Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je uveden v zápise z let 1656 - 1678 jako panský. Mlýn je zachycen na mapě I. vojenského mapování.
V roce 1749 se uvádí výnos z Podhrázského rybníka 50 kop ryb ročně, mlýn od panství koupil mlynář Römel.
V roce 1826 mlýn vlastní Jiří Römer.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Do roku 1870 mlýn vlastnil mlynář Pilát.
1870 koupil mlýn Jan Ráček, Pilát se odstěhoval do mlýna nedaleko Nového Města na Moravě.
1888 jedna z Ráčkových dcer se provdala za Em. Tocháčka.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1924 převzal mlýn syn Vilém Tocháček.
1927 byl mlýn od základu přestavěn.
V roce 1930 mlýn vlastní Vilém Tocháček.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlynář a člen hasičského sboru pan Vilém Tocháček se začátkem 2. sv. války odstěhoval i s rodinou do Šitbořic, kde se stal mlynářem na tamním mlýně, ale Podhrázský mlýn neprodal a semílal zde dále obilí a to ve větší míře než bylo stanoveno.
28. 9. 1941 byl na udání ve Křtěnově zatčen brněnským gestapem, uvězněn v Brně v Kounicových kolejích a třetí den tj. 1.10. odsouzen k trestu smrti a na tamějším popravišti popraven oběšením. Provoz Podhrázského mlýna byl následně zastaven, stejně jako ostatní menší mlýny v okolí.
Po válce byl Vilém Tocháček vyznamenán prezidentem republiky Eduardem Benešem válečným křížem. Jeho manželka Anna se stala účastníkem národního boje za osvobození.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Tocháček Römer Römel Pilát Ráček Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Römel
1826 Jiří Römer
Pilát
1870-1888 Jan Ráček
1888-1924 Em. Tocháček
1924-1939 - Vilém Tocháček (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
