Historie
Obecná historie:
Je připomínán r. 1588, kdy jej koupil Václav syn Vonšův za 600 zlatých. Roku 1601 Václav umírá a zanechává po sobě 3 děti. Mlýn po něm vlastnil Václav Hošek a od r. 1608 Tomáš Voneš, který jej prodal synu Matějovi.
x x x
Pod zříceninou se rozkládá Stejskalův (Holomkův) mlýn. Je připomínán r. 1588, kdy jej koupil Václav syn Vonšův za 600 zlatých. Roku 1601 Václav umírá a zanechává po sobě 3 děti. Mlýn po něm vlastnil Václav Hošek a od r. 1608 Tomáš Voneš, který jej prodal synu Matějovi. Roku 1638 byl vlastníkem mlýna Valentin Votruba a po něm Pavel Švanda. Tehdy byl mlýn vybaven dvěma mlecími sloţeními (v té době muselo mít každé složení vlastní vodní kolo). Dalším majitelem, asi r. 1820, byl Tomáš Hamža, po něm okolo r. 1850 Antonín Radkovský, syn mlynáře z Telče. Od 29. 4. 1874 vlastní mlýn Elgenbert Fuchsa.
V roce 1882 stavbu koupil Rudolf Vyhnálek a od něho ji koupili nebo snad vydražili 10. 11. 1885 za 9 800 zlatých Alois a Josefa Stejskalovi z Jelínkova (Panského) mlýna. Od března 1918 spravuje mlýn jejich syn Evžen, v květnu 1925 však umírá na zápal plic a pohrudnice. Po jeho smrti přechází právo vlastnické na jeho nezletilého syna Evžena. Jeho ovdovělá matka si bere za manžela Františka Findeise, syna mlynáře z Drnovic, a ten se stává Evženovým poručníkem.
František Findeis se zasloužil o zásadní změnu v obytné části mlýna tím, že v roce 1935 starý dům zbořil a postavil nový, na tu dobu moderní. Při mlýně zbudoval jednolistou pilu poháněnou turbínou o výkonu 15 koňských sil. Mlýn měl čtyři mlýnské válcové stolice, které nahradily mlýnské složení. Zdrojem energie pro mlýn byla druhá Francisova turbína o výkonu 45 koňských sil při spádu vody 4 metry. Do té doby byl mlýn poháněn vodním kolem.
Dalším majitelem se stal po dosaţení dospělosti Evžen Stejskal. Byl to člověk šikovný, pracovitý, čestný a mezi svými vrstevníky oblíbený. Za 2 svět. války provozoval
nebezpečné, tzv. černé mletí a ani stíhání kontrolních orgánů ho nezastrašilo. Navíc byl členem partyzánské skupiny R-3-TAU. Dne 28. září 1946 se oženil s Libuší Haklovou z Tasova, dcerou Josefa Hakla a Antonie, rozené Ambrožové.
V roce 1950 byla pořízena ve mlýně katrová vloţka, čímž se dalo použít více katrových listů. Po únoru 1948 však jakákoliv živnost nepřipadala v úvahu. V roce 1954
byl mlýn znárodněn a majiteli zůstalo jen obytné a hospodářské stavení. Do mlýna mu byly podstrčeny zbraně a majitel, provozovatel živnosti mlynářské, byl 27. 4. 1954 zatčen a odsouzen k 15 letům vězení za vlastizradu. Trest si odpykával ve státní věznici v Leopoldově. Dne 9. 5. 1960 byl amnestován a propuštěn na svobodu. Takto spáchaných zločinů (i horších) při budování socialismu na zemědělcích a živnostnících se už nikdy nedopočítáme. Po návratu z vězení museli oba manţelé za těţkých podmínek pracovat v socialistickém zemědělství.
Roku 1990 byl mlynáři mlýn vrácen a opět se začalo mlít. Po jeho smrti 27. 8. 1994 přebírá mlýn jeho vnuk, jiţ Evţen IV.Ten provoz mlýna ukončilv prosinci 1995. V roce 2002 Stejskalův mlýn koupil pan Roman Holomek z Brna. Nový majitel začal zanedbaný mlýn hned opravovat, aby v něm mohl znovu mlít mouku, a tím pozvednout cechovní prapor dnes již téměř zaniklého řemesla. V tom spatřuji hodnotu nejen ekonomickou, ale i kulturní a historickou.
Josef Mikulášek
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Má se za to, že mlýn byl součástí budov náležících k hradu Dub. První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1536, z dokumentů Jana Meziříčského.
1536 Jan Meziříčský z Lomnice prodává Janovi z Pernštejna a na Helfštejně své zboží, mj. i s mlynářem pod Tasovem
1578 mlýn zv. Nad lávkami koupil od Alexandra mlynáře Jan Švanda za 30 kop grošů
Jan Švanda ml.
1588 jej koupil Václav syn Vonšův za 600 zlatých.
1597 mlýn prodal Ondřeji Vonešovi za 72 kop grošů
1601 Václav umírá a zanechává po sobě 3 děti.
Mlýn po něm vlastnil Václav Hošek
od r. 1608 Tomáš Voneš, který jej prodal synu Matějovi.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Roku 1638 byl vlastníkem mlýna Valentin Votruba
po něm Pavel Švanda. Tehdy byl mlýn vybaven dvěma mlecími složeními.
1654 Matěj Wala (?)
únor 1829 v dražbě koupil za 5.700 zl. Tomáš Hamža
1837 František Kment
1841 Antonín Radkovský (1800-1891), syn mlynáře z Telče se ženou Annou
29. 4. 1874 nevl. syn Engelbert Fuchsa
1882 prodal Rudolfu Vyhnálkovi
19.12.1884 nařízena exekuční dražba, vadium 1461 zl.
10. 11. 1885 za 9 800 zlatých vydražili Alois a Josefa Stejskalovi z Jelínkova (Panského) mlýna v Tasově č. 66.
1885 Alois a Josefa Stejskalovi z Panského mlýna
1886, 1888, 1891, 1899 velké povodně
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
březen 1918 syn Evžen Stejskal s Marií roz. Novákovou
1925 zemřel na zápal plic a pohrudnice. Po jeho smrti přechází právo vlastnické na jeho nezletilého syna Evžena. Jeho ovdovělá matka si bere za manžela Františka Findeise (*1894), syna mlynáře z Drnovic, a ten se stává Evženovým poručníkem
mlýn zmodernizoval, 1935 nechal zbořit starou obytnou část, postavil zde moderní dům, nechal zvětšit budovu pily
1936 František Findejs
po přestavbě kapacita 100 q obilí/14 hod.
povoleno obchodní mletí, pro obchodní mletí vybudovány 2 sklady s kapacitou 15 vagonů obilí
v mlýně zaměstnáno 9 lidí za mzdu a 4 rodinní příslušníci, vedoucím (stárkem) byl po 28 let Jiří Zacha (* 1920), syn mlynáře z Horních Radslavic
Rozsáhlá modernizace mlýna byla podnícena Františkem Findeisem. Zasadil se mimo jiné o rozšíření budovy pily, kterou vybavil jednolistou rámovou pilou.
Dalším majitelem se stal po dosažení dospělosti Evžen Stejskal. Byl to člověk šikovný, pracovitý, čestný a mezi svými vrstevníky oblíbený. Za 2 svět. války provozoval
nebezpečné, tzv. černé mletí a ani stíhání kontrolních orgánů ho nezastrašilo. Navíc byl členem partyzánské skupiny R-3-TAU.
Dne 28. září 1946 se oženil s Libuší Haklovou z Tasova č. 19, dcerou Josefa Hakla a Antonie, rozené Ambroţové.
1946 manželé Findeisovi přenechali mlýn Evženu a Libuši, dětem z I. manželství.
Od roku 1946 byl zdejším mlynářem Evžen Stejskal. Ten nahradil jednolistou pilu pilou vícelistou, na které bylo možné řezat kulatinu až do šířky 70 cm. Pilu poháněla Reiffensteinova turbína.
U hradu Dub si vybudoval malou hvězdárnu.
1953 velká povodeň
Do mlýna mu byly podstrčeny zbraně a majitel, provozovatel živnosti mlynářské, byl 27. 4. 1954 zatčen a odsouzen k 15 letům vězení za vlastizradu. Trest si odpykával ve státní věznici v Leopoldově. Dne 9. 5. 1960 byl podmínečně amnestován a propuštěn na svobodu, nastoupil jako opravář v kravíně JZD.
Majetek byl 1954 konfiskován, mlýn a pila připadly státu, hospodářská část a obytné stavení zůstalo manželce Libuši.
vedení mlýna převzal stárek Jiří Zacha
Od 1969 manželé Stejskalovi pracují jako zaměstanci na své bývalé pile.
1969 ukončeno mletí
O mlýnu je natočen dvoudílný dokument 1972 od Rudolfa Adlera, dostupný na iVysílání ČT: Na kus řeči v šalandě. (informaci dodal "100p@seznam.cz" pep.
1978 větší část hospodářských budov pro zchátralý stav zbořena
1985 povodeň
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1992 mlýn restituován Evženu Stejskalovi, začal opět mlít a řezat
27.8.1994 zemřel, mlýn přebírá vnuk Evžen
1995 zastaveno mletí pro nedostatek zakázek
Současným majitelem (od 2002) mlýna je Roman Holomek a jeho dcera Barbora. Mlýn je zcela nepřístupný, obehnaný plotem v širokém pásu.
V roce 2025 dle informace z katastru nemovitostí Pikhartová Barbora
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Findeis
- Švanda
- Voneš
- Hamža
- Kment
- Radkovský
- Fuchsa
- Vyhnálek
- Stejskal
- Hošek
- Votruba
- Findejs
- Wala
- Vala
Historie mlýna také obsahuje:
-1536 Jan Meziříčský z Lomnice
1536- Jan z Pernštejna a na Helfštejně
1578 Alexandr
1578- Jan Švanda
Jan Švanda ml.
1588-1597 Václav Voneš
1597-1601 Ondřej Voneš
1601-1608 Václav Hošek
1608- Tomáš Voneš
Matěj Voneš
1638 Valentin Votruba
Pavel Švanda
1654 Matěj Wala
1829 Tomáš Hamža
1837 František Kment
1841 Antonín Radkovský
1874 Engelbert Fuchsa
1882-1885 Rudolf Vyhnálek
1885-1918 Alois Stejskal
1918-1925 Evžen Stejskal
1925-1946 František Findeis (RR)
1946-1994 Evžen Stejskal ml.
1994-2002 Evžen IV. Stejskal
2002- Roman Holomek
v r.2025 Pikhartová Barbora
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
