Historie
Obecná historie:
Ptení, mlýn Bernovy, Bernovský mlýn, č. p. 57, od r. 1884 č. p. 102, nyní č. p. 112
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1834 - Švehlík Tomáš (RR) recte: Šmelík František (jšk)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Vincenc Schmehlik, žena Barbara Langrová ze Stínavy – někdy po roce 1880 odchází na mlýn ve Ptení (Bernov), kde mlynaří jeho syn Josef.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Jurkovský
- Kučera
- Šmelík
- Kroutil
- Komárek
- Kleveta
- Langer
- Šmehlík
Historie mlýna také obsahuje:
1789 – Josef Kroutil, žena Eleonora
1797 – Martin Komárek, žena Barbora Selinská
1809 - Matyáš Kleveta, žena Katharina Wibíralová, dcera mlynáře z Čechovic
1828 – Martin Langer
1834 - Šmelík František (Tomáš) (RR)
1836 – Josef Komárek, žena Anna Wejmolová ze Ptení
1852 – Franz Šmehlík (1817-1852)
1866 (zřejmě i dříve) – Jan Šmehlík ze Stínavy, žena Karolína Ficová ze Ptení
jen zmínky bez konkrétního roku – Tomáš Šmehlík, svobodný mlynář (1821-1880)
1880 – Josef Šmehlík, syn Vincence Šmehlíka, mlynáře ze Stínavy (1863-?), žena Kateřina Krátká z Repech (dříve byla na mlýně děvečkou)
(Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, kronika obce Ptení; doplnil J. Komárek)
1930 Vincenc Kučera
1939 - Josef Jurkovský (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
