Uživatel

Hledat

| Sign up

Měření a zametání musí mlynáře uživit.
(slezské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Podzidní, Kutlovský, Podhradní mlýn; mlýn Pod židy

Podzidní, Kutlovský, Podhradní mlýn; mlýn Pod židy

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

náměstí Československé armády

Lokalita (vesnice, město)

Jaroměř

PSČ

551 01

Okres

Náchod

Katastrální území

Jaroměř

GPS

50° 21' 21.0'', 15° 55' 0.7''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Původní č. p. bylo 1.
Dnes pošta.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Labe

Číslo kulturní památky

17906/6-4451

Webové stránky

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Obecná historie:

Mlýn podzidní, t. j. pod zdí městskou, odtud pokaženě též nazýván podžidní neb pod židy; poněvadž na blízku vedle domu č. 38. bývaly krámy masné a vedle šlachta čili kutlof, nazýval se mlýn ten též podkutlofní neb kutlovský.

Mlýn částečně zachycen na vyobrazení řetězového mostu a Pražské brány v albu rytin Das Elbe Strom (mezi 1831 a 1851).
Od konce 19. století budova slouží jako pošta (původně čp. 1/III tj. náležela k Pražskému předměstí, nyní čp. 18).

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1557 po panu Jindřichu z Krucemburka držela vdova Mandalena

1571 zdědila sestra Ludmila Mikšová

1596. »mlýn pod zídmi« od Mikuláše Kupky ujal syn Jan

1614 držel Václav Svědík

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1641 od obce koupil zbořený Jan Bajsker, až do postavení mlýna sleveny mu všecky kontribuce (v zápisu jmenuje se mlýn ten „pod hradem, jinak pod židy")

1644. ujala Dorota vdova

1651 soupis poddaných podle víry: mlynář Jakub Šreybr (40 let), manželka Anna (30), oba katolíci

1672 mlýn »pod židy« od Matyáše Lorence, cís. rychtáře, koupil Jakub Cabicar s trojím složením a dvěma stoupami

1685 koupil Fridrich John

1750 po Davidu Braunovi ujal Vojtěch Braun

1760 ujal David Braun; v zápise tom mezi jiným se nachází : »také tuto vědíno buď, že kdykoliv by se při témž mlýně nějaký losos dostal, poněvadž to J.M. cís. regalie jsou, takového uroz. p. primátoru oznámiti a podle slušné záplaty odvésti povinen bude.«

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1907 - změna využití objektu
1908 - přestavba (mlýn přetvořen na poštu)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Mikš
Kupka
Svědík
Bajsker
Lorenc
Cabicar
John
Braun
Šrejbr
Schreiber

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

před 1557 Jindřich z Krucemburka

1557 vdova Mandalena

1571 Ludmila Mikšová

-1596 Mikuláš Kupka

1596- Jan Kupka

1614 Václav Svědík

-1641 město Jaroměř

1641- Jan Bajsker

1651 Jakub Šrejbr

1644 Dorota vdova

-1672 Matyáš Lorenc

1672- Jakub Cabicar

1685 Fridrich John

-1750 David Braun

1750-1760 Vojtěch Braun

1760 David Braun

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Jednopatrový šířkově ke komunikaci přiložený dům Podzedního mlýna, přestavěný v 1. pol. 19. století a upravený v r. 1908 pro potřeby pošty. Fasády secesní. Technický objekt transformovaný na úřední budovu.
Nárožní jednopatrový dům, hlavní podélné průčelí devítiosé, na ose v přízemí domovní vstup. V přízemí okna za špaletou, mezi nimi pásová rustika, která je rovněž na nároží. Okna v 1. patře rovněž za špaletou kolem šambrána, nad okny a pod okny rovné římsy. Napravo v přízemí od vstupních dveří nové výkladce obchodu. Kolem oken v 1. patře v 1. a 9. ose mírné rizality a dvojice pilastrů. Dispoziční trojtrakt ve středním užším traktu je umístěno centrální dvouramenné schodiště, prostory v obou krajních traktech plochostropé. Budova zcela podsklepena, sklepy zaklenuty cihelnou půloválnou klenbou. Střecha sedlová, hřeben rovnoběžný s ulicí, bobrovky.
kolem pol. 19. stol. - klasicismus
Ukázka městského domu z období nejpozdnějšího klasicismu, dnes obchod, úřad a byty
květen 1981 PhDr. Paukrt V.
počátek 2009 - oprava (vybudování bezbarierového osobního i nákladního výtahu)
2010 - oprava (Obnova fasády, včetně opravy oken, výměna 1 ks venkovních dveří)

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1672 s trojím složením a dvěma stoupami

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

stoupa

Doplňkové a další provozy – popis

1672: 2 stoupy

Cesta vody ke mlýnu

jez
náhon

Popis cesty vody ke mlýnu

Náhon z Labe veden velkým obloukem, sloužil jako vodní příkop městského opevnění pod severní stranou města.
Ve Vodní knize je psán majitel mlýna Johann Kratochvíl, později Město Jaroměř, elektrárna.
Z Vodní knihy:
Splav k cíli nadržení vody, aby dlouhým náhonem mohla hnána býti na mlýn, kterýž má dva žlaby na 4 kola a jeden žlab na prázno (jalový žlab) k vypouštění ledu.
Pak jest malý splávek, podžíračka zvaný, sloužící co služebnost taktéž hubrikovskému mlýnu a k tažení přebytečné vody.
Servitus itineris zanešena: v gruntovní knize Jaroměři tom. 1. fol. 27 od roku 1782. Náhon k mlýnu od splavu hlavního až ke mlýnu.
Jest právo nahánění vody a žádati od každého uživatele vody dělníka ku cidění toho samého a trpění prádel a haltýřů v mezích, které toku vody neškodí uživatelům k tomu oprávněným.
Majitel od č. 27 nesmí dávat vyšší nástavky nežli 12 coulův českých a nesmí vodu ubytečnou ani ani zdržovati ani vypouštěti k škodě č. 1 - vid. sbírku listin dtto. 29/4. 1826.
Struha č. p. 5757 (správně 3757 - RR) z Labe k mlýnu č. 1 patří Kratochvílovi.