Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1857 na čp. 14 připomínán výminkář Jan Gärtner s manž. Annou
Jakub Pytlík se ženou Barborou (1795-1873)
1861 syn mlynář Josef Pytlík (1840-26.2.1879), manž. Alžběta toz. Hejduková ze Svatého Pole
syn Josef Pytlík ml. (1864-17.6.1927)
1913 mlynářský pomocník Stanislav Žaloudek s manž. Anežkou roz. Hotovcovou, oba bydleli v čp. 18
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
17.6.1927 Josef Pytlík ml. zemřel po úrazu na těžké poranění míchy
V roce 1930 byl majitelem mlýna František Pytlík, mlýn byl funkční. Před ním vlastnila mlýn mlynářská rodina Čermáků, která postavila mlýn a přestěhovala se do nedalekých Chaloupek (Čermákův mlýn, mlýn v Podolí) - info syn posledního mlynáře Čermáka z Podolí.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Po válce mlýn zastaven, slouží pouze k bydlení.
Po r. 1950 mlýnice začala chátrat, 1968 přišla o střechu.
1984 v hospodářské přístavbě bydlí Václav Hošinský, narážeč v dole č. IV. v Dtásově.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
před 1850 rodina Čermákova
1857 Jan Gärtner
-1861 Jakub Pytlík
1861-1879 Josef Pytlík
1879-1927 Josef Pytlík ml.
1927-1939 František Pytlík (Pitlík)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: