Kde mele více mlýnů,
dostane se vždycky mouka dříve.
(estonské přísloví)

Lagroun

Lagroun
28
Kleneč
413 01
Litoměřice
Kleneč
50° 23' 53.4'', 14° 15' 15.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn spojený s mlynářským rodem Kettnerů. V roce 1940 byl mlýn zapečetěn a mletí již nebylo obnoveno. V poválečném hospodaření zemědělského družstva byl mlýn po devastaci opuštěn. V roce 1969 koupil zbytky malebného areálu mlýna akademický malíř Martin Sladký a mlýn adaptoval na rodinný dům s ateliérem.
360m JV od železničního přejezdu silnice Klenenč - Roudnice n/L
Čepel
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vznik patrně v 16. stol.

 

Ke konci 18. století zde hospodařil František Kettner s manželkou Rozálií roz. Machovou z Dolních Podčap a po něm jeho syn František s manž. Kateřinou roz. Chlapcovou z Přišimas.

1840 František Kettner

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1857 po smrti Františka Kettnera se k jeho vdově přiženil Jan Stříberný z Makotřas, dožil zde pak na výminku u nevlastního syna Antonína až do roku 1891

Po svém otci provozuje mlýn Antonín Kettner (1843-1915), který převzal mlýn 15. srpna 1868. 

22.10.1875 1/2 mlýna přepsal na manřelku Anežku roz. Bábovou z Beřkovic

V roce 1915 přebírá mlýn syn Antonín Kettner ml. (1880-1940) s manž. Marií roz. Stříbrnou z Makotřas (1889-1957)

1930 Antonín Ketner

ve mlýně se mlelo a šrotovalo pouze žito, pšenice se vozila do mlýna v Mnětěši

u mlýna 8 ha polí a chmelnice

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Poslední mlynář ze mlýna Lagroun, Antonín Kettner (1889-1940) měl se svou ženou Marií Kettnerovoou 4 dcery: Marii, Jiřinu, Boženu, Marii.  (prvorozená dcera Marie zemřela na španělskou chřipku), všechny tři dcery Jiřina, Božena a Marie se vyučily mlynářkami a absolvovaly zkoušky před komisí. Postupně se provdaly a odešly ze mlýna. Jako poslední z dcer se ze mlýna v r. 1940 odstěhovala nejmladší dcera Marie provd. Písková. (Rerych)

V roce 1940 mlýn zapečetěn.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Poslední mlynář - mlynářka Marie Písková získala mlýn jako svatební dar od rodičů Antonína a Marie Kettnerových.Její matka Marie se v roce 1950, když onemocněla, odstěhovala k dceři do Rovného k dceři.

1950 získává mlýn zemědělské družstvo, vše dřevěné bylo nepřizpůsobivými nájemníky spáleno, v květnu 1969 mlýn (vybílené stavení) kupuje akademický malíř Martnin Sladký s manželkou Alenou. Mlýn zrenovovali a adaptovali. V této podobě je mlýn zachován dodnes.

Mlýn využíván rekreačně.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kettner
  • Ketner
  • Stříberný
  • Stříbrný

Historie mlýna také obsahuje:

1795 František Kettner

1840 František Kettner ml.

1857 Jan Stříberný

1868 Antonín Kettner

1915 Antonín Kettner ml.

1930 Antonín Kettner.

1939 - Antonín Kettner (RR) (vdova po mlynáři Antonínu Kettnerovi (1889 - 1940) se jmenovala Marie Kettnerová (rozená Stříbrná), později podruhé provdaná Marie Písková).

Podle pověsti dostal mlýn předek  Kettnerů za vojenské zásluhy od francouzského generála Lagrouna. (Ale "le grain" znamená francouzsky zrno.)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • secesní
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Obytná část i mlýnice měly společný vstup, kterým se procházelo do kuchyně. Vpravo od kuchyňských dveří byla pec na chleba. Za kuchyní se spíží se nacházel pokoj. Nad ní se nacházelo horní obytné patro se třemi místnostmi. Vpravo se nacházela mlýnice, ze které se šlo dolů do strojovny i nahoru po schodech do patra. K této budově přiléhaly hospodářské budovy - stodola, kolna, maštal, chlév s mělkým sklepem na řepu, sušárna na chmel a dřevník. Dále byl sad. Mlýn nebyl ohrazený, naopak byl průjezdný pro majitele pozemků dále po potoku.
          • zcela bez technologie aj.
          Po válce mlýn připadl zemědělskému družstvu. Postupně bylo zlikvidováno veškeré dřevěné zařízení a mlýn byl rozkraden. V roce 1969 již ze zařízení nic nezbývalo.
          Žádná položka není vyplněna
          1907: 1 složení francouzské a 1 špičák (čisticí stroj a šrotovník v jednom), které nelze najednou, nýbrž pouze střídavě poháněti.
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          17.9.1907: Voda z potoka Čepel teče přes dvůr přívodní stokou z kvádrů zbudovanou a částečně dlážděnou (a vrchem krytou ve dvoře, kde cesty přes ni vedou) do vantroku z fošen zbitého a tímto až nad hoření (nejvyšší) bod kola. Vantrok jest 5,65 m dlouhý o světlé šířce 0,80 m a hloubky průměrně 0,29 m. Na počátku jeho jest vpouštěcí stavidlo zapadající na práh dřevěný, a světlost šířky stavidla obnáší 0,80 m. Vyústění vantroku 'spodní hrana jeho) leží 0,10 nad nejvyšším bodem kola.
          Celková výška lednice obnáší 3,65 m.
          Na vzdálenost asi 40 m nade mlýnem (po potoce měřeno) nalézá se jalový slávek o světlé šířce 1,49 m, který sestává z prahu dřevěného, pod nímž se nalézá sklonitá podlaha splávku (dřevěná) a na kterýž prah se vkládají náplatky prkenné zapadající do falců v kamenném opevnění břehovém.
          Dnešního dne nalezeno potočiště úplně bez vody a uvedl pan Kettner, že tento stav již déle trvá, následkem čehož se vůbec nemele, a že u splávku jalového scházejí naplatky potřebné, aby vůbec bylo lze mleti a sice obnáší scházející výška náplatku (přepadního) 24 cm, takže by skutečná výška přepadu jalového činila 1,19 m nad prahem.
          Povinností majitele mlýna jest čistiti potok nad mlýnem, pokud ležel mezi panskými pozemky, tj. v délce as 400 m a čistiti jej dále i pod mlýnem, pokud jde mezi pozemky mlynáře, panskými a obecními, tedy na vzdálenost as 360 m a sice tvrdí, že čištění to vykonával vždy mlynář v létě bez jakéhokoliv opovědění a že vybraný materiál ukládal vždy na sousední břehy a teprve v zimě si jej odvážel a to vždy bez jakékoliv náhrady majitelům dotyčných pozemků.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisMlýn byl poháněn od počátku až do ukončení provozu poháněn kolem na svrchní vodu.
          1907: prům. 3,4 m, má dva věnce v šířce 22 cm a tloušťce 7 cm, mezi nimiž lopatky o šířce 86 cm, takže celá šířka obnáší 1 m. Nejvyšší bod kola leží 15 cm nad dnem lednice.
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,116 m3/s, spád 3,86 m, výkon 4,75 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          PopisMlýn byl poháněn od počátku až do ukončení provozu poháněn kolem na svrchní vodu.
          1907: prům. 3,4 m, má dva věnce v šířce 22 cm a tloušťce 7 cm, mezi nimiž lopatky o šířce 86 cm, takže celá šířka obnáší 1 m. Nejvyšší bod kola leží 15 cm nad dnem lednice.
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,116 m3/s, spád 3,86 m, výkon 4,75 HP
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          PopisNaftový pomocný motor byl 1920 uložený ve sklepení strojovny.
          Typnaftový motor
          StavZaniklý
          PopisNaftový pomocný motor byl 1920 uložený ve sklepení strojovny.
          Historické technologické prvky
          • francouzský kámen | Počet:
            • moučný vysévač | Počet:
            • AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách VIII.
              Rok vydání2003
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 169-172
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách VIII.
              Rok vydání2003
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 169-172
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnístr. 33

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Vytvořeno

              11.5.2015 22:00 uživatelem PetrN

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 16.4.2023 08:19
              Radomír Roup (Radomír Roup) 11.6.2018 18:47
              doxa (Jan Škoda) 17.8.2024 00:46