Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Vznik mlýna je na základě dosavadních znalostí kladen pravděpodobně do 18. století. V první polovině 19. století byl v majetku Franze Lorenze, zároveň vlastnil i čp. 7 a 56.
1840 František Lorenz
24.9.1857 mlýn s dvěma složeními převzal syn Josef Lorenc, 5.11.1858 právo spoluvlastnické na manželku Kateřinu.
Zadlužený mlýn i s čp. 7 a 56 přešel do konkursu, zástavní právo na částku 1.700 zl. s 6% úrokem měla Hospodářská záložna v Roudnici
13. dubna 1883 mlýn kupují Antonín a Kateřina Kokoškovi, 5. září 1895 od nich mlýn získává Josef Beigott. Ten mlýn vlastnil do roku 1903. Po ročním držení Františkem a Marií Švehlovými mlýn 17.2.1904 koupili Antonín a Anna Jiránkovi.
1907 normován
u mlýna 4,5 ha polí a 0,5 ha lesa
První světová válka (1914–1918)
v lednu 1920 převzal mlýn Adolf Jiránek
V roce 1924 Adolf Jiránek prodává mlýn Josefu a Bohumile Hyklovým, od kterých jej v dubnu 1934 koupili Jindřich a Božena Tallovi.
1930 Jindřich Talla
1937 po smrti J.Tally převzal mlýn syn Jindřich Talla ml. (1912-1981) s manž. Marií roz. Krejčovou
Během války byl mlýn zvětšen a vodní kolo nahrazeno Francisovou turbínou. Vodní pohon doplňoval provoz motorem na koksový plyn.
Po krátkém období poválečného mletí byl mlýn zastaven a sloužil jako sklad chemikálií a postupně chátral. V letech 1984-6 došlo k demolici.
V 70. letech vypuštěn rybník a přeměněn na zahradu.
Na místě bývalého mlýna byl postaven rodinný dům nového čp. 175, v němž bydlí vnučka posledního majitele.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Talla
- Lorenz
- Kokoška
- Beigott
- Švehla
- Jiránek
- Hykl
- Lorenc
Historie mlýna také obsahuje:
1840, 1856 - Franz Lorenz
1857 Josef Lorenc
1883 - Antonín a Kateřina Kokoškovi
1895 - Josef Beigott
1903 - František a Marie Švehlovi
1904 - Antonín a Anna Jiránkovi
1920 - Adolf Jiránek
1924 - Josef a Bohumila Hyklovi
1934 - Jindřich a Božena Tallovi
1937 - Jindřich ml. a Marie Tallovi (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: