Historie
Obecná historie:
V roce 1930 mlýn vlastnil Jaroslav Čermák, který se do mlýna přestěhoval ze mlýna v Ouběnicích, který rovněž patřil rodině Čermákově (Pytlíkův mlýn). Mlýn fungoval do 50. let minulého století, kdy byl zrušen. V 60. letech 20. století byl při stavebních úpravách v okolí mlýna přerušen přívod vody ke mlýnu. Nebyl obnoven. Ve mlýně není žádné zařízení. Informace od p. Čermáka, syna posledního mlynáře.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 mlýn vlastnil Jaroslav Čermák, který se do mlýna přestěhoval ze mlýna v Ouběnicích, který rovněž patřil rodině Čermákově (Pytlíkův mlýn).
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn fungoval do 50. let minulého století, kdy byl zrušen. V 60. letech 20. století byl při stavebních úpravách v okolí mlýna přerušen přívod vody ke mlýnu. Nebyl obnoven. Ve mlýně není žádné zařízení. Informace od p. Čermáka, syna posledního mlynáře.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Čermák
Historie mlýna také obsahuje:
V mroce 1930 byl majitelem mlýna Jaroslav Čermák
1939 - Jaroslav Čermák (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
1885 zažaloval Josefa Michala o zrušení držby břehu potoka „Kocáby“:
„aby nalezeno bylo právem, že žalovaní tím, že na břehu potoka „Kocáby“ pod loukou vysekal stromy, totiž olše a vrby, přerušil žalobce v pokojném držení břehu potoka a stromů na břehu tom vyrostlých, že jest povinen, všeho dalšího rušení se zdržeti a žalobci útratu sporu nahraditi.“ Podle dobrozdání znalců měly stromy na břehu za úkol tento břeh chránit před
erozí a odstranění stromů mělo tedy za následek, že se potok bude zanášet a bude těžší jej udržovat a celkově to mohlo ztěžovat mlynářskou živnost.
Krajský soud tuto žalobu uznal, ale nejvyšší soud ji opět zrušil, protože takové rozhodování příslušeno jen místním úřadům. Zda musel J. Michal stromy znovu vysadit a břeh tak zabezpečit nalezený verdikt již nezmiňoval.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
