vysočina byly v roce 1981 na historickém náhonu (parcela 3) mlýn i hamr s technickým zařízením obnoveny jako železářská expozice (v roce 1993 zapsány na seznam kulturních památek). Stojí poblíž zámečku čp. 1 ze 17. století, kdysi správní budově tehdejší železné hutě, součástí areálu byla i protější hospoda čp. 4.
V rámci Souboru lidových staveb Vysočina nedaleko Veselého Kopce nalezneme malý vodní kovací hamr s kolem na spodní vodu, kterou přivádí náhon postavený ve středověku k pohonu měchů pece dýmačky, kujnicího a kovacího hamru. Hamerský náhon poháněl také dvě pily, valchu, stupník na tříslo a olejnu. Od roku 1680, kdy zanikla železářská výroba, až do počátku 19. století pracoval pouze kovací hamr, poté sloužil jako kovárna do 50. let 20. století.
Hamr byl obnoven v roce 1981. Veškeré vnitřní vybavení pochází z bývalého nářadového hamru z Věžovaté Pláně na Českokrumlovsku. Zařízení hamru tvoří především velké hamerské kladivo, kovadlina, brus, měch k pohonu výhně a drobné kovářské nářadí.
Na místě bývalé železářské pece byl v polovině 18. století postaven panský mlýn. Do obnovené mlýnice je umístěn krupník — holendr ze druhé poloviny 19. století a jahelka z bětnického mlýna.
1928 mlýn vyhořel a již neobnoven. Jelikož tehdy vyhořela i pila stejného majitele, vzniklo podezření, že oba požáry byly založeny úmyslně.
1930 MUDr. Alfréd Weinstein
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní