Uživatel

Hledat

| Sign up

Nezakazuj šenkýři kopějku a mlynáři měřici.
(estonské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Dolní, Lubnický, Venclův mlýn, městská elektrárna

Dolní, Lubnický, Venclův mlýn, městská elektrárna

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

211

Bývalé čp.

Ulice

Mlýnská

Lokalita (vesnice, město)

Jablonné nad Orlicí

PSČ

561 64

Okres

Ústí nad Orlicí

Katastrální území

Jablonné nad Orlicí

GPS

50° 1' 40.6'', 16° 35' 38.1''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Mlýn v osadě Lubníku, katastrem náležející původně k Mistrovicím, 1920 převedené k Jablonnému a přečíslované. Mlýn, připomínaný k roku 1654, byl v roce 1893 přestavěn na továrnu na trikotové zboží, poté se zde vystřídala řada různých výrob (sýrárna, tiskárna, Radiofona). 1903 na náhonu zřízena elektrárna, přičemž jez byl přestavěn na pohyblivý válcový.
Dnes je již těžko určit, zda současná stavba obsahuje nějaké pozůstatky původního mlýna.

Poloha vůči obci

400 m západně od kostela sv. Bartoloměje v Jablonném

Vodní tok

Tichá Orlice

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

veřejně přístupný

Historie

Obecná historie:

První písemnou zmínkou je mlýn doložen k roku 1651. Mletí ukončeno v roce 1893, mlýn přestavěn na pletárnu. Hydroelektrárna zásobující elektřinou město fungovala od roku 1903.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

Mlýn existoval již před rokem 1610

1.4.1610 David Porč koupil od rychtáře vsi Mistrovic mlýn po nebožtíku Janu Tošovi za 330 kop gr. míš.

David Porč byl patrně nadále nazýván podle mlýna David Toš (ačkoliv s Janem Tošem nebyl příbuzný) a toto příjmí užívali i jeho potomci

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Ve vsi Mistrovice je v roce 1651 uveden jako mlynář David Toß (věk 56 let) spolu s manželkou Dorotou (23 let) a děvkou Dorotou (15 let), všichni katolíci. Mlynářská rodina pravděpodobně působila v Lubníku, který patřil k Mistrovicím. Řeka Tichá Orlice v té době oddělovala dvě různá panství. Soupis poddaných podle víry z roku 1651. (Černohous)

1654 zmínka o mlýnu (Berní rula)

13.3.1656 od Davida Toše koupil mlýn Kašpar Herman za 330 kop gr. míš. (130 kop závdavek). mlýn velmi spuštěný

1674-1703 Jakub Doleček, mlynář z Lubníku s manželkou Kateřinou

1703-1724 syn Jan Doleček (1703 oo s Dorotou Adamcovou z Orlice)

(doplnila Zlatuše Váchová)

1840 majitel Josef Wenzl

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1893 ukončeno mletí, mlýn přestavěn na pletárnu trikotového zboží firmy Marvan - Filip a spol.

1903 na náhonu u mlýna zřídili Josef a Hugo Luxovi elektrárnu pro městské osvětlení, jez přestavěn na pohyblivý válcový

Události

Zánik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

První světová válka (1914–1918)

ukončena výroba pleteného zboží, v objektu zřízena sýrárna pánů Štěpánka a Formánka z Litomyšle

První republika (1919–1938)

1920 osada Lubník převedena od Mistrovic pod Jablonné nad Orlicí

1920 v objektu Tiskárna Antonína Pražáka

1922 provedeno přečíslování katastru, namísto čp. 1 (Lubník) dostal čp. 211 (Jablonné)

dále zde působily firmy:

Radiofona

Galvania

1930 elektrárna Filip a spol.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1950 Radiofona znárodněna a převedena pod n.p. Tesla, která zabírá celý objekt

Vývoj po roce 1989

Vodní elektrárna slouží dnes jako sklad, náhon i odpadní kanál je zasypán, pouze krátká počáteční část náhonu je využita soudobou MVE. Nová elektrárna disponuje dvojicí turbín o výkonu 41 kW.

ve mlýně sídlí firmy:

KOVO Doleček, s.r.o.
autoservis Zdeněk Mareš
Fotoateliér Hillebrant
prodejna M-STAR Marcela Stárková
RENY - ZAKÁZKOVÉ TRUHLÁŘSTVÍ
Jana Kučírková - JASOEL

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Toš
Wenzl
Vencl
Doleček
Porč
Toss
Portsch
Herman

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

-1610 Jan Toš

1610- David Porč

-1656 David Toš

1656-1669 Kašpar Herman

1674-1703 Jakub Doleček

1703-1724 Jan Doleček

1840 Josef Wenzl

1893 Marvan a Filip

1915 Štěpánek a Formánek

1920 Antonín Pražák

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zcela přestavěn – bez historické hodnoty

Stav nemovitosti k datu

08 2018

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

průmyslový areál

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice bez obytné budovy

Stavební etapy

secesní
raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

výroba elektrické energie

Zaniklý

jiné

Doplňkové a další provozy – popis

od 1903 elektrárna na mlýnském náhonu
v objektu mlýna se po roce 1893 vystřídala řada různých výrob (pletárna, sýrárna, tiskárna, radiosoučástky apod.)

Cesta vody ke mlýnu