Veselokopecký mlýn

Pro ústřední expozici Souboru lidových staveb byla vybrána maličká osada Veselý Kopec s pozůstatky náhonu a mlýna postaveného kolem roku 1580. Zdejší mlýn vyhořel v roce 1909, nebyl obnoven a místo zarostlo stromy.
Podrobný průzkum (archivy, pamětníci, sondy) odhalil podobu, vybavení a osudy místa, kde stával malý roubený přízemní mlýn s jedním obyčejným složením a krupníkem. Do obytné části (světnice, komora a černá kuchyně) se vcházelo mlýnicí. Z původního mlýna zůstalo vyzděné podkolí s částí návodní zdi, lednice pro vodní kolo, zbytky podezdívek a vyschlý náhon s nádržkou.
Z původního veselokopeckého mlýna se zachoval také jediný jedlový trám roubení, který po požáru téměř 70 let ležel v bahně náhonu poblíž lednice, části pískovcových mlecích kamenů a hoblice, kterou sousedé vrátili po obnově mlýna. Zmíněný trám je použit na nejvyšším místě západní roubené stěny mlýnice.
Technická památka , příklad roubeného mlýna z oblasti Chrudimska, s tzv. českým složením, s unikátní varnou povidel a stupníkem na vodní pohon, vybudovaný na základech původního mlýna ze 16. stol. a využívajícím jeho náhon.
Na základy původního veselokopeckého mlýna (vyhořel v roce 1909) byl přenesen z Oldřetic u Skutče mlýn stejného typu a složení. Objekt je roubený, na obdélném půdorysu s přístavkem na zadní podélné straně. Roubení s obílenou vymazávkou spár, sedlová střecha s mírným přesahem nad zápražím kryta šindelem. Ve střeše u zděného komína štěrbinový vikýř tvaru volského oka. Zhlaví stropnic jednoduše zaoblena. Štít nad podlomením bedněný, střední část svisle, boky a vrchol šikmo, dělící římsa obloučkově vyřezávaná. Kukla a okřídlí zdobeny na bílém podkladu ornamentální rostlinnou malbou a nápisem: "Tento mlýn byl obnoven v r. 1977 vystavěn Vilémem Málkem ze Dřevíkova a Jiřím Myškou ze studnic za pomoci dobrovolných pracovníků památkové péče". Štítové průčelí osvětluje trojice čtvercových dvoukřídlých čtyřtabulkových oken ( z toho dvě do světnice). Podélné průčelí má vlevo okno světnice, zhruba uprostřed vstup - dřevěný portálek tvořený pravoúhlou trámovou zárubní se šikmými vzpěrami, do nichž je vytesán půlkruhový záklenek, v ose vstupu je portálek doplněn drobným obdélným nadsvětlíkem. Interiér: Vstupuje se do prostoru mlýnice, v němž je po pravé straně za dveřmi vložena drobná roubená zvýšená místnost - šalanda (ubytovna sezónních pracovníků), která má prkenný záklopový strop a svlakové fošnové dveře. Část mlýnice má vložené patro, v části je původní mlecí zařízení tzv. českého složení se zdobnými sloupy mlecí hranice. Vedle mlecí stolice je umístěna stoupa na kroupy. Ze mlýnice se vstupuje vzadu do přístěnku bez stropu, s dlážděnou podlahou, osvětleném dvěma drobnými okénky s kovovými trny mříže, v němž je varna povidel se třemi kotli a míchacím zařízením. Vlevo se z mlýnice vstupuje výplňovými dveřmi dat. 1832 do zvýšené světnice (sloužívala zde i jako hospoda). Místnost má trámový strop s prkenným záklopem, vpravo za dveřmi je umístěna zděná, omítaná a obílená pec na chleba, vytápěná a přístupná z vedlejší komůrky, původně s černou kuchyní. Vybavení unikátní varny povidel bylo přeneseno z Klešic u Heřmanova Městce. Zařízení mlecí stolice, stoupy a míchadla ve varně povidel jsou poháněna vodní silou. Součástí mlýnu je vodní kolo na spodní vodu a dřevěné vantroky, kam přivádí na stavidlo vodu původní náhon (společný pro olejnu a stupník na tříslo).
Šalanda 3 x 2 m.
Technická památka, příklad roubeného mlýna z oblasti Chrudimska, s tzv. českým složením, s unikátní varnou povidel a stupníkem na vodní pohon, vybudovaný na základech původního mlýna ze 16. stol. a využívajícím jeho náhon. Přeneseno 80% z původního objektu.