Živí se ze třmene jako mlynář.
(německé rčení)

mlýn Na Závodí, Vesnický, Dolní mlýn

mlýn Na Závodí, Vesnický, Dolní mlýn
105
24
Holasovice
747 74
Opava
Holasovice
50° 0' 1.3'', 17° 48' 32.0''
Mlýn bez vodního motoru, který mele
Mlýn je součástí firmy MLÝN HERBER spol. s r. o.
Opava
nepřístupný

Obecná historie:

Druhý mlýn stával v Holasovicích stával přímo ve vsi a nazýval se proto Vesnický či Dolní mlýn. V novější době byl nazýván také mlýnem na „Závodí“, protože ležel mezi mlýnskou strouhou a řekou Opavou. Podle urbáře z roku 1523 měl „mlynář ve vsi“ za povinnost chovat a krmit 10 panských vepřů a odvést 9 maldrů žita. Později byly mlynáři povinnosti poněkud sníženy, protože v urbáři z roku 1531 má mlynář za povinnost krmit 7 panských „ošípaných“ a odvádět 7 maldrů mouky. Nově byl pak mlynář povinen při převodu mlýna na nového majitele odvádět 10% laudemium. V letech 1531 a 1535 se v pramenech zmiňuje Jan Molnar a Jan mlynář, snad jedna a tatáž osoba. Roku 1559 držel mlýn Jiří mlynář.
Dne 30. března 1754 prodala krnovská knížecí komoraVesnický mlýn mlynáři Vavřinci Strahlerovi za 1500 zl. rýn. Vavřinec zemřel 27. května 1767 v necelých 40 letech a mlýn po něm převzal za stejnou sumu jeho syn Antonín Strahler (1753-?). Dalším majitelem Vesnického mlýna se stal Josef Riedel, mlynář z Jeseníku, který mlýn 23. března 1791 koupil za 5700 zl. rýn. Dále následoval David Kantor, který mlýn koupil 2. ledna 1801 za 8100 zl. rýn. a po něm Florián Roehrich, který za mlýn zaplatil 12800 zl. rýn. Mlýn na Závodí vyženil ještě před rokem 1918 František Kun z Bratříkovic, který jej na začátku první republiky pronajal Pláničkovi a v roce 1934 prodal mlynáři Heinischovi z Albrechtic.
V listopadu téhož roku mlýn vyhořel a říkalo se, že v tom měl prsty nový majitel mlýna, který se potřeboval zbavit nájemce. Do roka od požáru byl mlýn obnoven a zmodernizován. Po druhé světové válce byl správcem mlýna Leo Freiher, kterému byl mlýn znárodněn. Mlýn pak mlel i v pozdějších letech a roku 1992 jej koupila společnost HERBER, s.r.o. vlastnící mlýn na Palhanci.

(Pavel Solnický)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1523 - První zmínka v urbáři.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1754 - krnovská knížecí komora prodává mlýn mlynáři Vavřinci Stahlerovi za 1500 zl. rýn.

1770 Antonín Strahler, 13.2.1770 oo s Marií Františkou, dc. Jana Petra Leipelta, mlynáře ve Skrochovicích

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1918 majitel František Kun mlýn pronajal mlynáři Pláničkovi.

1930 František Kuhn, nájemce Rudolf Lasák

listopad 1934 - nedávno prodaný mlýn vyhořel - říkalo se prý, že mlýn zapálil nový majitel, aby se zbavil nájemce

1935 mlýn zmodernizován

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Po 2. sv. válce národním správcem Leo Freiher

V květnu 1948 mlýn začleněn do Slezských mlýnů Krnov, n.p. jako závod Holasovice. (JH)
V roce 1960 jsou Slezské mlýny Krnov n.p. zrušeny a mlýn se stává součástí n.p. Mlýny a těstárny Pardubice. (JH)
Od 1. ledna 1987 pak nově zřízeného n.p. Severomoravské mlýny Olomouc. (JH)

1992 - mlýn koupila společnost Herber s.r.o., jenž postupně zásadně zmodernizovala celý provoz, např. 2010 nová doprava surovin i meliva. (JH) 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Röhrich
  • Herber
  • Stahler
  • Kun
  • Plánička
  • Molnar
  • Riedel
  • Kantor
  • Heinisch
  • Kuhn
  • Lasák

Historie mlýna také obsahuje:

1531 Jan Molnar

1535 Jan mlynář

1559 Jiří mlynář

30. 3. 1754 koupil mlýn Vavřinec Strahler za 1500 zl, rýn.

27. 5. 1767 Vavřinec Strahler umírá ve věku 40 let

po něm syn Antonín Stahler (nar. 1753)

23.3. 1791 mlýn koupil Josef Riedel, mlynář z Jeseníku, za 5700 zl. rýn.

2.1. 1801 koupil mlýn David Kantor za 8100 zl. rýn,

po něm koupil mlýn Florián Roehrich za 12800 zl. rýn.

před r. 1918 mlýn vyženil František Kun z Bratříkovic

1930 František Kuhn, nájemce Rudolf Lasák

1934 mlýn prodán mlynáři Heinischovi z Albrechtic

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        vícepodlažní
        Mlýn je orientován ve směru severozápad–jihovýchod. Podoba i velikost budov mlýna se pochopitelně dobou měnila, ale vzhledem k umístění v obci, mezi ostatní zástavbou, zůstávala půdorysně zhruba stejná – což dokládají i historické mapové podklady. Ve své vrcholné, současné, podobě jsou z přestavby po požáru, tedy let 1934–1935, a nutno zdůraznit, že jsou velmi pohledné, byť průmyslový areál byl částečně adaptován. Zděné mlýnice i obytný dům jsou pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené. Mlýnice je dvoupatrová; obytná část jednopatrová a byla přebudována na dva pohodlné byty pro dnešní zaměstnance. Součástí je ještě přízemní přístavek (dříve i dnes šalanda); částečně otevřený přístřešek (ten jednoznačně jako sklad haraburdí i demontovaného starého zařízení); a turbínový domek. (JH)
        • okno
        • střešní nástavba
          • existující umělecké složení
          VýrobceTovárna mlýnských strojů a stavba mlýnů, dříve Prokop, národní podnik Pardubice
          Popis
          VýrobceTovárna mlýnských strojů a stavba mlýnů, dříve Prokop, národní podnik Pardubice
          Popis
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          • turbínový domek
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,22 m3/s, spád 1,5 m, výkon 13 HP
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1930: 1 kolo na spodní vodu, hltnost 2,22 m3/s, spád 1,5 m, výkon 13 HP
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
          • dvouskříňový
          • dvojitá
          • válcová
          • kapsový výtah | Počet:
          • pytlový skluz - interiér | Počet:
            • automatická
            AutorPavel Solnický
            NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku, 1.díl
            Rok vydání2007
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 158-159
            AutorPavel Solnický
            NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku, 1.díl
            Rok vydání2007
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 158-159
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 17

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            5.4.2015 00:19 uživatelem Aleš

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 8.3.2018 19:09
            dedeon 4.6.2015 11:23
            doxa (Jan Škoda) 10.6.2024 12:34
            Jiří Hořák 16.2.2024 15:22