Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1784 Tomáš Minář
1841 majitel Petr Černý
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 majitel Josef Krejčí
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1784 Tomáš Minář
1841 Petr Černý
1930 Josef Krejčí
Zobrazit více
Velmi zručný musel být také stárek Emanuel Černý z Pravětic u Vlašimi. Pocházel z mlynářské rodiny, z dvanácti dětí, samých chlapců, a tak bylo jasné, že mlýn dostane ten nejstarší. Ostatní se museli uchytit v okolních mlýnech nebo si poradit jinak. Pět z nich odešlo do Ameriky a tři do Rakouska. Emanuel Černý zůstal v Čechách, usadil se ve Včelné a pracoval jako stárek v Předním mlýně v Českých Budějovicích. Když byl již v důchodu, zhotovil miniaturu rodného mlýna v Pravěticích. Mlýn postavil na desce o rozměrech 1,2 x 1,2m a do chodu jej uvedl litinovým kolem o průměru 30 cm. Všechny mlýnské stroje i převody byly funkční - model mlýna mlel. Po čase se ocitl na půdě, kde ležel v zapomnění, dokud jej neobjevila Čermákova vnučka. Rozeschlý a nefunkční model věnovali majitelé v 60. letech 20. století Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích, kde jej opravili.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
