MINISTERSTVO KULTURY
13.10.1994
Věc: bývalý vodní mlýn, ukončení řízení o zrušení prohlášení za kulturní památku
Ministerstvo kultury ČR zahájilo na základě žádosti Františky a Pavla Chalupových řízení o zrušení prohlášení stodoly a komory u čp.42 ( bývalý vodní mlýn) v Horní Lhotě, okres Zlín za kulturní památku. V řízení si vyžádalo stanoviska všech příslušných orgánů a organizací státní památkové péče.
Ministerstvo kultury ČR návrh posoudilo, zhodnotilo důvody v něm uvedené, vzalo v úvahu vyžádaná stanoviska a podle § 8 odst. 1 zákona CNR č.20/ 1987 Sb,, o statní památkové péči neruší prohlášení stodoly a komory u bývalého vodního mlýna v Horní Lhotě, čp.42,okr.Zlín za kulturní památku.
Komora a stodola tvoří nedílnou součást hodnotného památkového areálu. Patrová komora navíc patří k posledním objektům svého druhu nejen v obci, ale i v celém regionu. Komora je v poměrně dobrém stavebním stavu, neboť byla donedávna využívána, ve špatném technickém stavu je roubená stodola. Pro opravu stodoly doporučuje ministerstvo kultury ČR požádat o příspěvek podle § 16 zákona č. 20/1987 8b,, o statní památkové péči ve znění zákona č. 242/1992 Sb .
xxx
Ministerstvo kultury České republiky
4.6. 1996
Věc: Horní Lhota čp. 42, vodní mlýn, okr. Zlín, ukončení řízení o zrušení prohlášení za kulturní památku
Ministerstvo kultury ČR zahájilo na základě žádosti Pavla Chalupy řízení o zrušení prohlášení vodního mlýna čp. 42 v Horní Lhotě, okr. Zlín za kulturní památku. V řízení si vyžádalo stanoviska všech příslušných orgánů a organizací státní památkové péče. Ministerstvo kultury ČR návrh posoudilo, zhodnotilo důvody v něm uvedené, vzalo v úvahu vyžádaná stanoviska a podle § 8 odst. 1 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči neruší prohlášení bývalého vodního mlýna čp. 42 v Horní Lhotě, okr. Zlín za kulturní památku.
V celistvě zachovaném areálu mlýna představuje nejhodnotnější část patrová hliněná komora a roubená stodola, typické pro luhačovické Zálesí a jižní Valašsko. Areál dotváří hmotově tradiční obytné stavení. Stodola je roubená z živého dříví, příčně průjezdná, komora zděná z nepálených cihel.
Stavební stav stodoly ani komory není havarijní. Pouze v nároží srubu vedle připojeného krytého vjezdu do dvora zatéká, ani zde však není nosný profil trámů narušen. Je především v tomto místě opravit krytinu. Rovněž druhý trám po straně vjezdu je dosud nosný. Vzhledem k tomu, že areál patří k posledním dosud zachovalým a jeho celkový stav není havarijní, dospělo ministerstvo kultury k závěru, že prohlášení za kulturní památku nezruší.
xxx
Ministerstvo kultury ČR, odbor památkové
V Praze dne 3. prosince 2003
Č. j.: 8541/1996
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury, jako příslušný ústřední orgán státní správy pro kulturní památky v České republice, ve věci žádosti pana Pavla Chalupy, bytem 763 23 Lhota u Luhačovic, Horní Lhota čp. 42, o zrušení prohlášení vodního mlýna čp. 42 v obci Horní Lhota, okres Zlín, za kulturní památku, rozhodlo takto:
Ministerstvo kultury podle ust. § 8 odst. 1 zákona České národní rady číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, n e r u š í prohlášení vodního mlýna čp. 42 v obci Horní Lhota, okres Zlín, kraj Zlínský, za kulturní památku.
Odůvodnění
Dne 14. srpna 1996 obdrželo Ministerstvo kultury od pana Pavla Chalupy, bytem 763 23 Lhota u Luhačovic, Horní Lhota čp. 42, žádost ze dne 9. srpna 1996, o zrušení prohlášení vodního mlýna čp. 42 v obci Horní Lhota za kulturní památku z důvodů havarijního stavu stodoly, která ohrožuje provoz na místní komunikaci.
Jako příloha žádosti byl přiložen opis protokolu Městského úřadu Luhačovice, stavebního úřadu, zn.: SÚ 621/1996/Bv ze dne 7. srpna 1996, o ústním jednání spojeném s místním šetřením ve věci posouzení stodoly u čp. 42 v Horní Lhotě, za účasti starosty a zástupce starosty obce, vlastníka nemovitosti, pracovníka Okresního úřadu Zlín, referátu kultury, a stavebního úřadu Luhačovice, se závěrem, že pro objektivní posouzení skutečného stavu stodoly a komory je nutno provést odborné statické posouzení, a že majitel nemovitosti opětovně vyzve Ministerstvo kultury k zrušení prohlášení nemovitostí za kulturní památky.
Dne 22. dubna 1997 obdrželo Ministerstvo kultury od žadatele žádost ze dne 20. dubna 1997 o sdělení, jak byla vyřízena jeho žádost ze dne 9. srpna 1998.
Dne 5. května 1998 Ministerstvo kultury ve věci vyžádalo vyjádření od příslušného výkonného orgánu a odborné organizace státní památkové péče.
Dne 4. června 1998 obdrželo Ministerstvo kultury od Památkového ústavu v Brně, pod č. j.: 6092-OS 1115/98 ze dne 29. května 1998, vyjádření, že již v loňském roce byl zpracován návrh na opravu roubené stodoly, která je součástí areálu čp. 42 v Horní Lhotě. Vlastník však doposud nepřistoupil k žádným obnovným ani udržovacím pracím, ač stodola může sloužit ke garážování vozidla nebo zemědělské techniky, podle potřeb vlastníka, se kterým nebylo zahájeno přestupkové řízení. Dále odborná organizace státní památkové péče konstatovala, že pokud jde o ostatní části usedlosti, obytný dům a patrovou komoru, tyto jsou v udržovaném stavu a mohou dobře sloužit k obytným a hospodářským účelům. Dům je možné modernizovat pro dosažení soudobého standardu. Pokud jde o zrušení památkové ochrany, je ji možné vztahovat pouze na roubenou stodolu za podmínek pečlivé dokumentace, zaměření a fotodokumentace, podle níž by bylo možné vyhotovit repliku. V závěru vyjádření byl vyjádřen nesouhlas se zrušením prohlášení obytného domu a patrové komory za kulturní památky.
Dne 5. června 1998 obdrželo Ministerstvo kultury od Okresního úřadu Zlín, pod zn.: KU-929/98 ze dne 1. června 1998, stanovisko, že po posouzení skutečného stavu na místě bylo konstatováno, že vlastník nemovitosti čp. 42 v Horní Lhotě, pan Pavel Chalupa, neprovedl v období od 13. října 1994, kdy Ministerstvo kultury svým rozhodnutím č. j.:11559/93/St nezrušilo prohlášení stodoly a komory u bývalého vodního mlýna čp. 42 v Horní Lhotě za kulturní památku, taková opatření, aby památkově chráněný objekt nebyl dále znehodnocován. Dále bylo ve stanovisku sděleno, že již v roce 1996 byl statikem stav kůlny považován za havarijní. Touto nečinností vlastníka je v současné době část roubené stodoly spadlá. Závěrem stanoviska bylo navrženo, že po provedení zaměření a dokumentace původního stavu lze souhlasit se zrušením prohlášení stodoly za kulturní památku, kdy obytný dům a patrová komora by měly zůstat památkově chráněny.
Dne 25. června 1998 Ministerstvo kultury vlastníkovi kulturní památky, podle požadavků výkonného orgánu a odborné organizace státní památkové péče, stanovilo podmínky, na jejichž splnění vázalo zrušení prohlášení předmětné věci za kulturní památku.
Dne 11. března 1999 obdrželo Ministerstvo kultury od Památkového ústavu v Brně, pod č. j.: 12218-OS 1682/99, sdělení, že podle přípisu Ministerstva kultury č. j.: 5209/97 byl vlastník kulturní památky požádán o zaslání zaměření předmětného objektu a o fotodokumentaci. Vlastník kulturní památky zaslal neautorizovanou dokumentaci a xerokopie barevných snímků bez negativů, což bylo považováno za nedostatečné. Dále ve sdělení bylo uvedeno, že předložené podklady svědčí o skutečnosti, že stodola utrpěla odstraněním přístodůlky a její stav není havarijní, tedy že zrušení památkové ochrany nelze považovat za aktuální. Závěrem sdělení bylo konstatováno, že mlýn patří k nejstarším budovám v obci a je zmiňován v souvislosti s fojtsvím v Horní Lhotě. I když mlýnské zařízení je odstraněno, podstata tohoto souboru má stále výpověďní hodnotu, a proto nebylo doporučeno zrušení památkové ochrany.
Dne 9. září 2002 Ministerstvo kultury ve věci vyžádalo odborné vyjádření od Státního ústavu památkové péče a Státního památkového ústavu v Brně.
Dne 25. listopadu 2002 obdrželo Ministerstvo kultury od Státního památkového ústavu v Brně, pod č. j.: 11301/2002-1269ř-01 954/2002 ze dne 12. listopadu 2002, sdělení, že roubená stodola má snesenou střechu a odstraněny části obvodového roubení ve štítové a z části podélné stěně, místo střechy je provizorní zastřešení, předložená dokumentace je nedostačující.
Státní ústav památkové péče se ve věci nevyjádřil.
Dne 4. července 2003 Ministerstvo kultury žadatele vyzvalo, aby ve lhůtě 90 ti dnů od obdržení výzvy předal odborné organizaci státní památkové péče a jejímu územnímu pracovišti požadovanou dokumentaci s poučením, pokud tak neučiní, Ministerstvo kultury bude nuceno ve věci vydat rozhodnutí o nezrušení prohlášení předmětné roubené stodoly za kulturní památku a příslušnému výkonnému orgánu státní památkové péče bude dán podnět k zahájení řízení k obnově předmětné kulturní památky, a tato výzva byla dána na vědomí příslušným výkonným orgánům a odborné organizaci i jejímu územnímu pracovišti, státní památkové péče.
Podle potvrzené doručenky bylo zjištěno, že žadatel výzvu dne 15. srpna 2003 osobně převzal, ale do současné doby nebylo Ministerstvo kultury vyrozuměno o splnění stanovených podmínek.
Ministerstvo kultury posoudilo všechny uvedené skutečnosti jednotlivě i v jejich souhrnu a vzhledem k tomu, že nebyly splněny stanovené podmínky, nezbývá než řízení ukončit a ve věci dát podnět příslušnému výkonnému orgánu státní památkové péče k prověření současného skutečného stavu předmětné kulturní památky a zahájení řízení k její obnově.
Na základě uvedených skutečností bylo rozhodnuto, jak v enunciátu rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Podle ust. § 44 citovaného zákona se na toto řízení nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení.
JUDr. Václav Karmazín, vedoucí ekonomicko - právního oddělení
