Nový mlýn

     V roce 1359 zde založil na potoce Hostice Vojíř z Landštejna rybník a později pod rybníkem dřevěný mlýnec. Rybník se nazýval podle zakladatele Vojířov a mlýn Vojířovský. Po třicetileté válce kolem roku 1635 byl zbudován bystřickou vrchností nový rybník s mlýnem. Byl nazýván Vojířov nebo Nový, později Nový Mlýn (Wogirzower Teücht bey der Wogirzowermühl, Neumühl), také Nové Mlýny. U mlýna stával již kolem roku 1580 výsadní hostinec.

     Před rokem 1638 zde mlynařil vrchnostenský mlynář Kayser. V roce 1714 Jan Adam hrabě Fünfkirchen majitel panství Nová Bystřice, zastoupen svou matkou vykonávající poručnictví, prodal panský mlýn o třech složeních zvaný Vojeřovský za 500 zlatých rýnských jindřichohradeckému poddanému Matěji Kayserovi. Matěj Kayser byl synem panského mlynáře Michala Kaysera (+1705). Mlynář musel zdarma mlít obilí pro bystřický špitál a za odměnu poloviční mírky poddaným ze vsí Peršlák,Lhota a Albeř. Při sv. Janovi a sv. Havlovi odváděl 1 zlatý 30 krejcarů a do důchodů panských tři a půl míry žita. V roce 1766 na Novém mlýně u Peršláku hospodaří Ignác Kayser a mlynáři z tohoto rodu jsou zde ještě v roce 1818. Podle indikační skici stabilního katastru z roku 1828 je vlastníkem mlýna Matyáš Vodička. V roce 1869 je mlynářem Matěj Grausam. Na zemědělském hospodářství u mlýna je sedm krav, tři telata, valach, hříbě, čtyři ovce a vepř. Čeledínem je Tomas Gabler z Rottalu.

     Dalšími mlynáři na Novém mlýnu od konce 19. století jsou několik desítek let Schullerovi, kteří provozují i hostinec. V roce 1918 se vdovec Jan Schuller mlynářský mistr na Novém mlýně podruhé oženil s Marií Rauschovou z Kunějovských samot. Před rokem 1938 je nájemcem mlýna a pily Bohumil Kremlička. Majitelům Janovi a Marii Schullerovým byla výměrem ONV v J. Hradci dne 7. září 1946 konfiskována pila. Mlýn s pilou a hostincem zanikl počátkem šedesátých let dvacátého století zřízením hraničního pásma. K nedalekému Schullerovu kameni se váže pověst o Pavlu Schullerovi.