Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1518 na mlýně vypukl požár (1. zmínka)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Zřízen 1702
1774 byl ledy těžce poškozen
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V červnu 1886 při velké vodě se utrhl a voda jej odnesla.
Zrušen 1910
Na Labi u Píšťan pracoval poslední lodní mlýn na této řece. Svou činnost ukončil 27. 1. 1911. Údajné pocházel z třicetileté války a byl několikrát přestavován. Výhodou bylo, že při povodních zvedla vysoká voda i mlýn. Mlýn nuceně ukončil činnost s výstavbou lovosického jezu se zdymadlem, když ztratil potřebnou vodní energii.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více
„Tento poslední lodní mlýn, který býval majetkem lovosické vrchnosti, mlel podle potřeby u Píšťan nebo Lovosic. První zmínka o něm se datuje již z roku 1518, kdy na něm vypukl požár. V roce 1774 byl ledy těžce poškozen. V červnu 1886 při velké vodě se utrhl a voda jej odnesla [ ... ] Mlýn měl své zimní stanoviště ve Starém přístavu pod Reslovou ulicí."
„Mlýn tohoto typu na Labi u Lovosic byl umístěn na dvou člunech. Na větším plochém stála roubená budova s mansardovou střechou, kde bylo mlecí zařízení. Osmilopatkové vodní kolo bylo druhým koncem své osy uloženo do čepového ložiska na malém člunu. Vodní kolo mezi oběma čluny bylo tokem vody otáčeno a obrátky se přenášely na mlýn, který sloužil především k mletí obilné mouky. Oba čluny byly spojeny trámy, na kterých byly i lávky. Plovoucí mlýn byl připoután vždy blíže ke břehu a malý člun byl na plném toku řeky. Můstek mezi břehem a mlýnem sloužil k přenášení zrní a mouky.
Následkem výstavby lovosického jezu a plavebních komor (1911-1919) byla ztracena potřebná energie. Lovosický lodní mlýn tak doklepal 27. ledna 1911. Po zastavení provozu byl od poslední mlynářky E. Rozenkranzové odkoupen firmou Lanna z Prahy za 14 tisíc tehdejších korun a zlikvidován. Tak zmizel i poslední
zástupce početných vodních mlýnů na celém toku Labe z Mělníka do Hamburku.“
Miloslav Nesvadba
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
