Jmenuji se Jiri Bartoš, syn Jana Bartoše, ktery byl mlynarem ve Weiskopfove mlyne od kvetna 1945 az do sveho odchodu do duchodu v sedmdesatych letech 20. stol. Nejprve jako narodni spravce, po unoru 1948 po nucenem zruseni zivnosti jako zamestnanec "Mlynu a pekaren n.p.". Ve mlyne jsme bydleli az do roku 1980, kdy byl mlyn a i siroke okoli zbouran.
Mlyn byl puvodne vodni mlyn s vodnim kolem. Po roce 1945 modernizovan na 2 Francisovy turbiny.
Cesta vody ke mlynu vedla z toku Chomutovky vlastnim zpevnenym pozemnim privodnim kanalem priblizne z pozice 50.4632358N, 13.4088611E podel Stefanikovych kasaren. Odtok vody veden podzemnim velkoprumerovym potrubim zpet do toku Chomutovky s vyustenim u dnesniho obchodniho domu Centrum ( priblizne 50.4608458N, 13.4148631E ).
Po roce 1960 pohon vymenen za elektricky ( 20 kW, pozdeji 40 kW ).
Mlyn mlel az do sedesatych let psenicnou i zitnou mouku ( po roce 1945 provozoval nekolit let i pecnarstvi - vlastni pekarna, peceni pouze chleba ). Pozdeji technologie premenena na "Vyrobnu krmnych smesi" a provozovan s denni vyrobou az 210q skoro az do zbourani mlyna.
Dnes uz je v Chomutove jen par pametniku, kteri vedi, ze mlyn vubec staval. Vetsinou z okruhu mych spoluzaku ze zakladni skoly, ktere jsem vodil do mlyna na exkurzi. Jinak vse je jiz zcela zapomenuto. Fotografie mlyna neexistuji, nebyl fotogenicky, vetsinove byl zastaven okolnimi domy.
Uvazte, zda je vubec nutne, kartu mlyna doplnovat.
S pozdravem
JB
