mlýn Na Závodí, Vesnický, Dolní mlýn

Druhý mlýn stával v Holasovicích stával přímo ve vsi a nazýval se proto Vesnický či Dolní mlýn. V novější době byl nazýván také mlýnem na „Závodí“, protože ležel mezi mlýnskou strouhou a řekou Opavou. Podle urbáře z roku 1523 měl „mlynář ve vsi“ za povinnost chovat a krmit 10 panských vepřů a odvést 9 maldrů žita. Později byly mlynáři povinnosti poněkud sníženy, protože v urbáři z roku 1531 má mlynář za povinnost krmit 7 panských „ošípaných“ a odvádět 7 maldrů mouky. Nově byl pak mlynář povinen při převodu mlýna na nového majitele odvádět 10% laudemium. V letech 1531 a 1535 se v pramenech zmiňuje Jan Molnar a Jan mlynář, snad jedna a tatáž osoba. Roku 1559 držel mlýn Jiří mlynář.
Dne 30. března 1754 prodala krnovská knížecí komoraVesnický mlýn mlynáři Vavřinci Strahlerovi za 1500 zl. rýn. Vavřinec zemřel 27. května 1767 v necelých 40 letech a mlýn po něm převzal za stejnou sumu jeho syn Antonín Strahler (1753-?). Dalším majitelem Vesnického mlýna se stal Josef Riedel, mlynář z Jeseníku, který mlýn 23. března 1791 koupil za 5700 zl. rýn. Dále následoval David Kantor, který mlýn koupil 2. ledna 1801 za 8100 zl. rýn. a po něm Florián Roehrich, který za mlýn zaplatil 12800 zl. rýn. Mlýn na Závodí vyženil ještě před rokem 1918 František Kun z Bratříkovic, který jej na začátku první republiky pronajal Pláničkovi a v roce 1934 prodal mlynáři Heinischovi z Albrechtic.
V listopadu téhož roku mlýn vyhořel a říkalo se, že v tom měl prsty nový majitel mlýna, který se potřeboval zbavit nájemce. Do roka od požáru byl mlýn obnoven a zmodernizován. Po druhé světové válce byl správcem mlýna Leo Freiher, kterému byl mlýn znárodněn. Mlýn pak mlel i v pozdějších letech a roku 1992 jej koupila společnost HERBER, s.r.o. vlastnící mlýn na Palhanci.

(Pavel Solnický)