Kdo není spokojen, když žije jako slepice ve mlýně,
toho nouze naučí žít jako tele na vsi.
(německé přísloví)

Dolní, Laudátův mlýn

Dolní, Laudátův mlýn
30
Chřenovice
584 01
Havlíčkův Brod
Chřenovice
49° 42' 30.9'', 15° 11' 47.2''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn na Sázavě jižně od Chřenovic znamenán již r.1358. Ve 2.pol.19. stol. přestavěn na mlýn s pilou. Dnes slouží bývalá obytná část jako objekt k obývání, zbytek chátrá.
Jižně od obce
Sázava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Obec byla založena Sázavským klášterem.

Mlýn zde byl pravděpodobně   již v r. 1358.

První písemná zmínka o zdejším mlýnu je až po skončení třicetileté války, kdy došlo k oživení hoospodářství. Tady na Sázavě byla velmi důležitým hospodářským činitelem, vedle zemědělské půdy a lesů, i samotná řeka a její energie.

1654 Berní rula: Jiřík Mlynář

V roce 1676 jsou u řeky Sázavy uváděny již dva mlýny. První, zvaný Hromačovský podle majitele, stával nad dnešním mlýnem. Druhý, spodní mlýn, byl v tom čase rovněž ve špatném stavu. Proto ledečská vrchnost nechala na svůj náklad mlýn opravit a osadila ho mlynářem Matějem Divišem. Všechny okolní vsi, včetně Chřenovic, pak zde musily mlít. Tehdy totiž rozhodovala vrchnost, kam poddaní vesničané budou vozit obilí k semletí.

Ani mlynář Matěj Diviš nebyl ještě osobně svobodným. V době žní byl povinen čtyřmi dny roboty na panských polích. Mohl se však z roboty vyvázat zaplacením dvou krejcarů a dvou denárů za jeden den roboty.

U Dolního mlýna od nepaměti stával slup. Byla to vlastně past na velké ryby. Nejvíce byl využíván při tahu lososů. Všechen úlovek musel však mlynář nabídnout k odkoupení vrchnosti. Slup stojí u mlýna dodnes.

V roce 1714 potkala mlýn pohroma, kterou představovala velká voda. Toho roku se totiž 31. července strhla velká bouře a průtrž mračen. Protrhla hráze šedesáti rybníků u Žďáru nad Sázavou, a tak povodeň nastala v celém Posázaví. Vedle lidských obětí byly i ztráty na dobytku a domácím zvířectvu. A zle zasažen byl i chřenovický mlýn. Nejen, že byl velmi poškozen mlýn, ale navíc zde utonulo i pět osob, které ve mlýně pracovaly. Mlýn však byl opraven a znovu se v něm mlelo.

Mlýn je zakreslen na I. voj. mapování v letech 1764-68.

1773 Josef Růžička

1803 syn František Růžička

1808 u mlýna postavena pila, mlynář povinen pořezat ročně 50 klád pro vrchnost za 30 krejcarů víd. měny

1810 u mlýna zřízena soukenická valcha

1832 zakoupili Josef a Terezie Těšitelovi

Na indikační skice a císařském otisku z r. 1838 je vidět, že mlýn byl z nespalného materiálu, o dvou kolech, na náhonu z řeky Sázavy. Měl čp. 30 a p.č.st.65. Mlynářem a majitelem mlýna byl v r. 1838 Josef Těšitel.

Mlýn je zobrazen i na II. vojenském mapování v letech 1836-52.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1864 od Těšitelových zakoupil chřenovický mlýn Jan Kulík s manželkou Matyldou. Jeho rod tu mlynařil téměř padesát let, neboť teprve v roce 1911 mlýn od Josefa Kulíka koupil Josef Laudát. Ten později mlýn předal Bohuslavu Laudátovi.

Kolem roku 1919 se tu začalo lisovat i řepkové a lněné semeno.

Josef Laudát předal mlýn synovi Bohuslavu Laudátovi a jeho manželce Marii.

Mlynář Bohuslav Laudát byl pokrokový člověk. Nechal udělat rozpočet a plán na zavedení elektrického proudu z turbíny u mlýna do obce. Obec však neměla o tento projekt zájem. Tak zůstala ještě v roce 1926 bez elektřiny. Proto mlynář zakoupil v roce 1928 Francisovu turbínu o výkonu 25 HP sám a používal elektrický proud k pohonu mlýna a pily. Provedl rovněž osvětlení mlýna. Bohuslav Laudát zřídil též při mlýně výrobnu šindele. Musel však pro nemoc podnikání zanechat a mlýn později přišel pro dluhy do dražby.

Dražba se konala v roce 1934 u Okresního soudu v Ledči nad Sázavou. Mlýn s polnostmi koupil v dražbě za 320 000 Kč Josef Mysliveček z Čejtic u Dolních Kralovic. Dřív, nežli byl nový majitel zapsán do katastru nemovitostí, koupě se vzdal. Chřenovický mlýn pak v roce 1935 zakoupil Václav Musil (1888-1959) z Kraskova u Chrudimi. Václav Musil byl již před válkou člen KSČ.

V době války hospodařil ve mlýně mlynář Václav Musil, vydatně pomáhal lidem ze širokého okolí černým mletím a prodejem mlouky bez lístků za nízké ceny, zapojil se i do aktivního odboje, spolupracoval s vedoucím odboje na Ledečsku Karlem Pulcem a na mlýně za heydrichiády ukrýval člena ilegálního ÚV KSČ Karla Kutila (později dopadeného v Praze a v Drážďanech popraveného). Václavu Musilovi hrozilo udání od stárka J. Tichého, toho se však podařilo přeložit jinam, podruhé byl na udání skutečně zatčen, s pomocí sousedů však byl propuštěn.

1950 byl Václav Musil bez ohledu na své zásluhy vyloučen z KSČ a "rozkulačen", mlýn byl 1950 zastaven, 1951 byla zastavena a zaplombována i pila.

1957 byl mlýn zajištěn, Václav Musil s minimálním důchodem se živil pletením košťat. 1958 onemocněl, 1959 zemřel, jeho pohřeb se v Ledči se stal protikomunistickou manifestací, za což rodina dlouho nesla následky.

Vdova Musilová byla posledním vlastníkem mlýna, a protože na něj sama nestačila, darovala jej obci i se všemi pozemky. 1963 převzalo mlýn JZD. Delší čas proto objekt chátral, nestarala se o něj ani obec. Po roce 1970 získala mlýn rodina Jaroslava Daňka z Koberovic náhradou za jejich mlýn v Bělá na Želivce, zatopený vodní přehradou.   

 

1992 převedeno na Vladimíra Daňka

1993 obnoven provoz turbíny  a zřízena MVE.

Dnes je držitelem mlýna rodina Daňkova a objekt je využíván k bydlení.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Těšitel
  • Laudát
  • Musil
  • Diviš
  • Mlynář
  • Růžička
  • Kulík
  • Mysliveček
  • Daněk

Historie mlýna také obsahuje:

1654 Jiří Mlynář

1676 Matěj Diviš

1773-1803 Josef Růžička

1803-1832  František Růžička

1832-1864 Josef Těšitel

1864 Jan Kulík

-1911 Josef Kulík

1911- Josef Laudát

-1934 Bohuslav Laudát

1934 Josef Mysliveček

1936-1959 Václav Musil (RR)

1959-1963 Musilová

1963-1970 JZD Chřenovice

1970-1992 Jaroslav Daněk

1992- Vladimír Daněk

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
        zděná
        vícepodlažní
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • olejna
            • valcha
            Dochovaný
            • výroba elektrické energie
            1808 zřízena pila
            1810 valcha
            1919 olejna
            1930 mlýn a pila
            1928 spuštěno dynamo pro vlastní osvětlení
            1951 pila zaplombována
            1993 obnovena MVE
            • jez
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1654: 1 kolo na spodní vodu
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1654: 1 kolo na spodní vodu
            Typturbína Francisova
            StavDochovaný
            Výrobce
            Popisinstalována 1928
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,325 m3/s, spád 1,7 m, výkon 42,2 HP
            2019 MVE: 2 turbíny, výkon 75 kW, roční produkce 0,265 GWh
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.ledecsko.cz/obce-v-regionu/chrenovice/
            Datum citace internetového zdroje10.8.2016
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.ledecsko.cz/obce-v-regionu/chrenovice/
            Datum citace internetového zdroje10.8.2016
            Autor
            Název
            Rok vydání2009
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.hrady.cz/?OID=7873-vodní mlýn a pila, Chřenovice
            Datum citace internetového zdroje10.8.2016
            AutorKlempera, Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách II
            Rok vydání2000
            Místo vydánínakladatelství Libri Praha
            Další upřesněníkniha str. 188-190
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje27.9.2016
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 03 (Čáslav), s. 19
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - vodní dílo

            Vytvořeno

            10.8.2016 22:24 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 13.3.2023 20:33
            Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 21:30
            doxa (Jan Škoda) 30.11.2024 19:34