Když chce mlynář udělat štěstí, tak musí rozumět klínu.
(německé přísloví)

mlýn v Drhlenách

mlýn v Drhlenách
31
Drhleny
294 02
Mladá Boleslav
Suhrovice
50° 29' 27.1'', 15° 4' 31.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí pod hrází rybníka Drhleny. Přestavěn na obytný dům.
Na okraji obce, nedaleko mlýna chatová osada nad rybníkem
Kněžmostka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vznik patrně v 16. stol.

1604 I. zmínka - Jan mladší Odkolek z Oujezdce a na Malobratřicích prodal díl svého stku Horních Malobratřic Kryštofovi Václavu Kapounovi, uvedeny rybníky Velký Komárovský, Šidák a Drlínský (Drhlenský), pod jehož hrází s ...mlejnem jedním o dvou kolách, k kterémužto mlejnu obce všecky k užívání společnému jakž od starodávna bejvalo na časy budoucí a věčné se zůstavují i s zahrádkou, kdež v Drlinách slove ležícími, pilou při témž mlejnu, s potoky, struhami, porostlinami, i s všelijkými příslušenstvími, což vedle vykázání ode mne Jana mladšího Odkolka témuž panu Kryštofovi Václavovi Kapounovi v témž dílu patrně v přítomnosti poddaných obmezeno jest"

1610, 1617 o polovinu Valečovského panství se dělili Jindřich Jan Kapoun ze Svojkova a jeho bratr Albrecht, sedící na velkostatku Kněžmost, mlýn ale nerozdělen, zůstal v jejich společném vlastnictví

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1623 Valečovské panství zakoupil Albrecht z Valdštejna

1654 Ferdinand Arnošt z Valdštejna přikoupil statek Kněžmost, čímž se panství opět spojilo a bylo připojeno  k mnichovohradišťskému

z této doby pochází i odhad statku Kněžmost: "mlýn zpustlý, tam kde stával je nyní volné místo"

obnoven až po 150 letech

1800 Václav Dolanský, původem z Dobrovice, zprovoznil 1 složení

1811 postaveno 2. složení

1814  zakoupil bratr Josef Dolanský za 4000 zl. (z každého zlatého zaplatil vrchnosti laudemiium 8 krejcarů, celkem tedy 533 zl. 20 kr.), vrchnosti odvádí ročně 15 zl. z každého složení (celkem tedy 30 zl.) a 15 měřic dobrého předního žita ve čtvrtletních splátkách. Zdarma mele a šrotuje veškeré panské obilí. Všechny opravy si mlynář hradí sám, jen když by bylo třeba osadit novou rybničnou strouhu s pokličkou, nese náklady hospodářský úřad z vrchnostenské pokladny, Mlynář nesmí manipulovat s výškou vody na splavu, zadržovat vodu nebo ji náhle spouštět, aby ji mlynáři pod ním mohli také využít. Kdyby neměl žádné mletí, pak musel vodu ve stanovené úrovni nechat téci od mlýna dolů. Ryby patří vrchnosti, mlynář je nesmí lovit ani v rybníce ani ve strouze pod mlýnem. K mlečům domacím i cizím se musí náležitě chovat, aby na něj nepřišla na kancelář žaloba, jinak bude přísně trestán.

1819 mlýn prodal Matějovi a Barboře Millnerovým za 12.000 zl., kupující převzali dluhy u sirotčí kasy panství hradišťského a kosteckého ve výši 1000 zl. a zbytek doplatili svým mlýnem zv. Mutínským pod hrází rybníka v Pecce. (de facto tedy šlo o výměnu).

1820 za 8.800 zl. zakoupil Antonín Halla, mlýn však zadlužil a své závazky nedokázal splácet

1827 v nucené dražbě zakoupil mlýn Alois Kraus za 2.215 zl. ve stříbře

1835 Josef Kodr, mlynář z Pekel na Cidlině s manž. Ludmilou

1840 Josef Zajíc, syn sedláka ze Suhrovic s manž. Alžbětou

 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1852 - majiteli mlýna Josef a Alžběta Zajícovi, kteří koupili mlýn Mlýnici

1859 vyrovnání mezi mlynářem a hradišťským panství, vzájemné povinnosti oceněny na 20 zl. ročně ve  prospěch panství, pro výkup stanoven dvacetinásobek, tedy 400 zl., které mlynář odvádí od roku 1861 ve 4 ročních splátkách včetně 5% úroku do depozitního úřadu krajského soudu v Mladé Boleslavi. Rybník patří i nadále panství a loví se jednou za 3 roky, vodní právo na dvě vodní kola patří mlynáři, o čištění rybníka se dělí společně.

1863 Jan Janků zv. Janeček s manž. Annou

1877 František Libenský s manž. Annou

1878 Josef Panocha, syn sedláka z Oujezdce z panství Obříství, s manž. Marií

jejich nejml. syn MUDr. František Panocha (1894-1965) se stal lékařem v Turnově, kde 1939 založil nemocnici, která dnes nese jeho jméno

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1919  převzal syn Jan Panocha (1889-1935)

1930 - Jan Panocha

1935 Jan Panocha předčasně zemřel ve 46 letech, mlýn pak po více než 20 let vedla vdova Anna Panochová

1935 nechala nainstalovat turbínu a postupně modernizovala veškeré zařízení

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

listopad 1941 vydán zákaz mletí a šrotování, rodina nadále žije jen z 4 ha hospodářství

září 1945 po urgencích povoleno znovuotevření mlýna

1946 převzal syn Jan Panocha ml.

1948 zahynul při autonehodě, mlýn opět vede jeho matka Anna Panochová

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1950 mletí ukončeno

1969 Anna Panochová zemřela, mlýn nadále trvale neobýván

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

2019 majitel René Majer (vnuk Anny Panochové), využívá k letní rekreaci

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zajíc
  • Panocha
  • Dolanský
  • Dollanský
  • Millner
  • Halla
  • Kraus
  • Kodr
  • Janků
  • Janeček
  • Libenský

Historie mlýna také obsahuje:

1800-1814 Václav Dolanský (Dollanský)

1814-1819  Josef Dolanský 

1819-1820 Matěj Millner

1820-1827 Antonín Halla

1827-1835 Alois Kraus 

1835-1840 Josef Kodr

1840-1863 Josef Zajíc

1863-1877 Jan Janků zv. Janeček 

1877-1878 František Libenský

1878-1919 Josef Panocha

1919-1935 Jan Panocha

1935-1946 Anna Panochová

1946-1948 Jan Panocha ml.

1948-1950 (1969) Anna Panochová

2019 René Majer


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    06 2019
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      Rolníci zajížděli s vozem na hráz, obilí se v pytlích skládalo z čela budovy dovnitř na válcovou podlahu, stejnými dveřmi se i nakládaly pytle s moukou.
      Druhá polovina budovy byla obytná, usedlost doplňoval malý chlév a stodola stojící přes cestu.
      Poslední přestavba obytného domu asi v 60. letech.¨
      Na poč. 21. stol. dostal mlýn novou střešní krytinu.
      • vyskladňovací otvor
      • vrata, brána
        • zcela bez technologie aj.
        téměř veškeré zařízení odstraněno, zachován pouze zbytek trámové konstrukce válcové podlahy v přízemí, transmise v podkolí a volný konec turbíny
        Žádná položka není vyplněna
        1604 o dvou složeních
        1800 obnoveno 1 složení
        1811 postaveno 2. složení
        1877: 2 složení, jedno spojeno s krupníkem
        1919 v podkolí instalována transmise
        1935: plochým řemenem výkon turbíny přenášen na transmisi umístěnou v suterénu (podkolí)
        v přízemí nad transmisí:
        loupačka od fy Leopold Kašpar
        mlecí stolice porcelánka od fy Wegmann
        stolice šrotovka od fy J.Kohout
        kamenný šrotovník
        reforma
        v podstřeší:
        vysévačky
        triér
        1946 instalována míchačka mouky
        Zaniklý
        • pila
        • krupník
        1604 uvedena pila u mlýna
        1877 krupník
        • stavidlo
        • rybník
        • odtokový kanál
        • turbínový domek
        1877 provedeno normování rybníka a mlýna, hladina rybníka o výměře 11 jiter a 1.217 čtver. sáhů na výšce 299,32 m.n.m., vodní cejch vyznačen kramlí na výšce 300 m.n.m.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1604: 2 kola
        1800: 1 kolo
        1811: přidáno 2. kolo
        1919 dvě kola nahrazena jedním
        1930 - 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,087 m3/s, spád 3,72 (3,417) m, výkon 3 HP, prům. 3,24 m, šířka mezi věnci 1,5 m, 8 ot/min
        1935 nahrazeno turbínou
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1604: 2 kola
        1800: 1 kolo
        1811: přidáno 2. kolo
        1919 dvě kola nahrazena jedním
        1930 - 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,087 m3/s, spád 3,72 (3,417) m, výkon 3 HP, prům. 3,24 m, šířka mezi věnci 1,5 m, 8 ot/min
        1935 nahrazeno turbínou
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJ. Kohout, Smíchov
        Popisinstalována 1935
        umístěna v betonové kašně 2x2 m, hltnost 0,2 m3/s, výkon 8,3 HP (ovšem pouze krátkodobě)
        regulační hřídel turbíny vyveden na válcovou podlahu, kde zakončen ovládacím kolem
        Typelektrický motor
        StavZaniklý
        VýrobceSvoboda, Mladá Boleslav
        Popisvýkon 12 HP, napájen ze sítě Družstevních závodů Dražice
        Typelektrický motor
        StavZaniklý
        VýrobceSvoboda, Mladá Boleslav
        Popisvýkon 12 HP, napájen ze sítě Družstevních závodů Dražice
        Historické technologické prvky
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
        • francouzský kámen | Počet: 1
        • AutorJaroslav Egert
          NázevHistorie mlýnů na Žehrovce
          Rok vydání2011
          Místo vydáníPresstar Turnov - Modřišice
          Další upřesněníMlýn Mlýnice, str. 112
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaroslav Egert
          NázevHistorie mlýnů na Žehrovce
          Rok vydání2011
          Místo vydáníPresstar Turnov - Modřišice
          Další upřesněníMlýn Mlýnice, str. 112
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
          Rok vydání1930
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 25
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorVáclav Šolc
          NázevMlýny na Kněžmostce
          Rok vydání2020
          Místo vydáníTurnov
          Další upřesněnís. 32-39

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Vytvořeno

          14.10.2012 21:58 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.9.2013 19:58
          doxa (Jan Škoda) 18.1.2023 17:08